Článek
Když minulý týden Rusové rozpoutali pomstu za explozi na své pýše – Kerčském mostě vedoucím na okupovaný Krym – moldavský humanitární pracovník Vasile Vasiliev tušil, co bude následovat. Raketové a dronové útoky na města s civilisty vyhnaly z domovů další tisíce Ukrajinců, kteří musejí hledat bezpečí v přátelské cizině.
Znovu se tak začala plnit uprchlíky, ženami s dětmi a starými lidmi, i moldavsko-ukrajinská hranice.
„Od minulého pondělí se počet lidí přecházejících hranici mezi Ukrajinou a Moldavskem zvýšil pětkrát až sedmkrát. Jen minulé úterý ráno, den po útocích, byly na hranici tisíce lidí, kteří se tam nashromáždili přes noc, kdy je hranice z bezpečnostních důvodů zavřená,“ říká Vasiliev, který v Moldavsku vede pobočku české dobročinné organizace Caritas.
Seznam Zprávy s ním mluvily přímo v uprchlickém centru ve vesnici Sireti nedaleko moldavské metropole Kišiněv.
150 kilometrů od války
Zkušený humanitární pracovník, který je v úzkém kontaktu s moldavskými úřady, navíc očekává, že vlna uprchlíků z Ukrajiny se výrazně vzedme v příštím měsíci. Z Ukrajiny je vyžene zima a zničená energetická infrastruktura, na kterou Rusové v posledních dnech, před nastupující zimou, úmyslně cílí.
Podle Vasilieva Moldavsko, jeho vláda a humanitární pracovníci očekávají příchod až 200 tisíc nových uprchlíků kvůli zimě. Loni na jaře v první akutní vlně přišlo do země s 3,2 milionu obyvatel okolo 500 tisíc lidí.
Vasile Vasiliev vede moldavskou pobočku české Charity.
Moldavská zkušenost z první ruky, přímo z hranice s válkou zmítanou zemí, může být předzvěstí náročné zimy i pro ostatní cílové země ukrajinských uprchlíků. Moldavsko je ale specifické tím, že je nejblíž územím, jež jsou nejvíce zasažena boji. Oděsa je jen 150 kilometrů odsud.
Například autobusová přeprava z hranic pro přicházející uprchlíky tady znovu funguje. „Od pondělí je obnovená autobusová přeprava pro uprchlíky, organizovaná místními úřady a neziskovkami. Naposledy operovala na jaře, v březnu, dubnu a květnu, teď začne fungovat znovu a očekáváme, že bude v provozu celou zimu,“ dodává Vasiliev.
Česká stopa v Moldavsku
Poté, co Rusové napadli Ukrajinu, panovaly obavy, jak se Moldavsko s přílivem uprchlíků popasuje. Na rozdíl od dalších sousedních zemí směrem na bezpečný Západ – Polska, Slovenska, Maďarska či Rumunska a třeba i Česka – není členem EU či NATO, a je tak mnohem zranitelnější.
Zároveň jde o jednu z nejchudších zemí starého kontinentu. Je proto jasné, že příliv uprchlíků, s nímž Rusko nepochybně ve svých taktických plánech počítá jako s druhotnou destabilizační zbraní, by na křehké Moldavsko mohl účinkovat dokonale.
V zemi momentálně vládne jednoznačně prozápadní vláda v čele se silovou prezidentkou Maiou Sanduovou, která nejde Moskvě na ruku. V červnu 2022 Moldavsku evropští lídři a lídryně udělili spolu s Ukrajinou status kandidátské země Evropské unie.
Moldavská cesta na západ
Do Kišiněva letos v červnu Brusel zaslal dobrou zprávu – země dostala status kandidátské země EU. Moldavsko však dlouhodobě balancuje mezi západním směřováním a vazbami na Rusko. Teď proevropskou vládu čeká těžká zima.
Katolická Charita České republiky v zemi působila už před uprchlickou krizí. Moldavsko, coby strategická země neustále balancující mezi východem a západem, je prioritní zemí i české vládní pomoci.
Podle Vasilieva české humanitární organizace – spolu s Charitou ještě organizace Člověk v tísni a Adra – hrály v počátcích uprchlické krize důležitou roli. Když se v uprchlickém centru v bývalé škole ve vesnici Sireti nedaleko Kišiněva rozhlédneme, řada potřebných věcí byla pořízená z českých veřejných sbírek, tedy z peněženek běžných Čechů, kteří na pomoc ukrajinským uprchlíkům vybrali rekordní miliardové částky.
„Mohli jsme reagovat hned první den. Například do konce února, tedy ani ne týden po začátku války, tady bylo připravených 65 postelí,“ uvádí Vasiliev. Z českých peněz se tu také nakoupily základní elektrické spotřebiče, jako je pračka či mikrovlnka.
Soutěž o nejlepší boršč
Z původního takřka půlmilionu uprchlíků dnes v Moldavsku pobývá 70 až 90 tisíc Ukrajinců. Česká Charita se stará o nejzranitelnější z nich. Ve vesnici, v budově bývalé školy, jich žije asi 120, dohromady po uprchlických centrech asi 3 tisíce.
Ostatní se daří do jisté míry zapojit do moldavské společnosti. Není tu například jazyková bariéra, v Moldavsku se běžně mluví rusky a i přes komplikované vztahy s Moskvou ruština nemá tak citlivý zvuk jako třeba v Česku. Země je zjevně pyšná na to, že se podařilo uprchlickou vlnu zvládnout bez krizových stanových městeček.
Tady v Sireti jde často o staré lidi nebo třeba romské rodiny z Ukrajiny. Bydlí v bývalé škole. Místním dětem se zrovna dostavěla nová budova, takže to šlo vyřešit snadno.
„Přijela jsem v březnu,“ říká paní Tatjana z ukrajinského Mykolajivu, kde se odehrávají krvavé boje. Žije ve velmi prostém pokoji s dvěma dalšími ukrajinskými seniorkami. Jsou tu jen tři postele a k tomu dřevěné police, kde mají ženy oblečení, knížky, časopisy nebo zásoby jídla.
V uprchlickém centru v Sireti probíhá výuka dětí hlavně online.
Přestože má paní Tatjana jedno z dětí s vnoučaty v bezpečí v Německu, zůstává zde, co nejblíže domovu. „Mám na Ukrajině manžela a syna,“ vysvětluje. Neubrání se slzám, když mluví o svých blízkých. „Čekám jen na pokyn, že válka skončila, abych se mohla vrátit,“ říká.
Přestože uprchlíci neskrývají vděčnost a několikrát zazní slova díků Čechům, kteří Charitě přispívají, je znát, že život tu není snadný. Místním obyvatelům třeba chybí domácí jídlo, to jim každý den vozí. „Tak rády bychom si uvařily boršč, mohly bychom si udělat soutěž o ten nejlepší,“ popisuje Tatjana znovu se slzami v očích.
I zdejší uprchlíci se bojí zimy, nemají třeba zatím dost teplého oblečení. Zima ale bude těžká pro celé Moldavsko. Vysoká inflace a rostoucí ceny energií už nyní dostávají místní prozápadní vládu pod tlak. A pod vlivem finančních těžkostí roste podle místních i pnutí v moldavské společnosti vůči uprchlíkům.
Pokud se bude číslo příchozí znovu výrazně zvyšovat, jak předpovídá Vasiliev, bude mít moldavská vláda o starost navíc.
