Umíráme, ale bojujeme. Věrni navždy, loučí se obránci Mariupolu

„Dnes je to pravděpodobně poslední bitva, protože nám dochází munice. Pro některé z nás to znamená smrt, pro jiné zajetí,“ píše se v prohlášení, které zveřejnila na sociálních sítích 36. brigáda ukrajinského námořnictva.

Jde o jednotku, která jako jedna z posledních brání těžce zkoušený přístav u Azovského moře Mariupol. Podle ukrajinských úřadů čelí Mariupol humanitární katastrofě. Z původních asi 400 tisíc obyvatel nyní ve městě zůstává podle starosty přes 100 tisíc lidí, kteří nemají vodu, jídlo, léky ani teplo či vodu. Nejméně 90 procent všech budov ve městě je srovnáno se zemí, uvádí deník The Times.

„Bojovali jsme více než měsíc bez doplnění munice, bez jídla, bez vody,“ shrnuje jednotka. „Nepřítel nás postupně zatlačil… obklíčil nás a teď se nás snaží zničit.“

Podle jednotky byla během těžkých bojů ve městě zraněna více než polovina jejích členů: „Ranění tvoří skoro polovinu brigády. Ti, kterým útoky neutrhly končetiny, se vracejí do boje.“

Příslušníci ukrajinské námořní pěchoty uvádějí, že strategicky důležitý přístav brání 47 dní a „udělali vše – možné i nemožné“, aby udrželi kontrolu nad městem. Přitom vzhledem k nepoměru sil i brutální ruské taktice v boji o Mariupol se tak dlouhé odolávání obránců nečekalo.

Podle týdeníku The Economist se do obrany města zapojilo 3 500 ukrajinských vojáků včetně 800 členů pluku Azov, zatímco na ruské straně se obléhání účastní přes 14 tisíc vojáků. Ztráty ale ani jedna strana z taktických důvodů dosud nezveřejnila.

„Pěchota byla pobita a boje nyní vedou příslušníci dělostřeleckých a protiletadlových jednotek, radisté, řidiči, kuchaři, a dokonce i členové orchestru,“ uvádí jednotka ve zveřejněném textu. „Umíráme, ale bojujeme. Postupně se blížíme ke konci.“

Podle ruské armády se boje v poslední době soustředily kolem městské železárny a ocelárny Azovstal na východě města a také na jihozápadě v prostoru místního přístavu, což podle odborníků svědčí o tom, že se podařilo ruským invazním jednotkám rozdělit město na dvě poloviny. A s tím i jeho obránce.

Ukrajinské jednotky tak čelí nepříteli ve dvou izolovaných skupinách.

Posílení oslabených obránců je za aktuální situace nepravděpodobné.

Členové 36. brigády si ve zveřejněném textu stěžují na nedostatečnou podporu ukrajinského vojenského vedení. „Nikdo s námi už nechce komunikovat, protože jsme odepsaní,“ stojí v prohlášení.

To končí srdceryvně: „Milí lidé Ukrajiny. Nevíme, co bude dál, ale opravdu vás prosíme: vzpomeňte na nás mariňáky vlídným slovem. A ať se dál situace vyvíjí jakkoli, nemluvte o nás špatně. Protože jsme věrní – navždy.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při pondělním projevu v jihokorejském parlamentu, kde promluvil skrze videohovor, odhadl, že ruské jednotky v Mariupolu zabily nejspíš desítky tisíc lidí.

Přesný počet obětí ruského útoku na strategicky položený přístav nelze ověřit.

Mariupol, který je pod ruským útokem od začátku invaze, je důležitým strategickým i ekonomickým centrem. Město se nachází mezi poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a Donbasem, jehož velkou část ještě před invazí ovládali separatisté podporovaní Ruskem, připomíná web stanice NPR.

„Mariupol je přímo mezi nimi. Takže obsazení Mariupolu má v podstatě propojit oblasti ovládané Ruskem,“ řekla stanici bezpečnostní analytička a odbornice na ruskou armádu z Univerzity v Georgetownu Margarita Konajevová.

Město bylo navíc dlouho významným průmyslovým přístavním centrem. V době míru byl Mariupol hlavním přístavem pro export ukrajinské oceli a obilí do zahraničí.

Satelitní snímky Mariupolu z 30. března:

Pokud Rusko dobude Mariupol a odřízne Ukrajinu od přístupu k Azovskému moři, výrazně poškodí tamní ekonomiku, píše NPR.

Přístav se navíc pro Ukrajinu stal symbolem odporu proti ruské invazi. Dobytí, nebo naopak ubránění, může mít podle odborníků oslovených americkou stanicí značný efekt na morálku obou armád.

„Rusko v tuto chvíli cítí, že je fakticky nutné dobýt Mariupol, aby udrželo morálku a invaze mohla pokračovat,“ myslí si Konajevová.

„Nebyl by to jen vojenský úspěch, ale také první velké město pod ruskou kontrolou,“ dodává americký veterán Liam Collins, který se účastnil výcviku ukrajinských jednotek.

Dobytí Mariupolu by pak podle odborníků kvůli účasti pluku Azov napomoci ruské propagandě hovořící o potřebě „denacifikace“ Ukrajiny.