Článek
Umělá inteligence pomohla vědcům v objevu nových antibiotik, která umí zahubit i superbakterii, jež je vůči léčivům většinou imunní a pro nakažené jedince představuje značné riziko.
Podle britské stanice BBC je objev nejnovějším příkladem pozitivní role, kterou mohou nástroje umělé inteligence sehrát v oblasti vědy a medicíny. Vědci z Kanady a USA si pochvalují jejich schopnost rapidně urychlit proces objevování nových léků.
Více než milion lidí ročně zemře na infekce, které odolávají léčbě běžnými antibiotiky. Jednou z nejrizikovějších bakterií je podle Světové zdravotnické organizace Acinetobacter baumannii, bakterie, která infikuje rány a způsobuje zápal plic. Právě na ni se vědci, kteří přišli s novým objevem, zaměřili.
Důležitou roli v celém procesu sehrála umělá inteligence, která vědcům pomohla zúžit nepřeberné množství potenciálních chemických látek na několik málo adeptů, které pak mohli otestovat v laboratoři. Výsledkem byl objev velmi silného a účinného antibiotika zvaného abaucin.
Vědci nejdříve umělou inteligenci museli vycvičit. Vzali tisíce léků, u nichž je známa přesná chemická struktura, a ručně je testovali na zmiňované bakterii, aby zjistili, které z nich ji dokážou zpomalit nebo zabít.
Více o superinfekci
Zjištěné informace pak vložili do umělé inteligence, aby ji seznámili s chemickými schopnostmi léků, které by mohly bakterii napadnout.
Před vědci je ještě dlouhá cesta
Umělá inteligence během hodiny a půl z celkového počtu 6680 sloučenin, jejichž účinnost nebyla známá, vytvořila užší seznam. Vědci následně 240 položek otestovali a našli devět potenciálních antibiotik. Jedním z nich byl i zmiňovaný abaucin, u kterého bylo prokázáno, že je schopen zabíjet vzorky rizikové bakterie u pacientů.
„Umělá inteligence zvyšuje rychlost a v ideálním světě snižuje náklady, s nimiž můžeme objevit nové třídy antibiotik, které zoufale potřebujeme,“ uvedl pro BBC Jonathan Stokes, který působí na kanadské McMaster University.
Výzkumníky podle něj čeká ještě dlouhá cesta. Před tím, než budou doktoři moci pacientům léčivo předepsat, ho budou muset vědci v laboratoři zdokonalit a nechat projít klinickými testy.
První antibiotika vyvinutá za pomoci umělé inteligence by se mohla dostat na trh nejdříve v roce 2030, odhaduje Stokes.
O pokusech s umělou inteligencí jsme psali také zde:
Výzkumníci dokázali v reálném čase číst text na cestě lidským mozkem. Očekávaný průlom přišel díky dvojitému zapojení umělé inteligence. Dekodér ale bylo potřeba intenzivně trénovat. Univerzální „čtečka myšlenek“ to tak není.
