„Zabíjení skončí.“ Trump tvrdí, že zařídil konec války, Zelenskyj mlčí

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP řekl, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině.

„Myslím, že jsme se s Ruskem dohodli. Musíme se dohodnout se Zelenským. Myslel jsem si, že by jednání s ním bylo jednodušší, ale zatím to bylo těžší,“ řekl podle AFP Trump.

Šéf Bílého domu také podle CNN dodal, že se nekloní ani na stranu Ruska ani Ukrajiny, ale že chce uzavřít dohodu a ukončit válku.

Americký prezident podle CNN řekl, že si myslí, že se setká s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem po své cestě do Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, která je naplánovaná mezi 13. a 16. květnem.

Zcela nevyloučil, že se setkání uskuteční během jeho cesty do arabských zemí.

Nyní zbývá, jak již bylo řečeno, uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump.

Podle CNN ovšem Trump odmítl říci, zda by navrhovaná dohoda o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou obsahovala ustanovení, které by přinutilo Kyjev uznat vlastnictví Krymu Moskvou, a řekl novinářům v Oválné pracovně: „Chci jen vidět konec války.“

„No, všechno je dobré. Chci jen vidět konec války, je mi to jedno,“ řekl v noci na čtvrtek středoevropského času Trump. „Pokud jsou oba šťastní, oba podepíší dohodu, já nemám žádné oblíbené. Nechci mít žádné oblíbence. Chci mít uzavřenou dohodu.“

Prezidentovy komentáře přicházejí po dnešních schůzkách s Ukrajinci v Londýně, které vede Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Na otázku, jak probíhala jednání v Londýně, Trump novinářům řekl: „Myslím, že dopadly dobře.

Dodal: „Musíme přimět dva lidi, dva silné lidi, dva chytré lidi, aby se dohodli. A jakmile budou souhlasit, zabíjení skončí.“

Podle CNN zjevně narážel na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina.

Trump si posteskl i nad vysokou finanční ztrátou války na Ukrajině a znovu opakoval, že jeho předchůdce, bývalý prezident Joe Biden, „neměl nikdy dopustit, aby k takové válce došlo“.

Zelenskyj dvě hodiny po půlnoci našeho času na síti X uvedl pouze, že se chystá na důležitá setkání v Jižní Africe.

„Je důležité přiblížit spravedlivý mír. Snažíme se zajistit, aby se země G20 aktivně zapojily do diplomatického úsilí. Počítáme se smysluplnou účastí Jihoafrické republiky v Mezinárodní koalici za navrácení tisíců ukrajinských dětí unesených Ruskem. Určitě také posílíme naše kulturní a vzdělávací vazby,“ konstatoval.

V den, kdy Trump přišel s údajnou mírovou dohodou, přitom dál pokračovaly boje.

Kyjev a Charkov, dvě největší města na Ukrajině, v noci na čtvrtek čelila vzdušným útokům. Píše to agentura Reuters s odkazem na místní úřady i své zdroje.

Při ruském úderu na Kyjev v noci na dnešek zemřeli dva lidé a dalších 54 bylo zraněno. Podle AFP to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Úderům čelil i Charkov, kde však zatím úřady nehlásí oběti.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko na sociální síti Telegram uvedl, že kvůli raketovému útokmu zemřeli dva lidé. Dalších 54 lidí bylo zraněno. „Z nich 38 včetně šesti dětí bylo hospitalizováno,“ uvedl Kličko. Vojenská správa uvedla, že ukrajinské hlavní město čelilo „nepřátelskému raketovému útoku“. Podle zdrojů agentury Reuters bylo ve městě slyšet několik silných výbuchů.

I Charkov podle místních úřadů čelil raketovému útoku. Starosta města Ihor Terechov uvedl na sociálních sítích, že ve městě bylo slyšet několik výbuchů. Charkov, který leží poblíž ruských hranic, čelí častým úderům ze strany Ruska od začátku jeho invaze proti Ukrajině v únoru 2022.

V Saúdské Arábii, kterou zmínil Trump, probíhala již v únoru jednání mezi Spojenými státy a Ruskem a v březnu mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Kyjev následně přijal americký návrh na celkové 30denní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl.

Trump ve středu Zelenskému vyčetl, že jeho prohlášení o neuznání ruské okupace ukrajinského poloostrova Krym ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem.

Ukrajinský prezident tím reagoval na americký návrh z minulého týdne, který vedle uznání anexe Krymu zahrnuje také zrušení sankcí uvalených Washingtonem na Rusko a vyloučení ukrajinského členství v NATO. Kyjev spolu s dalšími evropskými zeměmi návrh podle agentury Reuters odmítl.

Ukrajinská delegace se také ve středu v Londýně setkala s představiteli Spojených států, Británie, Francie a Německa, s nimiž probírala společné vize vedoucí k trvalému míru. Delegace řekla americkému vyslanci pro Ukrajinu a Rusko Keithu Kelloggovi, že prvním krokem k zahájení mírových jednání musí být úplné a bezpodmínečné příměří.

Britská BBC píše, že „přesto je málo jasné, kam tyto snahy směřují nebo zda budou úspěšné. Není to tak dávno, co byl americký plán na ukončení bojů na Ukrajině jasný. Došlo by k okamžitému, bezpodmínečnému 30dennímu příměří, po kterém by následovaly dlouhodobější rozhovory s cílem vytvořit trvalé urovnání války. Ukrajina s tím souhlasila a – pod tlakem USA – udělala obrovský ústupek; již nebude vyžadovat příslib dlouhodobých bezpečnostních záruk před ukončením nepřátelství.“

Podle BBC by podle dohody prezentované Trumpem Ukrajině možná nebylo umožněno vstoupit do NATO. Mohla by ovšem vstoupit do Evropské unie.

„Neexistuje žádná zjevná námitka proti tomu, aby se evropské ‚zajišťovací síly‘ rozmístily na západní Ukrajinu po jakémkoli příměří, aby odradily budoucí ruskou agresi. Stále však není jasné, zda jsou USA ochotny poskytnout této sile ‚zarážku‘. Panuje také nejistota ohledně toho, jaké ekonomické sankce proti Rusku by byly zrušeny, kdy a za jakých okolností. Jinými slovy, obrovské množství detailů je nejasných a stále je třeba o nich diskutovat. A všechny strany se zdají být daleko od sebe,“ píše zpravodaj BBC James Landale.

A připomíná staré ruské přísloví „nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno“.

„Právě teď se nám to zdá daleko,“ dodává.

Rusko okupuje Krym od roku 2014 a v roce 2022 podniklo invazi na Ukrajinu.

Článek aktualizujeme.