Ukrajinský pluk Azov obvinil Moskvu z chemického útoku v Mariupolu

Exekutor zabavil sporné obytné domy, které dříve využívalo sovětské velvyslanectví ve Varšavě a které dosud měla ve správě ruská ambasáda. O tajemné oplocené sídliště se vedly majetkové spory, podle polských úřadů ho ruská ambasáda nelegálně obsadila. Polská metropole dá budovy k dispozici ukrajinské komunitě, oznámil dnes varšavský starosta Rafal Trzaskowski, zatímco ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev obvinil polské úřady z konfiskace ruského majetku.

S odkazem na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou o tom informoval deník The Guardian.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám.

Scholz dnes večer zdůraznil, že Berlín už vládě v Kyjevě zbraně dodal a bude tak činit i nadále. Bude se o tom ale nadále domlouvat s Evropskou unií. „Nebudou tu žádné sólo akce,“ řekl kancléř a dodal, že usiluje o „pečlivě uvážené jednání“.

Armádní generál Alexandr Dvornikov se podle nepotvrzených zpráv stal novým velitelem ruských vojsk na Ukrajině. Patří mezi nejschopnější ruské vojevůdce. Proslul však také bezohledným přístupem k civilistům.

Pluk Azov uvedl, že asi před hodinou použili ruští vojáci toxickou látku neznámého původu proti ukrajinským vojákům a civilistům ve městě Mariupolu. Ti podle ukrajinské armády trpěli respiračními problémy a závratí, uvádí stanice Nexta. Podle ukrajinské strany mělo Rusko použít k útoku dron.

Celkem 48 zraněných odvezl z frontové linie na Ukrajině speciální nemocniční vlak, na kterém pomáhají zdravotníci z organizace Lékaři bez hranic. Cílovou stanicí vlaku je podle agentury AFP západoukrajinský Lvov.

Dronové záběry odhalují zkázu města na březích Azovského moře včetně divadla, které sloužilo jako kryt. I přes nápis „děti“ v ruštině před budovou ale ruské síly divadlo v březnu ostřelovaly. V troskách budovy podle místních úřadů zemřelo nejméně 300 lidí.

Francouzské ministerstvo zahraničí prohlásilo šest ruských diplomatů za persony non grata a za agenty operující pod diplomatickým krytím, uvádí agentura Reuters.

„Po velmi dlouhém vyšetřování odhalilo Generální ředitelství vnitřní bezpečnosti (DGSI) v neděli 10. dubna tajnou operaci prováděnou ruskými zpravodajskými službami na našem území… Šest ruských agentů operujících pod diplomatickým krytím, jejichž činnost byla v rozporu s našimi národními zájmy, bylo prohlášeno za personu non grata…,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Evropská unie omezí činnost výcvikové mise vojenských sil v Mali kvůli působení ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry zahraničí členských zemí. Evropský blok přitom podle něj bude v nestabilní západoafrické zemi ovládané vojenskou juntou i v celém regionu Sahelu nadále působit.

V Mali se současná junta chopila moci loni v květnu. EU její představitele před dvěma měsíci zařadila na sankční seznam za to, že brání konání řádných voleb. Nyní se sedmadvacítka rozhodla omezit působení své výcvikové mise EUTM. Její příslušníci, mezi nimiž jsou i čeští vojáci, se již nebudou podílet na praktickém výcviku místních vojáků, zůstanou však v zemi jako poradci, uvedl Borrell.

„Malijské úřady dostatečně negarantují, že zabrání vlivu dobře známé Wagnerovy skupiny,“ řekl dnes novinářům koordinátor zahraniční politiky EU.

Moskva připravila rozsáhlou informační kampaň zaměřenou na zahraniční média a politiky, varuje ukrajinský ministr zahraničí. Reaguje tak na zprávy o údajném zničení protiletadlového systému S-300 ze Slovenska.

Dánsko znepokojené válkou na Ukrajině nakoupí dva miliony jódových tablet, jimiž chce ochránit lidi v případě jaderné události v blízkosti severské země. Uvedl to dnes podle agentury Reuters dánský zdravotní úřad.

Jód je považován za prostředek chránící organismus před důsledky jaderného ozáření, jako je rakovina štítné žlázy. V poslední době v Evropě vzrostly obavy z jaderných havárií na válkou zmítané Ukrajině, ale také z použití jaderných zbraní Ruskem.

„Vývoj covidu-19 v uplynulých dvou letech nám ukázal, že je důležité se připravit. Válka na Ukrajině nám ukázala, že svět je nepředvídatelný,“ uvedl zdravotní úřad v dnešním prohlášení.

V jihoukrajinském Mariupolu, který už týdny čelí ruskému ostřelování, zemřelo podle jeho starosty přes 10 000 civilistů. Starosta Vadym Bojčenko to dnes řekl agentuře AP. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes 20 000.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu k poslancům jihokorejského parlamentu řekl, že Mariupol byl ruskou armádou zcela zdevastován a že v něm zemřely desítky tisíc lidí. Město je obklíčeno ruskou armádou a lidé v něm nemají jídlo, vodu ani dodávky tepla.

Dvě třetiny všech ukrajinských dětí musely po ruské invazi utéct ze svých domovů a mnohým z těch, které zůstaly, hrozí nedostatek jídla. Na jednání Rady bezpečnosti OSN věnovaném zejména situaci žen a dětí po ruském vpádu na Ukrajinu to řekl vysoký činitel Dětského fondu OSN (UNICEF) Manuel Fontaine.

