Unikátní mapa ukazuje prstenec ruské armády okolo Ukrajiny

Sedí u počítače v severopolském Gdaňsku a přitom dává střípek po střípku dohromady informace o přesunech ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou.

Data Poláka Konrada Muzyky využívají v napjaté mezinárodní situaci světová média jako The New York Times, Rádio Svoboda nebo The Guardian.

Polohu, druh jednotky i přibližný počet a druh techniky a personálu zaznamenává Muzyka do tabulek, které aktualizuje. Data sbírá čistě z veřejně dostupných zdrojů – jde o příspěvky na sociálních sítích, například záběry vojenských vlaků na videích na populárním TikToku nebo fotky a Stories na Instagramu. Využívá ovšem i klasické satelitní a radarové snímky, díky nimž stav vojsk porovnává. Kvůli zvolené metodě logicky nemůže zaznamenat úplně všechny jednotky.

„Nejezdím po světě, nepořizuji fotografie. Navíc kdybych teď jel něco fotit do Ruska, rychle by mě sebrali. Všechno dělám na počítači, ale není to jen brouzdání internetem a sledování videí na TikToku, jsou to také rozhovory s lidmi, výměna informací a zdrojů,“ popisuje Seznam Zprávám svou práci Muzyka. „Opírám se ve 100 procentech o veřejně dostupné zdroje informací, žádné z nich nejsou tajné,“ podotýká dál.

Svá data poskytl Muzyka také Seznam Zprávám, které na jejich základě vytvořily zjednodušenou mapu přibližných pozic jednotek pozorovaných na základě zmíněných veřejných zdrojů. Data na mapě jsou ze středy.

„Situace vypadá velmi špatně. Stojíme pravděpodobně před největší evropskou krizí od konce studené války. Každý den do Běloruska přijíždějí nové vlaky s opancéřovanou vojenskou technikou a vybavením. Rusové zaujímají pozice k zahájení operace ve směru z jihu Běloruska na sever Ukrajiny,“ popisuje situaci ve východní Evropě Muzyka.

Kreml vytrvale odmítá, že by plánoval invazi. Moskva však zároveň vznesla bezpečnostní požadavky, chce například závazky od NATO, že nepřijme do svých řad Ukrajinu. K tomu se aliance odmítá zavázat.

Na základě svého pozorování odhaduje, že se ruský vojenský potenciál u hranic s Ukrajinou navýšil už skoro trojnásobně. Odpovídají podle něj i odhady o zhruba 130 tisících vojácích, které se objevují v západních médiích. „Má to ovšem mnoho ale. Před posilováním sil měli Rusové u hranic s Ukrajinou okolo 90 až 100 tisíc vojáků – z toho jedna třetina byly bojové síly (35 tisíc). Teď hlavně přemisťují vybavení a techniku, ale méně vojáků, než je potřeba k její obsluze,“ vysvětluje polský analytik.

Odhad 130 tisíc vojáků znamená, že Rusové k hranicím s Ukrajinou přesunuli 30 tisíc vojáků odjinud. „Pod to se mohu podepsat. Myslím, že je to možné,“ říká Muzyka. Do celkových počtů patří i ruští vojáci na území okupovaného Donbasu, kterých je podle ukrajinské vlády zhruba 35 tisíc. Muzyka odhaduje nižší počet – zhruba 15 až 20 tisíc.

Pozornost věnuje i rusko-běloruskému vojenskému cvičení v Bělorusku. Náměstek ruského ministra obrany Alexander Famin minulý týden uvedl, že nepřekračuje parametry dané Vídeňskou úmluvou z roku 2011. Podle ní se cvičení, které nebylo hlášeno 42 dní předem, může účastnit nejvýš devět tisíc vojáků.

Muzyka považuje za pravděpodobné, že budou počty vyšší. Odkazuje se přitom na pohyby po železnici. Podle nepotvrzených zdrojů míří do země z Ruska 200 vlaků, což je čtyřikrát víc než na loňské rusko-běloruské cvičení Západ. „Tehdy bylo v Bělorusku asi pět tisíc ruských vojáků čili teď má být v Bělorusku minimálně 20 tisíc vojáků,“ vypočítává analytik.

O příjezdu 200 ešalonů, tedy vojenských vlaků, napsala před týdnem polskou vládou financovaná televize Belsat s odkazem na kanál běloruských železničářů na síti Telegram. Průměrně tvoří jeden vojenský vlak 50 vagonů.

K soustředění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a stupňování napětí došlo už loni na jaře. Rozdíl byl ale podle Muzyky v tom, že se vojska nekoncentrovala v Bělorusku. „Vojska a vybavení mířila na cvičiště Pogonovo nedaleko Voroněže a tam to vybavení půl roku zůstalo a pak se přesunulo ke Smolensku,“ říká Muzyka.

Za zásadní pro další vývoj teď považuje to, zda se dají do pohybu ruští výsadkáři. „Rusové mají čtyři výsadkové divize – tři jsou v západním vojenském okruhu a jeden v jižním vojenském okruhu. Pokud se dají do pohybu, bude to znamenat, že se něco děje a že přípravy na možný konflikt se posunuly do další fáze,“ uvažuje analytik. Dodává, že celé pohyby vojsk jsou velmi náročnou logistickou operací a že si nedovede představit, že by k nim docházelo bez pádného důvodu.

Muzyka sleduje posuny sil dál. Upozorňuje, že není spojený s žádnými tajnými službami, státy nebo armádami, ale v oboru prostě podniká – jeho firma sbírá data, analyzuje a výsledky prodává klientům, jimiž jsou výzkumné instituce a poradenské firmy.

O dějiny a války se prý zajímal vždy. V minulosti pracoval v americké consultingové společnosti, kde se zabýval ozbrojenými silami středoevropských a východoevropských států – zeměmi bývalého Sovětského svazu, Českem, Polskem, baltským státy a podobně. „Nejvíc času jsem věnoval Rusku. Po sedmi letech práce jsem potřeboval nový impuls, a tak jsem založil vlastní firmu zabývající se analýzou vojenského potenciálu Běloruska a Ruské federace,“ vysvětluje svou práci „od počítače v Gdaňsku“ Konrad Muzyka z Rochan Consulting.