Unie přepočítává, kdo poslal Ukrajině kolik zbraní. Chce mít jasno

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Trojice nejmenovaných evropských diplomatů potvrdila deníku Financial Times (FT), že si Evropská unie objednala audit, jehož cílem je přesně vyčíslit, kolik zbraní které členské státy poslaly na pomoc Rusku se bránící Ukrajině.

Podle deníku jde o „reakci na nařčení, že některé země neposlaly tolik, kolik by mohly“.

Výsledky auditu mají být zaslány do všech hlavních měst zemí EU ještě před mimořádným summitem plánovaným na 1. února. Na něm mají lídři členských států jednat o víceletém rozpočtu EU, přičemž právě podpora Ukrajiny je jedním z očekávaných hlavních témat.

Přehled veškeré zbrojní pomoci, která z členských zemí odešla na Ukrajinu od začátku ruské invaze v únoru 2022, má na starosti podle diplomatů Evropská služba pro vnější činnost (EEAS). Ta s předstihem požádala členské země o příslušná data a momentálně má pracovat na jejich zkoumání. Podle jednoho z diplomatických zdrojů FT se už EEAS u některých zemí „setkala s odporem“, když žádala kompletní data.

Deník připomíná, že potřebu porovnat zbrojní pomoc jednotlivých zemí EU veřejně zmínil i německý kancléř Olaf Scholz. Stalo se tak minulý týden, kdy vyzýval celou EU ke zvýšení podpory Ukrajiny a k práci na společném plánu, jak Kyjevu zajistit dostatečnou pomoc na to, aby v tomto roce nezačala proti Rusku prohrávat. Řekl také, že podpora většiny zemí je „příliš malá“.

Právě Německo stojí podle analytiků z Kielského institutu pro světovou ekonomiku na špici žebříčku evropských zemí, které poskytly Kyjevu vojenskou pomoc nejvyšší hodnoty (17 miliard eur). Mezi státy, které by mohly dát víc, ale neudělaly to, jsou zmiňovány například Francie (0,5 miliardy eur), Itálie (0,7 miliardy eur) a Španělsko (0,3 miliardy eur).

Stanovování hodnoty zbraní je ale náročná disciplína a žádný oficiální přehled o tom, kdo kolik poslal čeho, zatím neexistuje.

FT také připomíná, že audit přichází v době, kdy se v Evropské unii ani ve Spojených státech nedaří dojít k politickému konsenzu, který by umožnil zhmotnění nových finančních balíčků na podporu Kyjeva z obou stran, které dohromady dosahují výše 110 miliard dolarů.

„Západní vojenská a finanční pomoc Ukrajině se v posledních měsících snížila, což snížilo i schopnost Ukrajiny bránit se proti ruským útokům a podnikat vlastní útoky,“ dodává k tomu FT s tím, že kvůli tomu „rostou obavy z toho, že ochota Západu pomáhat Ukrajině po téměř dvou letech od začátku invaze začala klesat“.

Právě klesající zahraniční podpora je označována i za jeden z hlavních důvodů, proč se na stále více místech na frontě Rusko dostává do ofenzivy. Kupříkladu v klíčovém dělostřeleckém souboji má Rusko jasnou převahu minimálně od loňského prosince.

Jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc, bylo Česko.

V prosinci Ministerstvo obrany uvedlo, že Kyjevu poskytlo vojenskou techniku v hodnotě zhruba 1,2 miliardy korun. Mezi dary byla i letecká technika, desítky tanků, bojová vozidla, raketomety i ruční zbraně a munice. Šlo o techniku s rokem pořízení od konce 50. let minulého století až po letošek. Pořizovací cena těchto věcí činila celkem 6,2 miliardy korun, podle obrany je 1,2 miliardy zůstatková hodnota.

Vedle přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem českého obranného průmyslu podporuje Česko Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Jak Seznam Zprávy informovaly minulý týden, po téměř dvou letech není v armádních skladech nyní volná vojenská technika, kterou by bylo možné poslat.