Článek
Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí začátkem března ustoupil od plánů dodávat rakety pro Moskvu, informuje deník The Washington Post. Vyplývá to z dokumentů, které novináři získali z materiálu zveřejněného členem massachusettské letecké národní gardy na platformě Discord.
Egypt původně plánoval Rusům poskytnout až 40 tisíc raket Sakr-45, které lze použít v salvových raketometech. Celý projekt měl navíc zůstat utajený tak, aby se země vyhnula problémům se Západem.
Prezident as-Sísí se ale podle uniklých informací rozhodl dohodu odložit. Namísto toho schválil prodej dělostřelecké munice, kterou následně využijí ukrajinští vojáci.
Dokumenty nicméně neuvádějí, zda už Káhira munici pro Ukrajinu dodala či zda se nakonec rozhodla „oživit“ moskevský plán. Představitel americké vlády ale pod podmínkou anonymity pro The Washington Post uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by Káhira svůj původní záměr uskutečnila.
Egypt už dříve podle amerického deníku výrobu raket pro Rusko popřel. Mluvčí egyptského ministerstva zahraničí pak na žádost o vyjádření k novým uniklým materiálům nereagoval.
Více o uniklých tajných dokumentech
Co stálo v uniklých dokumentech?
Přísně tajné dokumenty podrobně popisují měsíc zpravodajských zpráv od začátku února do začátku března a byly určeny pro nejvyšší představitele Pentagonu.
První – datovaný 17. února – uvádí, že Egypt na přelomu ledna a února podnikl kroky k tajným dodávkám raket do Ruska, včetně stanovení ceny a vytvoření plánů na získání mosazi pro výrobu raket.
Druhý, nedatovaný dokument pak pravděpodobně pochází z poloviny února. Podle něj už Egypt začal vytvářet linku na výrobu raket pro ruskou armádu. Ruští delegáti požadovali nákup 15 tisíc raket za jednotkovou cenu 1100 dolarů, egyptský prezident ale nařídil podřízeným, aby nakoupili materiál k výrobě až 40 tisíc kusů (více jsme psali zde).
Podle všeho ale Káhira nakonec otočila po návštěvách nejvyšších amerických představitelů. Na konci února do země přicestovali Brett McGurk a Barbara Leafová, nejvyšší představitelé Bílého domu a ministerstva zahraničí pro otázky Blízkého východu, začátkem března pak Egypt navštívil americký ministr obrany Lloyd Austin.
Deník The Wall Street Journal tehdy poznamenal, že Austin během jednání v Káhiře žádal egyptské vůdce, aby Ukrajině dodali dělostřelecké náboje, nedosáhl ale žádné jasné dohody.
Zpravodajský dokument z 9. března, pouhý den po Austinově návštěvě, pak uvádí, že Egypt schválil prodej dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Země podle této zprávy plánuje využít americkou žádost o náboje k tomu, aby přinutila Washington k dlouhodobé dohodě o vojenské pomoci a získala konkrétní americké vybavení, včetně stíhaček F-35 a systémů protivzdušné obrany Patriot.
Z uniklých dokumentů
Spory mezi šéfem vagnerovců Jevgenijem Prigožinem a ministrem obrany Sergejem Šojguem musel urovnávat i přímo ruský prezident Vladimir Putin. Vyplývá to z dalších uniklých amerických zpravodajských dokumentů.
Egypt jako ruský i americký spojenec
Spojené státy stále zvyšují vlastní výrobu dělostřeleckých granátů a dalších položek pro pomoc Ukrajině. Předpokládají ale, že s jarem přijdou i náročnější boje: požádaly proto spojence po celém světě o pomoc s vyzbrojováním Kyjeva.
Egypt má s Ruskem dlouhodobé diplomatické i vojenské vztahy, už desetiletí je ale také hlavním americkým spojencem na Blízkém východě. Každý rok tak od Spojených států čerpá víc než miliardu dolarů na vojenskou pomoc.
Když Rusko loni napadlo Ukrajinu, Egypt zaujal neutrální postoj. V OSN sice hlasoval pro ukončení invaze, přijal nicméně hostující úředníky jak z Ruska, tak i ze Spojených států.
S mezinárodním nedostatkem obilí způsobeným válkou ale začala Káhira silně spoléhat na moskevskou pšenici, která pomohla odvrátit společenské nepokoje kvůli rostoucím cenám potravin a ekonomickou krizi. Rusko také loni zahájilo výstavbu první egyptské jaderné elektrárny.
Egypt schytává kritiku ze všech stran
Egyptská vláda v oblasti lidských práv zrovna nevyniká. Proto je předmětem kritiky řady humanitárních organizací fakt, že se klimatická konference COP27 koná právě v Egyptě.
Vztahy obou zemí se navíc podle rozvědky a uniklých dokumentů i nadále prohlubují. Americké snímky identifikovaly na Ukrajině čtyři ruské raketové systémy země–vzduch SA-23, které byly „velmi pravděpodobně“ určeny k exportu do Egypta.
Káhira totiž v roce 2017 podepsala s Moskvou smlouvu na čtyři baterie SA-23. První byly do země dodány v letech 2020 a 2021, zpráva už ale neuvádí, zda Egypt tyto dva systémy Rusku vrátil k použití na Ukrajině.
„Pro Egypt je běžné používat Rusko jako páku na Washington. Po masakru a vojenském převratu vedeném as-Sísím v roce 2013 Káhira naznačila, že by se mohla obrátit na Rusko,“ uvedl pro The Washington Post bývalý úředník Rady národní bezpečnosti s tím, že právě tento obrat by mohl představovat hrozbu.
„V ideálním případě to pro Egypt není buď, anebo, ale uklidnění obou svých spojenců. Nemohou ohrozit své vazby s Ruskem, proto nemohou aktivně spolupracovat s USA na dodávkách na Ukrajinu,“ uzavřel.
