Článek
„Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dostřelit až do Ruska,“ řekl v pondělí americký prezident Biden v reakci na sílící spekulace, že USA Ukrajině pošlou nespecifikovaný druh svých salvových raketometů MLRS nebo HIMARS.
O tom, že k dodávce dojde, spekulovala v posledních dnech s odkazem na zdroje blízké Bidenově administrativě americká média a minulý týden to naznačil i britský premiér Boris Johnson.
Americké salvové raketomety by Ukrajině mohly výrazně pomoci zejména při boji proti ruské artilerii. Nejlepší rakety, které americké mobilní systémy dokáží vystřelit, mají ale dolet až asi 300 kilometrů, a tak se Spojené státy obávají, že by jimi Ukrajina mohla ostřelovat území Ruské federace (ať už úmyslně či zbloudilou střelou), a případně tak zatáhnout Washington a NATO do přímého konfliktu s Moskvou.
„Konečné rozhodnutí nepadlo“
Ještě v pondělí ale vysoce postavený zdroj amerického deníku Washington Post upozornil, že Biden poslání raketometů MLRS nevyloučil a konečné rozhodnutí ještě nebylo učiněno. „Na stole není možnost poslat nic s možností střelby dlouhého dosahu, MLRS ale dále zvažujeme,“ řekl zdroj pod podmínkou anonymity.
Podle deníku to znamená, že zůstává otevřená možnost poslat na Ukrajinu vytoužené raketomety, ale pouze s municí kratšího doletu.
Typické rakety, kterých mají Spojené státy hodně, mají přitom dostřel asi 70 kilometrů, což je dost málo na to, aby se omezilo riziko zásahu území Ruské federace a zároveň dost na vylepšení současných kapacit ukrajinské armády.
Že o něco takového Ukrajina stojí, už dříve prohlásil mimo jiné poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak, když napsal na Twitter, že „je těžké bojovat, když na vás někdo útočí ze vzdálenosti 70 kilometrů a vy nemáte nic, čím byste mohli útok oplatit“.
Omezit dodávku na menší rakety s menším doletem může být pro USA způsob, „jak se vyhnout eskalaci konfliktu a zároveň výrazně vylepšit ukrajinský arzenál“ i podle BBC.
Že to tak pravděpodobně dopadne, napsal na Twitter i bývalý americký diplomat Michael McFaul. Později k tomu dodal, že mu to už potvrdilo několik lidí z Bidenovy administrativy.
Menší, ale přesto velká pomoc
Raketomety s dostřelem 70 km by podle Washington Postu Ukrajině „víc jak zdvojnásobily“ dostřel. To je nicméně nadnesené, protože deník vycházel ze srovnání pouze s dostřelem už dřív Ukrajině dodaných amerických houfnic M777, a Ukrajinci toho přitom mají k dispozici víc.
I přesto by ale raketomety znamenaly velkou posilu.
Podle analytika Jiřího Vojáčka by Ukrajina mohla aktuálně mít k dispozici „pár prototypů“ Hrim-2 a Sapsan, což jsou systémy balistických raket s dostřelem až několik set kilometrů. Z kategorie balistických raket podle Vojáčka Ukrajina zřejmě ještě má starší sovětské systémy Točka a Luna „o jejichž nasaditelnosti není nic známo“.
Co se týče přímo salvových raketometů, mají zatím Ukrajinci k dispozici raketomety BM-21 a RM-70, které podle Vojáčka dostřelí s nejnovější municí do 40 kilometrů, většinou ale spíš dvaceti kilometrů. Kromě toho země disponovala i dalšími staršími sovětskými stroji s dostřelem až 90 kilometrů, které už ale nemusí ani být v použitelném stavu.
Kolová verze amerického raketometu (HIMARS).
Vojáček se domnívá, že by větší dodávka amerických MLRS nebo HIMARS Ukrajincům pomohla. „Dostřelí dál, jsou daleko přesnější a byl by zajištěný přísun náhradních dílů,“ řekl.
Dodáním amerických raketometů pouze s municí kratšího doletu ani podle Vojáčka Biden svůj slib neporuší. Že by si například Ukrajina následně sehnala lepší munici s delším dostřelem jinde a vystřelila na Rusko z amerických strojů, podle něj není příliš pravděpodobné.
