Článek
Američané se ve spolupráci s Brity zaměřili mimo jiné opět na finanční síť jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova, uvedla agentura AP.
Usmanov, který má velmi blízko k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, se stal terčem sankcí ze strany USA i Evropské unie ihned po začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než rokem.
Jak uvedlo americké ministerstvo financí, nové postihy mají za cíl „posílit stávající tresty a dále narušit ruský dovoz důležitých technologií používaných ve válce proti Ukrajině“. Sankce se týkají 25 jednotlivců a 29 společností.
„Vzhledem k tomu, že Kreml hledá způsoby, jak obejít rozsáhlé sankce a kontroly exportu uvalené na Rusko kvůli jeho válce proti Ukrajině, budou Spojené státy a naši spojenci a partneři pokračovat v narušování únikových plánů, které podporují Putina na bojišti,“ uvedl náměstek ministra financí pro terorismus a finanční zpravodajství Brian Nelson.
Skrýš před sankcemi
Nárůst ruského zájmu zaznamenal turecký trh s nemovitostmi, Rusové loni tvořili asi čtvrtinu všech zahraničních kupců.
Británie se tentokrát zaměřila na jednotlivce a společnosti, které napomáhají ruským podnikatelům Romanu Abramovičovi a Ališeru Usmanovovi obcházet sankce prostřednictvím struktur a fondů v daňových rájích, píše agentura Reuters.
Britské ministerstvo zahraničí ve středečním prohlášení uvedlo, že nová opatření jsou zaměřena na osoby, jež pomáhají dvěma prominentním podnikatelům vyhnout se dopadu finančních sankcí.
Sankce byly ze strany Británie uvaleny také na Demetrise Ioannidese a Christodoulose Vassiliadese, dva Kypřany, kteří bohatým ruským podnikatelům pomáhali vytvářet offshore struktury a trusty.
Terčem amerických sankcí se stala také Mezinárodní investiční banka (IIB), Ruskem kontrolovaná finanční instituce sídlící v Budapešti. Postih míří také na tři současné nebo bývalé vysoce postavené představitele banky, ruské občany Nikolaje Nikolajeviče Kosova a Georgyho Nugzaroviče Potapova a maďarského občana Imreho Laszloczkiho.
Jak stojí v prohlášení ministerstva financí, banka „umožňuje Rusku navyšovat svou zpravodajskou přítomnost v Evropě, otevírá dveře zákeřným vlivovým aktivitám Kremlu ve střední Evropě a na západním Balkáně a může sloužit jako mechanismus pro korupci a nezákonné financování, včetně porušování sankcí“.
