Článek
Tajfuny, vedra, záplavy a další extrémní jevy v loňském roce narušily školní docházku skoro 250 milionů dětí na celém světě, tedy každého sedmého žáka, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF) podle agentury AFP o přehlížených dopadech klimatické krize.
Děti jsou zranitelnější vůči dopadům krizí souvisejících s vlnami veder, bouří, sucha a záplav, které jsou intenzivnější a častější kvůli globálnímu oteplování, upozornila výkonná ředitelka této agentury OSN Catherine Russellová.
„Dětská těla jsou obzvláště zranitelná. Jejich teplota stoupá rychleji a klesá pomaleji než u dospělých. (…) Děti se nemohou soustředit ve třídách, které nenabízejí žádnou úlevu od dusna, a také nemohou chodit do školy, pokud se přístupové cesty ocitly pod vodou nebo školu spláchly povodně,“ uvedla.
Přerušení vyučování nejen kvůli vedru
Uzavřené školy, předčasně vyhlášené prázdniny, posunuté rozvrhy i zničené školy – přerušení školní docházky kvůli klimatickým šokům loni zažilo nejméně 242 milionů dětí ve věku od mateřských škol až po střední školy. Čísla UNICEF přitom představují spíše opatrný odhad, podotkla AFP.
Hlavní příčinou byla extrémní vedra, která postihla nejméně 171 milionů školáků, z toho 118 milionů jen v dubnu 2024, a to zejména v Bangladéši, Kambodži, Indii, Thajsku a na Filipínách. V této ostrovní zemi při vysokých teplotách hrozí dětem značné riziko přehřátí organismu, a tak tisíce škol, které nejsou vybaveny klimatizací, byly uzavřeny.
Měsíc září, který v mnoha zemích obvykle znamená začátek školního roku, byl také klimatickými jevy silně ovlivněn: V 18 zemích bylo vyučování přerušeno zejména kvůli ničivému tajfunu Jagi ve východní Asii a Tichomoří.
V jižní Asii postihlo přerušení školní docházky kvůli klimatu 128 milionů žáků. Na prvním místě pomyslného žebříčku se ocitla Indie, kde kvůli vlně veder načas nechodilo do školy 54 milionů žáků, před Bangladéšem, kde ve třídách ze stejného důvodu chybělo 35 milionů žáků.
Situace se zhorší
Tato čísla se v příštích letech ještě zhorší, varuje UNICEF. Přibližně polovina dětí na světě, asi jedna miliarda, žije v zemích s velmi vysokým rizikem klimatických a ekologických otřesů. Pokud se vývoj emisí skleníkových plynů bude ubírat po stejné dráze jako dosud, očekává se, že v v roce 2050 bude vlnám veder vystaveno přibližně osmkrát více dětí než v roce 2000, v případě extrémních povodní pak půjde o více než trojnásobek dětí a v případě požárů o téměř dvojnásobek, dodala AFP o předpovědi UNICEF.
Agentura se obává, že dlouhodobé přerušení školní docházky zvyšuje riziko, že některé děti, zejména dívky, úplně odejdou ze školy.
„Změna klimatu zhoršuje globální krizi učení a ohrožuje schopnost dětí učit se. Odhaduje se, že v současnosti dvě třetiny desetiletých dětí na celém světě neumí číst a rozumět (jednoduchému textu),“ tvrdí zpráva.
„Vzdělávání je jednou ze služeb nejčastěji narušovaných klimatickými riziky. Přesto je to oblast často opomíjená navzdory její roli v přípravě dětí na přizpůsobení se změně klimatu,“ posteskla si ředitelka Russellová. UNICEF proto vyzývá k investicím, zejména do renovace učeben nebo do výstavby nových, které by byly odolnější.
