Článek
Zprávu o vyplutí lodi z Ukrajiny, jejíž přístavy několik měsíců blokovala ruská armáda, v pondělí potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle ukrajinského ministerstva dopravy loď měla vyplout kolem 8:15 SELČ. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.
Vyplutí první lodi s obilím v rámci istanbulské dohody potvrdil ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. „První loď s obilím od ruské agrese vyplula z přístavu. Díky podpoře všech našich partnerských zemí a OSN jsme byli schopni plně implementovat dohodu podepsanou v Istanbulu,“ napsal na twitteru.
Vývoz obilí, dosud zablokovaného v přístavech, přinese ukrajinské ekonomice přinejmenším miliardu dolarů a umožní zemědělcům naplánovat setí na příští rok, uvedl Kubrakov podle agentury Reuters v samostatném prohlášení, zveřejněném ministerstvem.
Na vyplutí podle ministra čeká dalších 16 lodí, které v ukrajinských přístavech uvízly po ruském útoku z 24. února. Tato plavidla by podle Reuters mohla přepravit na 580 tisíc tun ukrajinského obilí.
Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do libanonského přístavu Tripolis. Země patří mezi nejvíce závislé na dodávkách obilí z východní Evropy. „Cesta dalších lodí je v plánu v rámci stanoveného koridoru a způsobu“ jako součást červencové dohody, uvedlo turecké ministerstvo. Do tureckých vod má loď dorazit v úterý, podle některých médií ve středu.
Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, podle Kubrakova pluje koridorem označeným OSN a Tureckem za bezpečný, s nákladem 26 tisíc tun kukuřice. Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.
Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.
