Článek
Kreml před dvěma lety vypracoval plán, ve kterém detailně popisuje, jakými kroky do roku 2030 posílí svůj vliv v Moldavsku. Vyplývá to z uniklých dokumentů, na které upozornili moldavští investigativní novináři ve spolupráci s dalšími zahraničními médii, včetně například serveru Yahoo News.
Dokumenty se objevily krátce po tom, co se v Kišiněvu konaly protesty proti moldavské prozápadně orientované vládě. Podle mluvčí tamní prezidentky Maiy Sanduové za nimi stálo Rusko. Jeho cílem bylo prý vyvolat masové nepokoje a zemi destabilizovat. Před podobnými snahami dříve varovaly i americké zpravodajské služby nebo Kyjev.
Moldavsko přitom není jedinou zemí, kterou Rusko plánuje do roku 2030 dostat pod svůj vliv. Skupina zahraničních novinářů před nedávnem upozornila na uniklé spisy, které naznačují, že podobný záměr jako s Moldavskem má Rusko také se sousedním Běloruskem.
Oba uniklé dokumenty údajně připravilo ruské Prezidentské ředitelství pro přeshraniční spolupráci a vznikly na podzim roku 2021. Na jejich tvorbě se podílel ruský generální štáb i zpravodajské agentury, tvrdí média, která se se spisy seznámila. Mezi nimi například ukrajinský server The Kyiv Independent, německý deník Süddeutsche Zeitung nebo švédský list Expressen.
Stejně jako plán na ovládnutí Běloruska je i ten moldavský rozdělen do tří částí. První se věnuje politickým a bezpečnostním otázkám, druhý humanitárním a třetí ekonomickým. Oba dokumenty také vytyčené cíle dělí do tří kategorií – na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.
Více o ruském plánu na ovládnutí Běloruska zde:
Dokument, k němuž získala přístup zahraniční média, popisuje kroky, kterými Rusko plánuje zlikvidovat nezávislost sousedního Běloruska. Do roku 2030 chce mít pod palcem tamní média i armádu, počítá také s jednotnou měnou.
Ruský plán na ovládnutí Moldavska se zaměřuje zejména na minimalizaci západních vlivů v zemi. Kreml se v dokumentu zavazuje k tomu, že bude „čelit pokusům vnějších aktérů (především Spojených států, zemí Evropské unie, Turecké republiky a Ukrajiny) zasahovat do vnitřních záležitostí Moldavské republiky, posilovat vliv NATO a oslabovat pozice Ruské federace“.
Hlavním cílem, kterého chce Rusko v Moldavsku do roku 2030 dosáhnout, je vytvoření „stabilní proruské vlivové skupiny v moldavských politických a ekonomických elitách“ a posílení proruských nálad ve společnosti.
Země by se taky podle Kremlu měla stát do této doby členem Ruskem vedené Euroasijské ekonomické unie, která je ruskou odpovědí na Evropskou unii. Měla by se také začlenit do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která je zase ruskou verzí Severoatlantické aliance.
Součástí plánu je také „neutralizace“ akcí, kterými se moldavská vláda snaží potlačit ruskou přítomnost v Podněstří, moldavském separatistickém regionu. Ten by se „díky“ společné hranici s Ukrajinou podle mnohých mohl stát dalším odrazovým můstkem k uskutečnění regionálních ambicí Ruska.
Moldavský premiér Dorin Recean, který se úřadu ujal teprve v únoru, byl s uniklým dokumentem seznámen minulý týden. Přiznal, že jeho obsah ho nepřekvapuje. Reflektuje prý to, o čem on a jeho vláda dlouhodobě ví. „Rusové se velmi dlouho snažili, aby Moldavsko nemělo suverenitu nad svou zahraniční politikou,“ uvedl Recean.
„Dokument sice sotva uznává Moldavsko jako samostatný stát, ale považuje ho za poddajný satelit, nad kterým může vykonávat kontrolu a vliv, a zároveň se snaží blokovat vliv Západu,“ tvrdí David Kramer, který dříve působil na americkém ministerstvu zahraničí. „Je to typický postoj Kremlu ke všem jeho sousedům a podtrhuje cíl udržet si dobře kontrolovanou sféru vlivu,“ dodává.