Na schůzi svolané z iniciativy USA a Albánie vystoupila rovněž ředitelka Subjektu OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women) Sima Bahousová, která stejně jako Fontaine vyzvala k co nejrychlejšímu ukončení války.

Podle Fontainea zůstalo v domovech na Ukrajině 3,2 milionu dětí, „z nichž polovině hrozí, že nebudou mít dostatek jídla“. „Situace je nejhorší ve městech jako Mariupol a Cherson, kde jsou děti a jejich rodiny nyní již týdny bez tekoucí vody, bez hygienických zařízení, bez pravidelného zásobování jídlem a bez zdravotní péče,“ dodal činitel UNICEF, který se minulý týden vrátil z cest v oblasti.

Charkov na východě Ukrajiny dnes opět čelil těžkému ostřelování, které si vyžádalo mnoho obětí, řekl starosta Ihor Terechov v televizním rozhovoru, uvádí agentura Reuters. Mezi oběťmi v druhém největším ukrajinském městě je i nejméně jedno dítě, řekl starosta.

Přes 40 dní je přístavní město Mariupol v obležení ruských vojsk. Ukrajinští obránci už vědí, že dál dokáží ruské přesile odolávat spíše hodiny než dny. Došlo jim jídlo, voda, teď i munice. Hovoří o „poslední bitvě“.

Joe Biden a indický premiér Narendra Modi jednali přes video o konfliktu na Ukrajině. „Lidé na Ukrajině trpí strašlivým útokem, včetně tragického ostřelování na vlakovém nádraží minulý týden, při kterém zahynuly desítky nevinných dětí, žen a civilistů, kteří se pokoušeli uprchnout před násilím. Spojené státy a Indie budou pokračovat v jednání o tom, jak zvládnout destabilizující účinky této ruské války,“ uvedl Bílý dům.

Indický premiér odsoudil ruské zabíjení ukrajinských občanů a řekl, že Indie je „velmi znepokojena“ zvěrstvy v Buči. „Odsuzujeme zabíjení a vyzýváme k nezávislému vyšetřování,“ řekl a dodal, že Indie taktéž poslala humanitární pomoc Ukrajině.

Spojené státy se domnívají, že Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Donbasu a zvyšuje tam zásobování svých jednotek. Tyto pohyby však zřejmě nejsou začátkem nové ofenzivy v oblasti, řekl dnes agentuře Reuters nejmenovaný vysoký činitel Pentagonu. Poznamenal rovněž, že USA neviděly důkazy toho, že by Rusko zničilo na Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300, jak tvrdí Moskva.

Ukrajinští činitelé již několik dnů varují, že se Rusko zřejmě po stažení svých vojsk ze severu a severovýchodu Ukrajiny chystá posílit útoky, jež vede na východě země kolem dvou proruských samozvaných separatistických republik.

Podle vysokého činitele Pentagonu se některé ruské jednotky, jež se v poslední době stáhly od metropole Kyjeva a jeho okolí do Běloruska, přesouvají na východ Ukrajiny. Rusko přitom podle něj posiluje svoje pozice zejména kolem města Doněck, nezdá se však, že by chystalo obnovený výpad.

Ukrajinské síly se stále drží v přístavu Mariupol, řekl vrchní velitel ukrajinské armády generál Valerij Zalužnyj. „Komunikace s jednotkami obranných sil hrdinně držících město je stabilní a udržovaná. Děláme možné i nemožné pro vítězství a zachování životů vojáků a civilistů ve všech směrech. Věřte ozbrojeným silám Ukrajiny!“ napsal na Facebooku. S tvrzením, že se dnes invazním silám podařilo dobýt mariupolský přístav, dnes vystoupil jeden z vůdců proruských separatistů.

Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Většina států podle něj také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.

Evropský blok v pátek schválil pátý balík protiruských sankcí a ministři dnes ve vystoupeních před novináři dávali najevo, že s ohledem na pokračující ruskou agresi a očekávanou novou ofenzivu chtějí jejich další přitvrzení.

Ukrajinská a ruská rodina ponesou společně kříž na jednom ze zastavení tradičního obřadu křížové cesty, který se uskuteční za účasti papeže Františka tento pátek u římského Kolosea. Vatikán v podrobnostech k velkopátečnímu procesí rovněž uvedl, že obě rodiny požádají Boha o usmíření mezi jejich národy. Informovala o tom dnes agentura EFE.

Křížová cesta, někdy nazývaná kalvárie, je nejdelší velikonoční liturgií a trvá obvykle téměř tři hodiny. Tento symbolický obřad připomíná události spojené s ukřižováním Ježíše Krista a obsahuje 14 tradičních zastavení. Ta začínají odsouzením Ježíše k smrti, pokračují přes jeho ukřižování a končí uložením jeho těla do hrobu. Na jednom z těchto zastavení ponesou symbolický kříž společně rodiny dvou zdravotních sester Iriny z Ukrajiny a Albiny z Ruska, které pracují ve stejné nemocnici v Římě. Na posledním zastavení předají kříž rodině uprchlíků.

Do Itálie uteklo před válkou na Ukrajině téměř 90 tisíc lidí, z toho asi 46 tisíc jsou ženy a na 33 tisíc děti, oznámilo dnes italské ministerstvo vnitra. Velká část z nich je v Římě, Milánu, Neapoli či Boloni a většina pobývá u příbuzných či přátel. Před touto válkou žilo v Itálii téměř 250 tisíc Ukrajinců.