Zelenskyj: Denně umírá až sto ukrajinských vojáků

„Podle dostupných zdrojů bylo násilně přesunuto již více než 234 tisíc dětí přes hranice do Ruska a okupovaných oblastí Doněcku a Luhansku,“ uvedla Daria Herasymčuková, ukrajinská prezidentská komisařka pro práva dětí, píše web Ukrajinská pravda.

„Dnes můžeme také říci, že svět dospělých zcela pokazil Den dětí na Ukrajině,“ dodala.

Ukrajinští ženisté se snaží vyčistit dobytá území od obrovského množství nevybuchlé munice. Vyčištění celé země prý může trvat i deset let.

Maďarsko se dnes opět postavilo proti přijetí šestého balíku protiruských sankcí, který dlouhodobě blokovalo kvůli nesouhlasu s podmínkami embarga na dovoz ruské ropy. Podle diplomatických zdrojů ČTK dnes maďarský zástupce na jednání unijních velvyslanců požadoval, aby EU nezařazovala na sankční seznam ruského patriarchu Kirilla.

K úplné shodě zástupci členských zemí nedošli ani v technických detailech ropného embarga. Na obrysech sankcí se v pondělí shodl summit unijních lídrů, jejich detailní podobu musí však státy teprve schválit.

Velký počet zbraní dodaných na Ukrajinu kvůli obraně před ruskou agresí může po válce skončit v rukou zločinců v Evropě i jinde ve světě. Varovala před tím mezinárodní policejní organizace Interpol. Země, které zbraně posílají, by měly věnovat pozornost jejich trasování, řekl podle agentury AFP generální tajemník Interpolu Jürgen Stock.

„Široká dostupnost zbraní během současného konfliktu povede k šíření nelegálních zbraní ve fázi po konfliktu,“ řekl Stock na tiskové konferenci v Paříži. „Zločinci se na to zaměřují již nyní,“ dodal.

V další dodávce zbraní, které Spojené státy pošlou bránící se Ukrajině, bude také raketový systém HIMARS, který dokáže přesně zasáhnout cíle vzdálené až 80 km. Oznámil to dnes v prohlášení americký prezident Joe Biden.

„Spojené státy budou stát při našich ukrajinských partnerech a budou i nadále poskytovat Ukrajině zbraně a vybavení na její obranu,“ uvedl Biden. Šéf Bílého domu v prohlášení zmínil salvové raketomety HIMARS, které mají dosah přibližně 80 kilometrů, s municí a „další pokročilou výzbroj“.

Podpis řady dohod o spolupráci v energetice, železniční dopravě či obraně byl výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády, které se dnes uskutečnilo v Kyjevě. Informovala o tom ukrajinská média s odvoláním na premiéra Denyse Šmyhala.

„Je to poprvé, co naše vlády pracují v takovém formátu,“ citoval server RBK Ukrajina Šmyhala na brífinku s polským protějškem Mateuszem Morawieckým. „Oceňujeme veškerou bezprecedentní podporu, kterou Polsko Ukrajině a Ukrajincům poskytuje. Vztahy mezi našimi zeměmi přešly z vřelých a sousedských do nové fáze – silných a historických,“ dodal šéf ukrajinské vlády.

Ukrajina identifikovala více než 600 Rusů podezřelých z válečných zločinů na jejím území a přes osm desítek z nich už začala stíhat.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes uvedl, že v nadcházejících dnech svolá do Bruselu schůzku s vysokými představiteli Švédska, Finska a Turecka. Chce s nimi projednat nesouhlas Ankary se vstupem těchto dvou severských zemí do obranné aliance.

„Jsem v úzkém kontaktu s tureckým prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem a s vedoucími představiteli Finska a Švédska,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci ve Washingtonu po setkání s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Stoltenberg uvedl, že je i přes trvající výhrady Turecka nadále optimistický a věří, že Švédsko a Finsko budou brzy přijaty do NATO. „Jsem přesvědčen, že najdeme cestu vpřed,“ řekl.

Hlavní bosenský dovozce plynu Energoinvest prodloužil dohodu o dodávkách plynu s ruským Gazpromem do konce letošního roku za nezměněných podmínek. Oznámila to dnes bosenská společnost. Za plyn bude platit v eurech.

