Hlavní obsah

Urážkami ji vystrnadili ze soutěže Miss. Nakonec vyhrála v jiné zemi

Foto: Profimedia.cz

Chidimma Adetshinová po vítězství v soutěži Miss Universe Nigeria, 31. srpna 2024.

Začalo to snem zúčastnit se soutěže Miss v rodné Jihoafrické republice. Dostala se až do finále, ale pak přišly xenofobní útoky tak vážné, že Chidimma Adetshinová potřebuje psychologickou pomoc. Mezitím se ale stala Miss Nigérie.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chidimma Adetshinová se narodila v Jihoafrické republice. Konkrétně v Sowetu, největším předměstí velkoměsta Johannesburg. Její otec pochází z Nigérie, matka je Jihoafričanka s kořeny v Mosambiku.

Letos v červenci se třiadvacetiletá studentka práv dostala do finále soutěže Miss South Africa. Pak ale přišel zlom.

Na její adresu začaly kolovat xenofobní urážky a komentáře, které zpochybňovaly její jihoafrický původ. Útočníky zaujalo její netradiční jméno a kolovaly také zvěsti, že její matka s ohledem na svůj původ není Jihoafričanka, ale nelegální migrantka.

Někteří lidé kvůli tomu zpochybňovali její právo ucházet se v Jihoafrické republice o titul miss.

Kauza nakonec nezůstala jen na sociálních sítích.Vložilo se do ní i ministerstvo vnitra, které začalo vyšetřovat matku Adetshinové kvůli podezření z „krádeže identity“, aby se stala jihoafrickou občankou.

Připomeňte si:

I když existovala šance, že se matka soutěžící mohla dopustit podvodu, samotná Adetshinová se podle prohlášení resortu „nemohla podílet na údajném protiprávním jednání matky, protože v té době byla ještě nemluvně“.

Někteří se finalistky Miss zastávali. „Pokud se tu narodila, je Jihoafričanka… není svými rodiči,“ řekl například populistický opoziční politik Julius Malema, který odrazoval Jihoafričany od xenofobie, jak připomněla americká stanice CNN.

Na její obranu se vyjádřila i jihoafrická hudební senzace a držitelka ceny Grammy Tyla. Uvedla, že i když „bude vždy stát na straně Jihoafrické republiky“, domnívá se, že „bez ohledu na názory byla (Adetshinová) šikanována“.

Adetshinová ale nakonec ze soutěže odstoupila s tím, že je pro ni nejdůležitější „bezpečnost a blaho její rodiny“.

Druhá šance

O místo v soutěži Miss ale nakonec nepřišla. „Útočiště“ jí nabídla nigerijská obdoba Miss. Jihoafričanka se tak ocitla rovnou ve finále Miss Universe Nigeria, kterou nakonec i minulou sobotu vyhrála. Zemi přitom naposledy navštívila před dvaceti lety.

Své vítězství komentovala jako „silný moment“, „splněný sen“ a korunku označila za „nejen symbol krásy“, ale také za „výzvu k akci“ pro sjednocenou Afriku.

I její účast v nigerijské Miss nicméně některé Nigerijce pobouřila. Argumentovali, že oproti ostatním účastnicím nemusela projít jednotlivými koly a ocitla se rovnou ve finále. Jiní jí vytýkali, že v zemi nikdy nežila.

„Chápu, co lidem vadí, ale ušla jsem vlastní cestu a měla jsem podíl na tom, že jsem prošla tím procesem (soutěží),“ vyjádřila se. Po vítězství se zavázala, že v Nigérii nějaký čas zůstane, aby zemi více poznala.

Strana, co nesnáší migranty

Domovní prohlídky, šacování, a to i s doprovodem výhrůžek a násilí. Příznivci xenofobního hnutí Dudula i díky tomu získávají podporu na chudinských předměstích Jihoafrické republiky. Migranty považují za zdroj veškerého neštěstí.

rozhovoru pro britskou BBC se svěřila, že po pozvání do Nigérie potlačovala emoce. „Budu na tom pracovat a uvidím se s terapeutem,“ řekla se slzami ve tváři. „Nebyla to jen okrajová věc, byla to opravdu velká věc,“ řekla s odkazem na nadávky v JAR.

Přesto je na sebe hrdá. „Ačkoli to pro tebe byla těžká cesta, opravdu ses dostala nahoru,“ říká sama sobě. K případu vyšetřování její matky v JAR řekla, že ho nemůže komentovat, protože jde o „právní záležitost“.

Xenofobie se projevila i před volbami

Agresivní brojení proti cizincům se stalo tématem v kampani před letošními volbami v Jihoafrické republice. Některé strany usilovaly o místo v parlamentu právě xenofobní a antiimigrantskou kampaní.

Obraz imigrantů, kteří do země přichází z jiných afrických zemí, „berou místním práci“, „prodávají drogy a tím ničí životy místním“ je jedním z hlavních leitmotivů například příznivců jihoafrického hnutí Operace Dudula, které přerostlo i v politickou stranu, jež se nevyhýbala ani násilným útokům.

„Socioekonomické postavení a vzdělání podporovatelů (Operace Dudula) se značně liší. Skupina ale přitahuje mnoho chudých obyvatel měst, kteří mají pocit, že mají afričtí migranti více příležitostí než místní… Myslí si například, že někteří jsou ochotni pracovat za platy, které jsou v zemi nedůstojné, jiní zabírají pracovní místa vyhrazená pro Jihoafričany,“ uvedla před časem k Dudule expertka na Jihoafrickou republiku z české Akademie věd Stephanie Rudwicková.

Hnutí Dudula ale není na jihoafrické politické scéně jediné protiimigrantské hnutí. Například bývalý starosta Johannesburgu a lídr strany ActionSA Herman Mashaba v prosinci 2023 na sociální síti X uvedl, že cizinci, kteří provozují maloobchody, využívají své podniky jako nelegální drogové kanály, a ničí tak malé podniky v městech a vesnicích a narušují způsob života komunit.

Současný ministr sportu, umění a kultury z krajně pravicové strany Patriotic Alliance Gayton McKenzie zase v listopadu 2023 na oslavě desetiletého výročí založení politické strany o cizincích řekl, že jsou zodpovědní za kriminalitu, obchod s drogami, nezaměstnanost a další problémy, uvedla v červnové zprávě o „toxické rétorice, která ohrožuje migranty“, lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Doporučované