Ukrajinští lékaři hledají v masových hrobech stopy po znásilňování

Po odchodu ruských vojáků z Kyjevské oblasti ohledávají ukrajinští vyšetřovatelé těla obětí z odkrývaných masových hrobů. Mimo jiné se soustředí i na oběti sexuálního násilí, kterému ze strany ruských jednotek čelí především ženy. Stejná forma násilí se ale nevyhnula i několika dětem.

Podle právničky Julie Anosové z neziskové organizace La Strada právě v Kyjevské oblasti bylo dosud zaznamenáno nejvíce případů sexuálního násilí na ženách, uvedla pro server The Kyiv Independent.

Po známkách sexuálního násilí tak pátrají týmy soudních lékařů. Ty se snaží odhalit, zda před vraždou došlo k možnému znásilnění, a následně shromažďují důkazy. „Máme už pár případů, které naznačují, že byly ženy znásilněny před tím, než byly zastřeleny,“ popisuje pro britský server The Guardian ukrajinský soudní lékař Vladyslav Pirovskyj, který s týmem úředních ohledávačů provádí desítky autopsií zabitých žen z měst Buča, Irpiň a Boroďanka.

„Více detailů zatím zveřejnit nemůžeme, protože kolegové stále sbírají data a stále máme k ohledání stovky těl,“ dodává.

Pirovskyj a jeho tým za den zvládnou prohlédnout až 15 těl. Tvrdí, že mnoho z nich je zohavených. „Máme mnoho spálených těl, těžce znetvořená těla, která zkrátka nelze identifikovat…Tvář na kusy, co nejde sestavit zpátky, někdy (mrtvá těla) nemají ani hlavu,“ říká a dodává, že se setkal i s ostatky žen postřelených i šesti ranami z automatické zbraně.

Vyšetřování znásilnění se věnuje také prokurátor z Kyjevské oblasti Oleh Tkalenko. Pátrá mimo jiné i po okolnostech jako věk obětí nebo místo smrti. „Případy znásilnění jsou choulostivé… Forenzní lékaři mají speciální úkol, a to prozkoumat genitálie ženské oběti a pátrat po znaku znásilnění,“ vysvětluje.

Úskalí při objasňování znásilnění u zabitých žen popisuje pro The Guardian zahraniční soudní lékař s působností severně od Kyjeva, který si přál setrvat v anonymitě. Některá těla „jsou v tak špatném stavu, že není jednoduché najít znaky znásilnění a sexuálního zneužívání. Ale sbíráme důkazy v několika případech u žen, u kterých se domníváme, že byly znásilněny před tím, než je zabili,“ tvrdí. Příběhům znásilněných Ukrajinek jsme se věnovali například i v článku níže.

Mučení i znásilnění byla před smrtí vystavena i 22letá Ukrajinka Karina Yeršovová. Její fotografie a tragický konec obletěly sociální sítě i světová média v uplynulých dnech. „Je jasné, že byla s velkou pravděpodobností znásilněna a mučena, ale vyšetřovatelé nám to neřekli přímo,“ popsal její konec nevlastní otec Andrij Dereko serveru The Kyiv Independent.

Dodal, že tělo jeho nevlastní dcery, která pracovala jako manažerka sushi baru, muselo být před jejími příbuznými schováno, protože by mohli mít šok z pohledu na její ostatky. Rodina ji proto pohřbila v uzavřené rakvi. Jediné snímky, které nevlastní otec viděl, tak byly pouze od trupu nahoru. „Měla řezné a tržné rány, utržený kus masa od žeber,“ dodává.

S následky znásilnění se potýká i mnoho přeživších Ukrajinek. Ne všechny ale o něm chtějí mluvit. Mají za to, že pachatelé stejně nebudou dopadeni, vysvětluje jejich motiv Tkalenko. Dodává, že se traumatizované Ukrajinky častěji obrací na psychology a lékaře než na zákonodárné orgány. „Psychologové pracují s oběťmi znásilnění a následně s vyšetřovateli… Ženy jsou velmi zdrženlivé a informace o případech znásilnění jsou uzavřenější,“ dodává.

Svědectví přímo z ukrajinské oblasti popsal pro The Guardian i nejmenovaný dobrovolník, který severně od Kyjeva pomáhal od 1. dubna s evakuací místních. Popisuje například, jak narazil na tři nahé ženy, které vyběhly z domů a sklepů. Jedna z nich byla podle něj těžce zbitá a následně ji odvezla sanitka. Na vlastní oči také sledoval desítku žen, jak na úřadech znásilnění hlásí. „Většinou se stává, že oběti znásilnění na začátku chtějí říct svůj příběh, ale pak odejdou a trvá měsíce, než se vrátí a promluví,“ dodává.