Hlavní obsah

USA i Rusko zrazují Erdogana od invaze do Sýrie. Má ale silnou motivaci

Foto: Profimedia.cz

Demonstrace proti útokům turecké armády v severosyrském městě Kámišli.

Teroristický útok na istanbulské nákupní třídě Istiklal se může stát startovním výstřelem k rozsáhlé eskalaci násilí v sousední Sýrii. Po víkendových náletech turecké armády hrozí prezident Erdogan i pozemní invazí.

Článek

Turecké vojenské operace v Sýrii obvykle probíhají před volbami. Ty se v Turecku blíží i nyní, novou hlavu státu si voliči budou vybírat v červnu příštího roku. A dosavadní prezident Recep Tayyip Erdogan je kvůli těžké ekonomické krizi v nejhorší situaci za poslední léta.

V Turecku navíc rostou nacionalistické nálady a spekuluje se o tom, že by mohla válka proti kurdským separatistům Erdoganovi pomoci. Na následujících řádcích se vám pokusíme odpovědět na několik otázek spjatých s připadnou tureckou invazí do sousední země.

Proč došlo k poslední eskalaci?

Zásahy turecké armády proti ozbrojencům z Kurdské strany práce (PKK) probíhají čas od času nejen v Sýrii, ale i v iráckém Kurdistánu. Teroristický útok na hlavní istanbulské třídě, při němž 13. listopadu zahynulo šest lidí a osm desítek dalších utrpělo zranění, ale změnil situaci. Beztrestné vraždění civilistů v srdci Istanbulu nemohlo zůstat bez odezvy.

Jak známo, vláda z něj obvinila kurdské separatisty, kromě zakázané PKK i Sjednocenou demokratickou stranu (PYD), jejímž ozbrojeným křídlem jsou známé milice YPG. Obě organizace účast na útoku odmítly s tím, že proti civilistům nebojují.

Džihádisté dobývají severozápad Sýrie. Turecko jim v tom nebrání

Islamisté z organizace Hajat Tahrír aš-Šám (HTS) v říjnu ovládli dříve kurdské město Afrín, které dosud řídily Tureckem podporované povstalecké skupiny. Bojovníci vzešlí z řad al-Káidy chtějí postupovat dál.

O víkendu pak turecká armáda podnikla nálety na Kurdy obydlené oblasti v severní Sýrii. Zatímco Turecko mluví o 89 zničených vojenských cílech PKK a YPG, Kurdové informovali o zničených obilných silech, jedné elektrárně a nemocnici.

Po náletech podle nich zahynulo 11 civilistů. Podle Syrské organizace pro lidská práva, která monitoruje konflikt v Sýrii, bylo při bombardování zabito 14 bojovníků Syrských demokratických sil (SDF, pod ně spadají i milice YPG), jeden civilista a 12 vojáků bojujících v armádě syrského diktátora Bašára Asada.

V pondělí 21. listopadu pak přilétly ve zjevné odvetě rakety ze Sýrie na území Turecka. Tamní ministr vnitra Suleyman Soylu hovořil o dvou obětech v hraniční provincii Gaziantep. Zasažena byla podle něj jedna škola, v níž zemřelo jedno dítě spolu s učitelem, dalších šest lidí bylo zraněno, mezi nimi i těhotná žena.

Jaké jsou reakce na Erdoganovu výhrůžku?

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během zpátečního letu z katarského Dauhá, kde se zúčastnil úvodního ceremoniálu fotbalového šampionátu, pohrozil pozemní invazí. Proti ní se ale vyslovily jak Spojené státy, tak i Rusko, další zásadní hráči ve válkou rozvrácené Sýrii.

„Spojené státy vyjadřují upřímnou soustrast nad ztrátami civilních životů v Sýrii a Turecku. Vyzýváme k deeskalaci v Sýrii, abychom ochránili civilní životy a podpořili společný cíl porazit ISIS (Islámský stát, pozn. red.),“ píše se v prohlášení Neda Price, mluvčího americké diplomacie.

Američané přitom v oblasti úzce spolupracují s SDF, na něž Turci útočí. Za zmínku stojí i to, že Turci o náletech Američany neinformovali, navzdory členství obou států v Severoatlantické alianci.

Podobně, i když přece jen důrazněji, reagovalo i Rusko, které slovy svého zvláštního zmocněnce pro Sýrii Alexandra Lavrentijeva vyzvalo Turecko, aby projevilo zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly v Sýrii, a zabránilo tak zvýšení napětí.

Letecké údery na Sýrii odsoudila opoziční turecká Lidově demokratická strana (HDP), jejíž lídr Selahattin Demirtas je už několik let v tureckém vězení: „Možná se nikdy nedozvíme o silách stojících za istanbulským bombovým útokem a jejich účelu, ale jedna věc je zcela jasná: turecká vláda využívá tento útok jako záminku k legitimizaci a podpoře své agrese proti Kurdům v Sýrii,“ píše se v prohlášení strany.

Samotný Erdogan kritizoval kvůli Kurdům Rusko i USA – Rusko za to, že „nevyčistilo“ region od teroristů, i když kontroluje vzdušný prostor nad severní Sýrií, USA pak za jejich vyzbrojování.

Čeho chce Erdogan dosáhnout?

Rozdělit pás obývaný Kurdy a zabránit vzniku kurdského kvazistátu v severní Sýrii se už Turecku podařilo při minulých ofenzivách, experti nyní mluví spíše o politické motivaci před volbami.

„Jako průvodce tu máme historii. Tři ze čtyř velkých tureckých intervencí v severní Sýrii přišly v období před tureckými volbami. Nemyslím si, že je to jediné, ale rozhodně je to důležité. V určitém okamžiku je velmi pravděpodobné, že uvidíme významnou invazi,“ řekl serveru Voice of America analytik Max Hoffman z Centra pro americký pokrok, jenž se zaměřuje na Turecko a kurdské regiony.

Podobný názor má i bývalý americký velvyslanec v Turecku a Iráku James Jeffrey, podle něhož nyní v Turecku sílí nacionalistické nálady a Erdogan může vojenskou invazi vnímat jako způsob, jak zvýšit své šance na vítězství ve volbách.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na turecký list Yeni Safak, může být cílem turecké ofenzivy město Tal Rifaat, z něhož podle Ankary útočí kurdští ozbrojenci na města ovládaná protureckými rebely. Tal Rifaat leží 15 kilometrů od tureckých hranic.

Turečtí vojáci už nyní ovládají část syrského území (na mapě v předchozím tweetu jsou onačeny zeleně), na němž vytvořili tzv. bezpečnostní zóny. Případná vojenská operace by toto pásmo mohla rozšířit.

Doporučované