Ředitelka Energoinvestu Bisera Hadžialjevičová uvedla, že Gazprom nepožadoval po Bosně, která platí eurem, změnu měny při placení. Dodala ale, že očekává, že ceny plynu ve třetím čtvrtletí vzrostou.

Kreml obvinil Spojené státy, že „záměrně přilévají olej do ohně“ poté, co Washington uvedl, že dodá Ukrajině pokročilé raketové systémy, píše BBC.

„Takovéto dodávky“ nepovzbuzují Kyjev k obnovení mírových jednání, řekl novinářům ruský mluvčí Dmitrij Peskov a dodal, že prý Washington chce „bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince“.

Spojené státy souhlasily s poskytnutím přesně naváděných střel, které mohou zasáhnout cíle až do vzdálenosti 70 km. Nejprve však požadovaly záruku, že zbraně nebudou použity k útokům na cíle na území Ruska.

Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že jeho země to „nemá v úmyslu“.

Šéf německé opozice Friedrich Merz v dnešní rozpravě o rozpočtu a o situaci na Ukrajině tvrdě kritizoval sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, že dělá jen málo na podporu Kyjeva, který se brání ruské invazi.

Vyčetl mu také, že nemá zájem se setkat s ukrajinskými představiteli, ačkoli s ruským prezidentem Vladimirem Putinem diskutovat neváhá. Scholz kritiku odmítl a prohlásil, že za nedostatečný stav německé armády může Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU), neboť to byla právě ona společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU), kdo ministerstvo obrany dlouhé roky řídil.

Poslanci si podle Merze přáli, aby spolková vláda vyslyšela postoj parlamentu, který Scholze vyzval vedle humanitární a finanční pomoci také k dodávkám těžkých zbraní na Ukrajinu. „Mluvíte teď více než obvykle, ale nezměnilo se nic, říkáte stále jen málo,“ uvedl Merz na adresu Scholzových prohlášení. „Bez pomoci USA by Ukrajina byla Ruskem už dávno převálcována,“ poznamenal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že v boji denně umírá až 100 ukrajinských vojáků, píše The Guardian. V rozhovoru pro americkou televizi Newsmax řekl: „Situace je velmi složitá. Každý den přicházíme v boji o 60 až 100 vojáků, zraněných je denně kolem 500.“

Zelenskyj dodal, že nejsložitější je situace na východě Ukrajiny, v jižních částech Doněcké a  a Luhanské oblasti. Ukrajina a její lidé jsou podle něj „obranným perimetrem“ proti agresi Vladimira Putina, řekl v rozhovoru.

„Je třeba si uvědomit, kdo je temná strana: je to Rusko. A Rusko se jistě nezastaví na Ukrajině. Ostatní země, bývalé republiky SSSR a členové EU – některé z nich jsou již členskými státy NATO – jsou již teď v ohrožení,“ dodal.

Česko zvládne situaci i v případě uzavření pražského centra pro uprchlíky z Ukrajiny, sdělil dnes ČTK ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) předtím oznámil, že centrum ve Vysočanech magistrát uzavře k 15. červnu kvůli přetíženosti Prahy a chybějícímu systému přesunu do jiných, méně vytížených krajů. Rakušan uvedl, že spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS) jsou připraveni se s Hřibem sejít a hledat jiné cesty.

Rakušan ČTK sdělil, že rozhodnutí hlavního města ho mrzí. „Ale i při případném uzavření pražského centra situaci zvládneme, žádné uprchlíky na ulici nenecháme,“ uvedl.

Tribunál Evropské unie dnes potvrdil platnost sankcí proti ruskému miliardáři blízkému Kremlu Jevgeniji Prigožinovi, jehož Unie v roce 2020 potrestala za porušování zbraňového embarga v Libyi.

Soud v Lucemburku zamítl Prigožinovu stížnost, podle níž bylo rozhodnutí unijních zemí neodůvodněné a postrádalo důkazy. Podle soudců vyhlásila EU sankce v souladu s pravidly a důkazy o Prigožinově spojení s žoldnéřskou Wagnerovou (v ruském přepisu Vagnerovou) skupinou působící v Libyi byly dostatečné.

