Ukrajinský HIMARS zasáhl další ruský cíl. Jakou taktiku Kyjev používá?

Ukrajina pokračuje v účinném nasazování raketometů HIMARS americké výroby proti ruské armádě. V pondělí ráno ohlásila další zničený muniční sklad, tentokrát ve městě Nova Kachovka nedaleko Chersonu. Ruská média informovala také o jejich použití proti cíli v samozvané Doněcké lidové republice.

Kyjev už si nárokuje nejméně 30 takových zásahů. „To je důvod, proč se nám podařilo výrazně snížit útočný potenciál ruských okupačních sil,“ zhodnotil v pátek mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.

Ačkoli prohlášení ani jedné ze stran o bojových akcích nelze jednoduše nezávisle ověřit, systémy HIMARS zjevně Rusům působí problémy. Ukrajinci už by měli mít k dispozici nebo mají přislíbeno celkem 12 těchto systémů, přičemž Američané odmítají ruské zprávy, že se jim dva podařilo zničit.

Znepokojení Rusů dokládá i aktuální prohlášení ruského ministra obrany. Sergej Šojgu označil ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu za „prioritní cíl“, na který by se měly zaměřit vysoce přesné ruské zbraně. Obvinil Ukrajinu z útoků na civilní cíle, což Kyjev odmítá.

Díky tomu, že zásahy do ruského týlu s pomocí HIMARS probíhají už několik týdnů, máme více informací o tom, jak zpravidla probíhají. V prvním sledu na cíl ukrajinské jednotky v mnoha případech vystřelí méně přesnou munici, například střely Točka-U, nebo neřízené rakety ze systémů, jako je Uragan.

Muniční sklady bývají obvykle chráněny protivzdušnou obranou, například bateriemi střel S-300 a S-400, které by si minimálně na papíře měly s takovou salvou poradit. Ruská obrana také údajně proti první vlně alespoň v některých případech efektivně zasáhla (tvrdí tedy ruské zdroje na místě, a to nejen oficiální).

Brzy poté (s jakými odstupy, není jasné) následuje další salva, která v mnoha případech nemíří přímo proti samotnému muničnímu skladu, ale proti postavením protiletadlové obrany, která se odhalila zásahem proti první salvě. Po zničení protiletadlové obrany další útok směřuje už přímo na hlavní cíl.

Kombinovaná taktika zatím má zjevně velmi dobré výsledky. Před příchodem západních přesných raketometů ukrajinské Točky-U podobně chráněné cíle ničit spolehlivě nedokázaly. Byť už tehdy samozřejmě ruské sklady munice stály v jejich dosahu a Ukrajina o nich nepochybně věděla díky vlastním zdrojům či pomoci západních zpravodajců.

Nejlepší ruskou taktikou by tedy bylo přizpůsobit se situaci a změnit logistické návyky. Těžko pochybovat, že se o to alespoň nepokouší, nic jiného nemůže mít z pohledu Moskvy v tuto chvíli vyšší prioritu, a objevily se náznaky, že už s tím i začala, jak jsme psali v tomto článku.

Ukrajina nevylučuje, že raketomety HIMARS využije také k útokům na Krymu, který Rusko anektovalo už v roce 2014.

„Je to jeden z cílů, který by měl být zasažen, abychom dokázali zaručit bezpečnost našich občanů, našich zařízení a Ukrajiny obecně,“ odpověděl mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj na otázku, jestli raketomety použijí i na Krymu. Okamžitě po tomto prohlášení následovaly výhrůžky z Ruska.

Skibickyj označil Krym za centrum přepravy ruských zbraní na jihoukrajinskou frontu. Poukázal také na časté využívání ruské černomořské flotily k ostřelování ukrajinského území.

Spojené státy souhlasily s dodávkami raketometů Ukrajině pod podmínkou, že je nepoužije k útokům na ruském území. Krym ale Američané za součást Ruska neuznávají.