Ukrajinu zahalil stín mobilizace. Bez nových branců už se dlouho neobejde

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od nejvyšších pater ukrajinské politiky přes média až po konverzace, které se vedou u rodinného stolu. Ukrajinskou veřejnou debatu v posledních týdnech ovládlo jedno palčivé téma – mobilizace.

Ode dne, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, uplynou zanedlouho dva roky. Na frontě přitom stále bojuje mnoho z těch, kteří narukovali už v prvních dnech války.

„Vojáci nejsou ze železa,“ skandovalo přes sto žen, které v prosinci protestovaly na kyjevském náměstí za to, aby se jejich příbuzní mohli vrátit domů. Podle nich se jejich bojeschopnost každým dnem snižuje, zemi tak vítězství stejně nepřinesou.

Toho si je ukrajinská vláda vědoma. Momentálně se snaží parlamentem protlačit mobilizační zákon, který by umožnil vyčerpané vojáky vystřídat. Není ale v jednoduché pozici: aby je mohla poslat domů, musí naverbovat statisíce jiných.

„Političtí představitelé si uvědomují, že tento krok není příliš populární. Vědí, že když lidi, kteří žijí ve městech a pokračují ve svých životech, pošlou do armády, nesetká se to s nadšením,“ přibližuje pro Seznam Zprávy ukrajinská novinářka Oksana Kovalenková ze serveru Babel.

„Snaží se být velmi přesní a opatrní v tom, co říkají, aby ve společnosti nevznikla panika,“ podotýká.

Vzrušené debaty rozpoutala vláda koncem prosince, když v parlamentu představila návrh zákona na zpřísnění mobilizačních pravidel.

Veřejnost pobouřil zejména bod mířený na ty, kteří se povolávacímu rozkazu vyhnou. Počítá totiž se zákazem cestování či zmrazením majetku. S nelibostí se setkalo také možné zrušení osvobození od služby pro ty, kteří mají lehčí hendikep.

Někteří poslanci namítali, že zákon není jasně formulován a některá ustanovení porušují ústavu a přinášejí korupční rizika. Po několika týdnech vyostřených debat jej proto vládě vrátili k přepracování.

Novou verzi zákona ukrajinská vláda předložila parlamentu v úterý. Klíčová ustanovení, včetně snížení minimálního odvodového věku z 27 na 25 let, zůstávají stejná jako u původního návrhu. Některé sporné body z něj ale, zdá se, zmizely. Zda bude vláda tentokrát úspěšnější, zůstává otázkou.

Změna mobilizačních pravidel je pro Ukrajinu, která se už téměř dva roky brání ruské agresi, klíčová.

Zatímco na začátku války se do obrany zapojovaly tisíce dobrovolníků, dnes už se před odvodovými stanicemi fronty netvoří. Naopak se čím – dál více mužů snaží odvodům vyhnout – ať už útěkem ze země či skrýváním se, píše deník The New York Times.

„Všichni dobrovolníci, kteří chtěli jít bojovat, už jsou v armádě,“ vysvětlila Kovalenková. Podle ní je ale na Ukrajině pořád řada těch, kteří jsou ochotni přihlásit se ke službě, aniž by jim to kdokoliv nařídil. „Samozřejmě, každý se bojí, to je normální. Pořád jsou tu ale lidé, kteří rozumí tomu, že musí bojovat za svou zemi,“ uvádí novinářka.

Vojenští představitelé tvrdí, že k tomu, aby Ukrajina dokázala ustát další rok tuhých bojů, musí nutně doplnit své řady. Prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc naznačil, že povolat by se mělo až půl milionu lidí.

Noví branci by armádě pomohli zaplnit ztráty, které na bojišti utržila, umožnili by jí také vystřídat vyčerpané vojáky a v budoucnu podniknout další ofenzivy.

Z údajů ukrajinské státní organizace Military Media Center vyplývá, že ukrajinská armáda v současné době disponuje zhruba 850 tisíci vojáky. O kolik jich od začátku války přišla, není známo.

Kyjev své ztráty veřejně nekomentuje, jelikož by to podle něj mohlo mít negativní vliv na válečné úsilí. Americké úřady loni v létě odhadly počet padlých Ukrajinců na zhruba 70 tisíc a raněných na 100 až 120 tisíc. Ruské ztráty jsou podle nich téměř dvojnásobné.

Podle ukrajinského vojenského analytika Oleksandra Kovalenka má sice armáda stále rezervu, ta ale závisí na vojácích, kteří jsou na frontě často od samého začátku války. „Říkají, že ještě vydrží, ale už teď jsou na hranici svých možností,“ uvedl pro stanici The New Voice of Ukraine.

Upozornil také, že celý mobilizační proces zabere několik měsíců. Pokud bude návrh zákona schválen koncem února, odvody začnou v březnu. Teprve pak bude následovat několikastupňový zácvik. Než noví branci na frontě vystřídají unavené vojáky, bude to nejdřív koncem léta nebo v září, odhaduje Kovalenko.

Ukrajinští politici si uvědomují, že se bez rozsáhlé mobilizace neobejdou. Nikdo z nich se ale k novému zákonu veřejně příliš nehlásí. Vědí, že je nepopulární, vysvětlil serveru Politico analytik Volodymyr Fesenko a upozornil, že i prezident Zelenskyj raději návrh nové legislativy přenechal vládě, místo toho, aby za něj sám bojoval.

„Je to jako horký brambor,“ popsal pro deník The New York Times šéf ukrajinského think tanku Nadace demokratických iniciativ Petro Burkovskyj.

Politické vedení podle něj otázku mobilizace po většinu války ignorovalo. Pokus to teď napravit má za uspěchaný. Vláda se podle něj dostatečně nevěnuje problémům, které v ukrajinské společnosti vyvolávají obavy. „Někdo musí převzít politickou zodpovědnost,“ míní.

Nepopulární je otázka mobilizace také z ekonomického hlediska. Jak dříve naznačil Zelenskyj, povolání dalších 450 až 500 000 lidí by Ukrajinu přišlo na zhruba 500 miliard ukrajinských hřiven.

Mnozí se obávají, že když vláda pošle muže z továren a kanceláří na frontu, slábnoucí ekonomice tím zasadí další ránu. Počet daňových poplatníků, kteří hradí armádní vysoké výplaty, se totiž výrazně sníží.

Podle novinářky Kovalenkové ovšem situace není tak dramatická, jak to na první pohled vypadá.

„Lidé, kteří se z armády vrátí, zůstanou na Ukrajině, budou tady pracovat a platit daně. Samozřejmě to nebude tak jednoduché. Nejdřív budou potřebovat psychologickou pomoc, budou si muset znovu zajistit práci. S tím jim budou muset pomoci různé instituce, které se postarají o jejich bezpečný návrat,“ uzavírá.