Evropský blok zmrazil oligarchovi považovanému za důvěrníka ruského prezidenta Vladimira Putina majetek předloni v říjnu. Podnětem k tomu byly zprávy o působení ozbrojené Wagnerovy skupiny v Libyi, na jejíž území se vztahuje zbraňové embargo uznávané EU. Prigožin podle řady médií žoldnéřskou skupinu financuje a ovládá.

Kreml nadále nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Řekl to dnes novinářům mluvčí Dmitrij Peskov.

Podle Peskova ale byly práce na takovém dokumentu zastaveny už dávno. Peskov též podle agentury TASS potvrdil, že ruský ministr zahraničí pojede 8. června do Turecka jednat o možném otevření koridoru pro export obilí z ukrajinských přístavů a že Ankara pozvala do Turecka i Putina, termín ale zatím není, dodal.

„Naše stanovisko ke schůzce se Zelenským je dobře známé, opakovali jsme ho víc než tucetkrát. A priori takové setkání nikdo nevylučuje, ale musí být připraveno,“ řekl Peskov novinářům. Dodal, že zmíněné setkání má ale smysl jen tehdy, bude-li předem připraven určitý dokument. A práce na takovém dokumentu byly už dávno zastaveny, podle Kremlu z iniciativy ukrajinské strany.

Německo Ukrajině dodá systém protivzdušné obrany IRIS-T. Oznámil to dnes kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu. Agentura Reuters připomíná, že zesílení dodávek těžkých zbraní Kyjevu po Berlínu požadovala samotná Ukrajina i německá opozice. Scholz zdůraznil, že Německo poskytuje Ukrajině zbraně nepřetržitě od začátku války.

„Tímto Ukrajině umožníme bránit celé velkoměsto před ruskými leteckými útoky,“ řekl dnes Scholz k poskytnutí systému IRIS-T, který vyrábí německá zbrojovka Diehl.

Šéf německé vlády dále řekl, že Německo už Ukrajině od začátku ruské invaze z 24. února poslalo více než 15 milionů nábojů, 100 000 granátů a více než 5 000 protitankových min. „Naposledy se vláda rozhodla, že dodáme nejmodernější systém protivzdušné obrany, který Německo má, v podobě IRIS-T,“ řekl Scholz poslancům.

Papež František dnes vyzval k ukončení blokády ukrajinských přístavů, aby z nich mohly opět být vyváženy zemědělské produkty. Nepoužívejte, prosím, obilí jako válečnou zbraň, řekl papež během generální audience na Svatopetrském náměstí v Římě.

„Existují velké obavy kvůli blokování pšenice, na níž závisí miliony lidí, zejména v chudých zemích,“ řekla hlava katolické církve na závěr generální audience. Papež také naléhavě vyzval všechny strany, aby vyvinuly maximální úsilí v této věci a zaručily všem právo na jídlo.

Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde uvázly miliony tun obilí. Rusko ze situace viní západní sankce a tvrdí, že za problémy může Kyjev, protože zaminoval ukrajinské přístavy.

Dánští voliči dnes v referendu rozhodují o tom, zda se země připojí ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie, které se Dánsko zatím neúčastní. Referendum je dalším z kroků, jimiž evropské země reagují na ruskou invazi na Ukrajinu. Tradičně neutrální Švédsko a Finsko tento měsíc změnily svůj pohled na členství v Severoatlantické alianci a podaly žádost o vstup do NATO, připomněla agentura AP.

K volebním urnám bylo v Dánsku přizváno 4,2 milionu oprávněných voličů. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Dánové užší obrannou spolupráci s členskými zeměmi EU podpoří. V nejnovějším průzkumu, o němž dnes informovala dánská televize TV2, se 65 procent rozhodnutých respondentů vyjádřilo pro přistoupení ke společné bezpečnostní a obranné politice EU, zatímco 35 procent bylo proti.

„Svět se mění, a nikoli k lepšímu. Musíme se semknout a posílit spolupráci, která zvýší naši bezpečnost,“ prohlásil šéf opoziční liberální strany Venstre Jakob Ellemann-Jensen, když ještě dnes rozdával letáky, které měly přesvědčit voliče k odsouhlasení obranné spolupráce s EU. Také sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová občany již dříve vyzvala, aby zrušení bezpečnostní výjimky podpořili.