Článek
Mezinárodní letiště v Kuvajtu ve středu brzy ráno zasáhl íránský dronový útok, který si vyžádal nejméně jeden život a 63 zraněných, uvedla agentura AFP s odvoláním na kuvajtské úřady. Provoz na letišti byl přerušen a po několika hodinách byly obnoveny lety společnosti Kuwait Airways z jednoho z terminálů.
„Nepřátelské drony dnes zasáhly terminál pro cestující T1 na kuvajtském mezinárodním letišti v rámci íránské agrese, což způsobilo značné materiální škody a zranění několika osob,“ citovala AFP ráno kuvajtskou armádu.
Brzy odpoledne SELČ agentura Reuters informovala o nejméně 63 zraněných, mezi nimiž jsou jak cestující, tak zaměstnanci letiště, AFP zase psala o 63 lidech, které zdravotníci převezli do nemocnic. Někteří z nich utrpěli poranění hlavy, včetně krvácení do mozku, jiní přišli o některé končetiny. Server televize Al-Džazíra uvedl, že sedm lidí podstoupilo rozsáhlé urgentní operace.
Záběry z místa ukazují výrazně poškozený terminál plný prachu a také plameny, které vzplály na několika místech. Na střeše letiště zeje díra.
Reuters a DPA ve svém zpravodajství píší také o útoku raketami, agentury AFP a AP se zmiňují pouze o útoku bezpilotních strojů.
Lety byly odkloněny na další letiště v regionu. Podle dopolední zprávy DPA byly odkloněny nebo úplně zrušeny všechny lety plánované na dnešní den, Reuters ale později psal o obnovení letů Kuwait Airways z terminálu čtyři po vyhodnocení škod.
Kuvajtské ministerstvo obrany úder odsoudilo jako zločinnou íránskou agresi. Armáda je podle něj připravena podniknout veškeré kroky k ochraně bezpečnosti a stability země. Útok na pětimilionovou arabskou zemi odsoudily také Spojené arabské emiráty, Egypt nebo Katar.
Kuvajtské úřady informovaly rovněž o poškození několika diplomatických zastoupení. O která jde, ale není jasné.
Americké ozbrojené síly odrazily dřívější íránské útoky
Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X ve středu oznámilo, že americké ozbrojené síly odrazily íránské raketové a dronové útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Írán mezitím podle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější americký útok na radarové stanice na ostrově Kešm. Vzájemné útoky se odehrály navzdory příměří, které v oblasti Perského zálivu platí od dubna.
Americké velitelství dříve uvedlo, že Írán vypálil několik střel na země v regionu, ale cíle zasáhnout nedokázal. „Dvě íránské střely vystřelené na Kuvajt nedosáhly cíle, případně se během letu rozpadly. Tři střely vyslané na Bahrajn okamžitě zachytila americká a bahrajnská protivzdušná obrana,“ sdělilo velitelství CENTCOM.
pic.twitter.com/X3Gx7bPjnL https://t.co/ysAR4tv1is
— Pete Hegseth (@PeteHegseth) June 2, 2026
To také uvedlo, že americké síly sestřelily tři útočné drony vyslané Íránem na civilní lodě plující v regionálních vodách. „Americké síly rovněž provedly sebeobranné útoky na íránskou vojenskou pozemní řídicí stanici na ostrově Kešm,“ dodalo velitelství.
Íránské revoluční gardy v prohlášení citovaném agenturou Reuters uvedly, že nynější útoky byly odvetou za to, že Američané dříve udeřili na komunikační věže gard na jihu ostrova Kešm. Spojené státy v neděli oznámily, že na tomto ostrově a také v íránském Goruku zaútočily na radarové stanice a řídicí dronová centra.
Írán rovněž informoval, že v Bahrajnu zasáhl velitelství americké páté flotily a také leteckou základnu. Toto tvrzení ale velitelství CENTCOM podle Reuters popřelo.
Před americkým prohlášením uvedla kuvajtská armáda, že zasahovala proti raketám a dronům. Sirény varující před útoky se rozezněly rovněž v Bahrajnu. Úřady v obou zemích vyzvaly obyvatele ke klidu a k dodržování bezpečnostních pokynů.
Válku na Blízkém východě rozpoutaly 28. února USA a Izrael leteckými útoky na Írán. Teherán odpověděl údery na státy Perského zálivu a americké vojenské objekty v regionu. V oblasti platí od 8. dubna křehké příměří, na mírové dohodě se Írán a USA zatím neshodly.
Teherán také v reakci na americko-izraelský útok z větší části zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv, kudy před válkou proudily významné světové dodávky ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu (LNG).


















