Ukrajinský úspěch v Džiddě. „Teď je míč na straně Ruska,“ říkají Američané

Spojené státy okamžitě obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou i budou pokračovat v bezpečnostní pomoci Ruskem napadené zemi. Vyplývá to z prohlášení, které zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí po jednání s ukrajinskou delegací v saúdskoarabské Džiddě.

Ukrajina je také ochotná přijmout americký návrh na okamžité přerušení bojů na 30 dní, píše se dále v prohlášení. Navržený klid zbraní by bylo možné prodloužit po dohodě obou stran.

„Ukrajina je připravená přestat střílet a začít mluvit,“ prohlásil po jednání americký ministr zahraničí Marco Rubio. Obě strany se shodly na pokračování rozhovorů, přičemž Ukrajina zdůraznila i nutnost zapojení evropských partnerů do mírového procesu.

Aby příměří mohlo začít platit, musí s ním souhlasit Rusko. „Míč je na jejich straně hřiště,“ zdůraznil šéf americké diplomacie Rubio. „Doufáme, že Rusko odpoví, jak rychle to bude možné,“ dodal.

Na přímý dotaz odmítl stanovit Moskvě ultimátum, ale zdůraznil, že prezident Donald Trump chce ukončení války co nejdřív. „Pokud odpoví ne, pak bohužel poznáme, co je překážkou míru,“ řekl Rubio. Zodpovědnost Ruska za budoucí vývoj zdůrazňuje i americko-ukrajinské komuniké.

Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz, který se také účastnil rozhovorů s Ukrajinou, se v příštích dnech má spojit se svým ruským protějškem. Americká média - například televize CBS - už před jednáním v Džiddě psala, že do Moskvy by se tento týden mohl vydat zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff.

Trump si pak chce ještě tento týden volat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Věří, že Rusko na návrh přistoupí. „Na tango jsou potřeba dva,“ řekl Trump.

Výsledky rozhovorů přivítal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se jich přímo nezúčastnil a zastupoval ho šéf kanceláře a důvěrník Andrij Jermak. „Považujeme ten návrh za pozitivní,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

„My souhlasíme. Nyní je na Spojených státech přesvědčit Rusko, aby učinilo totéž. Pokud bude Rusko souhlasit, příměří začne platit okamžitě,“ dodal ukrajinský prezident.

O přerušení dodávek vojenské pomoci na Ukrajinu a pauze ve sdílení zpravodajských informací rozhodl minulý týden Trump. Kroky následovaly jen několik dní poté, co se v Oválné pracovně Bílého domu před kamerami veřejně pohádal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Obvinil ho, že není připravený na mír.

Trump a Zelenskyj měli na schůzce v poslední únorový den podepsat také dohodu o sdílení ukrajinského nerostného bohatství, vzhledem k vývoji z toho ale sešlo. V Džiddě se podle Rubia o dalším postupu v této otázce nejednalo, mají o tom mluvit ministerstva financí obou států.

Ministr Rubio, který byl přítomný i při onom jednání v Oválné pracovně, dostal na tiskové konferenci také otázku na to, jestli je vztah mezi Trumpem a Zelenským zpět „na dobré cestě“.

„Doufám, že mír je zpátky na dobré cestě,“ reagoval Rubio. „Tohle nejsou Protivný sprostý holky (hollywoodská komedie o soupeření středoškolaček, pozn. red.), tohle není epizoda nějaké televizní show,“ zdůraznil s tím, že každý den ve válce umírají další lidé.

Součástí společného prohlášení jsou i slova o ukrajinském vděku „prezidentu Trumpovi, americkému Kongresu a lidu Spojených států“. Trump, jeho viceprezident J. D. Vance i další členové vlády často opakují, že Zelenskyj Američanům za pomoc nepoděkoval, i když ukrajinský prezident to dělá opakovaně a minulý týden USA poděkoval ve zvláštním prohlášení i ukrajinský parlament.

Trump po rozhovorech v Džiddě řekl, že je ochotný znovu pozvat Zelenského do Bílého domu. Současná situace je podle něj „naprosto odlišná“ od jejich poslední schůzky.

Americké přerušení zbrojní pomoci nepředstavovalo pro Ukrajinu bezprostřední ohrožení na bojišti. V posledních měsících totiž do země dorazila řada dodávek schválená ještě předchozí administrativou Joea Bidena, výpadek by navíc podle expertů dokázali částečně vykrýt evropští spojenci Ukrajiny.

Větší překážku pro Ukrajinu představovala pauza ve sdílení informací tajných služeb. „Zpravodajská podpora je klíčová zejména pro přesné údery na ruské vojenské cíle,“ vysvětlil už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Ukrajina využívá americké informace k nasazení precizně naváděných zbraní, včetně dělostřeleckých granátů s vysokou přesností, řízených střel a dronových útoků. Tato data pomáhají nejen s identifikací a lokalizací cílů, ale také s analýzou jejich pohybu a slabých míst,“ dodal Smetana.

Spojené státy například omezily dosah raketometů HIMARS tak, aby Ukrajina nemohla útočit na ruské cíle daleko za frontovou linií. Americká administrativa v uplynulém týdnu tlačila i na soukromé firmy, přední satelitní společnost Maxar přestala s Kyjevem sdílet svá data.

Ukrajina i přes omezení v noci na úterý připravila jeden z největších dronových útoků, který mířil přímo na Moskvu. Rusko informovalo o sestřelení 337 dronů, při útocích zemřeli tři lidé. Nutno podotknout, že velkou část dronů si Ukrajina vyrábí sama.

„Šlo o další signál Putinovi, že by měl mít zájem na příměří ve vzduchu,“ řekl k útoku šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko. Kyjev předtím navrhoval příměří, které by se vztahovalo na vzdušnou a námořní válku. Moskva v poslední době opět zesílila letecké útoky proti Ukrajině.