Článek
Záporožská jaderná elektrárna se opět při chlazení jaderných reaktorů spoléhá na dieselové generátory. Ke kroku musel personál elektrárny sáhnout po bombardování, které elektrárnu odstřihlo od ukrajinské elektrické sítě.
I přesto, že jsou jaderné reaktory odstavené, tak palivo v nich musí být stále ochlazováno, aby nedošlo k havárii. Elektrárna se bez nepřetržitých dodávek proudu neobejde.
Je to nejméně počtvrté, co elektrárna ztratila připojení k elektrické síti, od chvíle, kdy Rusko začalo objekt okupovat na počátku války. Pokaždé musel personál elektrárny závodit s časem. Opravy a opětovné napojení na elektrickou síť musely být hotové před tím, než došlo palivo v podpůrných generátorech.
Ukrajinský Energoatom v prohlášení uvedl, že dvě důležitá vedení vysokého napětí ve vzdálenosti 50 až 60 kilometrů od elektrárny byla poškozena během ruského ostřelování ve středu večer. Po tomto incidentu uvedli elektrárnu do stavu „úplného blackoutu“. Nyní jsou jediným zdrojem elektřiny dieselové generátory. Ty se starají o chlazení jaderného paliva uvnitř rektorů. Podle Energoatomu má personál k dispozici palivo k pohánění generátorů na 15 dní.
Zástupci Energoatomu tvrdí, že Rusko záměrně odstřihlo elektrárnu od sítě. Hlavním důvodem byla snaha Ruska přesměrovat dodávky energie, které elektrárna vyrobí, na okupovaný Krym.
Jaký význam má Záporožská jaderná elektrárna?
- Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.
- Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 MW, tedy celkem třikrát víc než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží vyráběla před ruským útokem pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačily na proud zhruba pro čtyři miliony domácností.
- V elektrárně jsou instalovány tlakovodní reaktory typu VVER-1000/320.
- Do Kyjeva je to z elektrárny vzdušnou čarou 450 kilometrů, do Lvova přes 800 kilometrů a do Prahy skoro přesně 1500 kilometrů.
- Celkem má Ukrajina 15 reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách postavených v éře SSSR. Jaderné reaktory se kromě Záporoží nacházejí také v Rovenské oblasti (Rovenská JE), na severozápadě země stojí Chmelnycká JE a dále níže Jihoukrajinská JE.
Záporožská elektrárna je pod ruskou kontrolou. Nicméně personál je stále pod Energoatomem a zodpovídá se Kyjevu. Rusové vyvíjejí tlak na personál elektrárny, aby podepsal smlouvy s ruským státním jaderným podnikem Rosatom.
V elektrárně zůstává přes šest tisíc zaměstnanců. Podle Energoatomu podepsalo smlouvu s Rosatomem 100 členů personálu elektrárny.
BREAKING: Ukraine says that Russian shelling has put the Zaporizhzhia Nuclear Plant into "full blackout mode"
— Samuel Ramani (@SamRamani2) November 3, 2022
„Rusové vydírají zaměstnance jaderné elektrárny a nutí je podepsat falešné smlouvy s Rosatomem, protože nedokážou přivést vlastní personál,“ uvedl Grigorij Plačkov, bývalý šéf ukrajinského jaderného regulátora pro New York Times.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi zopakoval, že jaderná elektrárna je a bude ukrajinská.
#Zaporizhzhya NPP has lost access to external electricity after shelling—now receiving power from on-site diesel generators w/ fuel for ~15 days, 🇺🇦 nat'l nuclear operator says. DG @rafaelmgrossi: "safety & security protection zone is urgently needed." https://t.co/Jgk06VOGzF pic.twitter.com/oQhkqVkbvE
— IAEA - International Atomic Energy Agency ⚛️ (@iaeaorg) November 3, 2022
Po jednom z dřívějších incidentů, který poničil jedno z důležitých elektrických vedení elektrárny, MAAE v prohlášení uvedla, že „jaderná bezpečnost elektrárny je křehká“. „Tlak na zaměstnance elektrárny může vést k chybám a špatným rozhodnutím a potenciální jaderné havárii,“ dodal ředitel MAAE Grossi.
