Úprk ruských novinářů. Práci opouštějí i ti naklonění Kremlu

Velká zahraniční média se stahují z Ruska, ruští novináři opouštějí svá pracovní místa, někteří dokonce prchají ze země. A to nejen ti nezávislí, ale také ti, kteří pracovali pro ruskou státní televizi.

Jejich kroky jsou reakcí na útok na svobodu slova v Rusku. Kreml ruským médiím zakazuje o své invazi na Ukrajinu informovat jako o válce a požaduje, aby se o ní mluvilo jako o „speciální vojenské operaci“. Provládní sdělovací prostředky zároveň opakují, že ruští vojáci neútočí na civilisty, i když realita ukazuje opak.

Prakticky všechna nezávislá ruská média, včetně zpravodajského serveru Meduza a rozhlasové stanice Echo Moskvy, byla zablokována nebo vypnuta. Některá kvůli obavám o bezpečnost svých zaměstnanců ohlásila přerušení své činnosti, západní média jako BBC, CNN či Bloomberg ze země odcházejí.

Rusko také zakázalo sociální sítě Facebook, Twitter a Instagram a omezilo přístup k zahraničním zpravodajským médiím včetně BBC, Deutsche Welle a rádia Svobodná Evropa. Byl také přijat zákon, který trestá šíření „falešných“ informací o válce na Ukrajině a trestá jej až 15 lety vězení.

To jsou důvody, které přiměly ruské novináře odejít ze země, nebo opustit svou práci. „Opravdu jsme chtěli pokračovat v práci i poté, co jsme byli vyřazeni z provozu,“ řekla serveru The Guardian Sonia Groysmanová. Pracovala jako videoreportérka v ruské nezávislé televizní stanici Dožď, která v Rusku ukončila své online vysílání.

Ale poté, co televize dostala výhružky, že se policie chystá vtrhnout do jejich kanceláře, redaktoři začali shánět letenky, aby mohli utéct do zahraničí. „Jakmile jsme se dozvěděli o možné razii, věděli jsme, že musíme pryč. Byl to konec hry,“ řekla Groysmanová.

Předpokládá se, že z Ruska uprchlo nejméně 150 ruských novinářů. Vzhledem k tomu, že západní země uzavřely v rámci sankcí vzdušný prostor ruským leteckým společnostem, stal se útočištěm novinářů televize Dožď Istanbul. Někteří plánují odletět do Tbilisi, které se stává jejich dalším cílem.

Některá média, jako například poslední ruský nezávislý deník Novaja Gazeta, se snažila při informování o válce nařízení nového zákona obejít. Jiná, jako Meduza a Moscow Times, přesunula své kanceláře mimo zemi.

Pro Dožď však byly obě možnosti nepřijatelné. „Bylo jasné, že s novým zákonem nemůžeme dělat svou práci poctivě. A protože jsme televizní kanál, který potřebuje studia a pořádné vybavení, nemohli jsme se jen tak stáhnout do ilegality nebo se přestěhovat do zahraničí. Nezbývalo nám nic jiného než ukončit činnost,“ řekla novinářka Maria Borzunovová.

První útoky proti médiím se začaly objevovat už loni, ale novináři se ještě snažili pokračovat ve své činnosti a hráli s úřady hru na kočku a myš. Zdá se ale, že válka na Ukrajině zničila v Rusku jakoukoli nezávislou žurnalistiku.

„Ke konci loňského roku byla většina nezávislých médií označena za zahraniční agenty, ale stále jste k nim měli přístup,“ řekl Aleksandr Gorbachev, novinář, filmař a redaktor nezávislého webu Holod, který se rovněž přestěhoval do Istanbulu. „Mohli jste číst web Meduza, sledovat Dožď, Mediazonu nebo BBC. Samozřejmě to nebyla skvělá situace, ale byla snesitelná, pokud jste chtěli dělat dobrou žurnalistiku,“ dodal.

Mezi prchajícími novináři však nejsou jen ti nezávislí. Pondělní protest novinářky a moderátorky Mariny Ovsjannikovové na televizní stanici První kanál odstartoval podle BBC novou vlnu odchodů zaměstnanců z médií, která kontroluje stát.

Ovsjannikovová v pondělí vběhla na plac při natáčení jednoho z nejsledovanějších ruských zpravodajských pořadů Vremja s transparentem „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou“.

Také natočila video, v němž přiznala, že se stydí za roky práce pro státní televizi, kterou nazvala ruskou propagandou. „Stydím se za to, že jsem si dovolila říkat lži z televizní obrazovky,“ uvedla.

„Mlčeli jsme v roce 2014, když to všechno začínalo. Nevyšli jsme na demonstrace, když Kreml otrávil Navalného. Jenom jsme mlčky sledovali tento nelidský režim,“ uvedla. Zároveň Rusy vyzvala, aby vyšli do ulic protestovat. „Nebojte, nemůžou nás zavřít všechny,“ dodala.

Redaktorka byla po svém protestu zadržena a následně vyslýchána. „Výslech trval více než 14 hodin, nebylo mi dovoleno spojit se s rodinou ani přáteli, byl mi odepřen přístup k právníkovi,“ řekla.

Zdůraznila, že s nápadem na tuto formu protestu přišla sama. „Bylo to mé protiválečné rozhodnutí. Rozhodla jsem se sama, protože se mi nelíbí, že Rusko zahájilo invazi. Bylo to opravdu hrozné,“ řekla novinářka, když opouštěla soudní budovu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj její čin uvítal, stejně jako představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Naopak mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov její akt označil za „chuligánství“. I novinářce teď hrozí 15 let vězení kvůli zákonu zmíněnému v úvodu článku.

V úterý už jí ruský soud uložil pokutu 30 tisíc rublů (6000 korun). „Za svým činem si stojím, ale teď jsem pochopila škálu problémů, které musím vyřešit, a samozřejmě se extrémně obávám o své bezpečí,“ řekla Ovsjannikovová agentuře Reuters.

Dle svých slov se ale necítí jako hrdinka. „Víte, opravdu chci mít pocit, že ta oběť nebyla zbytečná a že lidé otevřou oči,“ řekla. Třiačtyřicetiletá žena, která má dvě děti a jejíž otec byl Ukrajinec, také uvedla, že nemá v plánu opustit Rusko.

Není však jediná, kdo se k ruským státním médiím otáčí zády. Její krok následovala tichá série výpovědí z přísně kontrolované ruské státní televize. Několik hodin po ní odešli z televize další tři lidé.

Mezi nimi byla i zpravodajka Prvního kanálu Žanna Agalakovová. Z konkurenční televize NTV odešli dva další novináři – moderátorka Lilia Gildějevová, která zde pracovala od roku 2006 a Vadim Glusker, který na stanici působil 30 let.

Odstoupila i řada novinářů z televize RT, dříve známé jako Russia Today. Mezi ně se už před protestem Ovsjannikovové zařadili šéfredaktorka internetového vysílání Maria Baronovová a francouzský moderátor Frédéric Taddeï. Ten uvedl, že odchází ze svého pořadu, protože Francie je podle něj „v otevřeném konfliktu“ s Ruskem a on nemůže pokračovat v moderování „z loajality ke své zemi“.