Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nadcházející zima bude určitě o hodně těžší než ta na přelomu let 2022/23. Alespoň podle Andriana Prokipa z Kennan Institutu při Wilsonově centru.
Důvod je jasný: Rusko během několika měsíců Ukrajině zničilo celou polovinu výrobních kapacit elektřiny. Ta přitom podle experta jen tak tak stačila, aby pokryla spotřebu během poměrně teplé zimy 2023/24.
„Rusko na jaře útočilo na termální elektrárny, které jsou – přinejmenším částečně – poškozené de facto všechny. Škody ale utrpěly i vodní elektrárny a dokonce i ty solární,“ vypočítal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Jediný druh elektráren, na které se zatím neútočí, jsou jaderné,“ podotkl s tím, že výpadky elektřiny jsou běžné už teď a do zimy se situace určitě nestihne vyřešit.
Kromě tohoto rozhovoru jsme se tématu do hloubky věnovali i v analýze, kterou si můžete přečíst zde.
Andrian Prokip
Je ředitelem energetického programu Ukrajinského institutu pro budoucnost, nezávislého think tanku se sídlem v Kyjevě. Působí také na americkém Kennanově institutu při Wislonově centru. Věnuje se výzkumu a publikuje odborné články o ukrajinské energetice.
Jak špatně na tom nyní je ukrajinská energetická síť?
Situace je hodně složitá. Od března dosud se odehrálo šest velkých ruských útoků, kvůli kterým jsme ztratili asi 9,2 GW výrobní kapacity (pro srovnání: maximální spotřeba v Česku dosahuje asi 11,5 GW, pozn. red.). To je obrovské množství. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že v zimě byly naše kapacity jen tak tak dostačující.
Průměrná vrcholná spotřeba v zimě činila 16,5 GW a absolutní maximum v nejchladnějším období dosáhlo 18 GW. Tolik elektřiny jsme byli ještě těsně schopní vyrobit. Když jsme ale nyní přišli o devět gigawatt, znamená to, že jsme od jara ztratili polovinu kapacity.
Omezují se proto dodávky pro průmysl i pro domácnosti.
Jak časté jsou výpadky v domácnostech? Pociťujete to i vy sám?
Mění se to každým dnem. Třeba včera jsme u nás měli výpadek na dvě hodiny, před dvěma týdny se ale stalo, že elektřina nešla 12 hodin. V některých případech, třeba v Kyjevě, nešel proud i 15 hodin. Záleží na celé řadě faktorů.
Jakých?
Třeba v jaké oblasti se zrovna nacházíte, ale velký vliv hraje například i počasí. Když je vedro, lidé používají klimatizace a spotřeba je vyšší. Na druhou stranu jsme nyní do značné míry závislí na energii ze solárních elektráren. Momentálně jsme také v období, kdy se provádí údržba jaderných elektráren, které se musí dočasně odstavovat, což má značný vliv na odstávky.
Jisté ale je, že v zimě to bude ještě mnohem horší. Spotřeba bude vyšší a solární energie bude málo.
Zatykač na Šojgua a Gerasimova
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 24. června zatykače na ruského exministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.
Podle ICC existuje opodstatněné podezření, že nesou odpovědnost za raketové útoky, které mířily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a to v časovém úseku nejméně od 10. října 2022 do 9. března 2023. „Během této doby ruské ozbrojené síly provedly na několika místech Ukrajiny velké množství úderů proti četným elektrárnám a rozvodnám,“ uvádí soud.
Viděl jsem řadu různých odhadů, jak to může v zimě vypadat. Některé byly opravdu strašidelné. Jak časté budou v zimě 2024/2025 výpadky podle vás?
Je to samozřejmě těžké odhadnout, protože nevíme, kolik se toho stihne opravit a naopak kolik toho Rusové ještě stihnou zničit. Očekáváme ale, že lidé budou zhruba 12 hodin denně bez elektřiny a až přijdou velmi chladné dny, může být elektřina třeba i jen na šest hodin denně. Znovu ale říkám, že to do značné míry závisí na nepředvídatelných faktorech.
Dá se říct, jakým tempem se kapacity daří a bude dařit obnovovat?
Uvádí se, že plán je nahradit do konce roku tři gigawatty kapacit. Problém je ale v tom, že i to, co se opraví, může být zasaženo znovu. Už jsme to zažili. Stává se, že se něco podaří opravit a uvést znovu do provozu, ale po několika dnech přiletí další rakety.
Myslíte si, že tato zima bude ještě těžší než první válečná 2022/23, o níž se tehdy mluvilo jako o „nejhorší“ a „nejtěžší“?
Určitě ano. O hodně těžší.
Uvádí se, že letošní útočná kampaň se od těch předešlých lišila ve výběru cílů…
To je pravda a je to jeden z největších problémů. V roce 2022 se útočilo na elektrárny i přenosové stanice. Pokud šlo o elektrárny, nejdřív jsme ale měli dost náhradních dílů i kapacit. Když byla jedna elektrárna poškozena, nahradili jsme elektřinu odjinud. Když se někde poškodily tři termální bloky, bylo odkud brát náhradní díly a dalo se to rychle opravit. Největší problém tedy byly přenosové stanice.
Teď ale Rusové útočí víc přímo na elektrárny a my už nemáme náhradní kapacity.
S každým dalším poškozením tak okamžitě vzniká deficit. Rusko na jaře útočilo na termální elektrárny, které jsou – přinejmenším částečně – poškozené de facto všechny. Škody ale utrpěly i vodní elektrárny a dokonce i ty solární. Jediný druh elektráren, na které se zatím neútočí, jsou jaderné.
O budoucím vývoji do velké míry rozhodne, kolik bude Ukrajina získávat munice do protivzdušných systémů (případně systémů samotných), a kolik raket a dronů naopak zvládne opatřit a použít Rusko. Nedalo by se ale Rusku v tomto závodě alespoň částečně přitížit nějakým fyzickým opevněním třeba těch nejkritičtějších elektráren?
Tato strategie se už zkoušela na přenosových stanicích. Vláda a jí vlastněná energetická společnost Ukrenergo tyto stanice opevňovala betonovými pouzdry. Teď jde ale hlavně o elektrárny a například termální nebo vodní elektrárnu tímto způsobem ochránit nejde jednoduše proto, že jsou příliš velké. Nedokážu si představit, že by se takové zařízení dalo celé obestavět něčím, co by vydrželo dopad rakety.
I u přenosových stanic navíc část inženýrů namítala, že by bylo efektivnější investovat do budování mnoha nových stanic než do chránění těch stávajících.
