Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americká diplomacie chce ve středu slyšet ukrajinské odpovědi na nové návrhy, které mají podle Washingtonu vést k ukončení války. V Londýně se sejdou američtí, evropští a ukrajinští vyjednávači a to, na čem se dohodnou, pak delegace USA předloží v Kremlu ruskému vůdci Vladimiru Putinovi.
Podle deníku Wall Street Journal, který se odvolává na svůj zdroj na americkém ministerstvu zahraničí, musejí Ukrajinci odpovědět na tři otázky. Zda souhlasí s tím, že Spojené státy oficiálně uznají Krym za součást Ruska, zda se vzdávají snahy vstoupit do NATO a zda je pro ně přijatelné, kdyby Záporožská jaderná elektrárna byla pod americkou kontrolou. Nyní tuto elektrárnu okupují Rusové, ale zatím nenaznačili, že by uvažovali o jejím předání pod neutrální dohled.
Záporožská jaderná elektrárna
Zisk Záporožské elektrárny by Ukrajině, která čelí útokům na energetiku, přinesl značnou výhodu. Její ztrátu by ale Rusko zřejmě vnímalo jako prohru. Vzdalo by se jí jen v případě, že mu USA něco nabídnou, odhadují odborníci.
Washington chce Putina přesvědčit, aby souhlasil se zastavením války na současných frontových liniích. Což znamená, že by se musel smířit s tím, že nezíská celé území čtyř oblastí, které chtěl připojit k Rusku. Části Doněcké, Záporožské i Chersonské oblasti kontroluje nyní ukrajinská vláda, včetně velkých měst Záporoží a Cherson.
Spojené státy ale Kremlu nabízejí také uznání ukrajinského poloostrova Krym za součást Ruska. Moskva ho anektovala na základě zmanipulovaného referenda už v roce 2014.
„Vypadá to, že chystají pro Putina něco jako dárek, který bude moci prezentovat u příležitosti výročí konce druhé světové války a vojenské přehlídky v Moskvě 9. května. Americké uznání Krymu za součást Ruska a konec debat o vstupu Ukrajiny do NATO může vykládat jako své velké vítězství. V tomto případě může Putin říci: dosáhli jsme svého cíle, zastavili jsme vstup Ukrajiny do NATO, donutili jsme ji uznat Krym jako ruský. Ale je to diktátor a nikdo neví, co se mu ve skutečnosti honí hlavou,“ uvedl v rozhovoru pro server Obozrevatel.UA analytik Ivan Stupak, bývalý důstojník ukrajinské rozvědky SBU.
Rusové podle něj útočí na mnoha místech frontové linie a nálety terorizují civilisty v ukrajinských městech, ale nemají sílu na větší průlom. Což ale neznamená, že situace je pro ukrajinské obránce dobrá.
„Jsme jako pacient ležící v nemocnici. Dávají mu léky, aby nezemřel. Dávají mu prášky, myjí ho, nosí mu jídlo. Ale jen tolik, aby ho udrželi při životě. Přestože má nemocnice na skladě moderní diagnostické vybavení, materiály a léky k vyléčení pacienta, nedostává je, protože taková je politika nemocnice,“ řekl Stupak.
Dva ruské body, které v návrhu chybí
Nový americký návrh, ke kterému se mají Ukrajinci ve čtvrtek v Londýně vyjádřit, ale neobsahuje dva body, které Rusko opakovaně stanovovalo jako své podmínky pro ukončení války. Nezmiňuje se o omezeních pro velikost ukrajinské armády a také nezapovídá další západní dodávky zbraní Kyjevu.
Kreml chce, aby Ukrajina v budoucnosti udržovala armádu o symbolické síle několika desítek tisíc vojáků a aby neměla v arzenálu rakety, kterými může zasáhnout Rusko.
Pro Ukrajince je taková podmínka naprosto nepřijatelná. Mnoho z nich se domnívá, že příměří nebo mírové dohody Rusko využije k dozbrojení, přeskupení sil a pak zaútočí znovu s cílem Ukrajinu definitivně zničit.
„Pro Ukrajince je to otázka přežití. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu sociologie z letošního března 2025 87 procent respondentů na otázku, jaké cíle má Rusko ve válce proti Ukrajině, odpovědělo, že jsou přesvědčeni, že se Rusko na již okupovaných územích nezastaví. Rusové nikdy neskrývali, jaké jsou jejich plány s Ukrajinou, že hlavním cílem je likvidace její státnosti, zničení všeho ukrajinského, vyhnání nebo likvidace neloajálního obyvatelstva a jeho nahrazení obyvatelstvem loajálním. Ukrajinci o tom nemají žádné iluze,“ uvedla pro Seznam Zprávy česká dobrovolnice a humanitární pracovnice Kateřina Krejčová, která se po třech letech vrátila z Ukrajiny.
Putin v neděli oznámil jednostranné velikonoční příměří, ale ruská armáda palbu z dronů a houfnic nezastavila. Ruský vůdce o den později uvedl, že se nebrání přímým jednáním s Kyjevem, pokud prý na jeho straně uvidí dobrou vůli dohodnout se.
