Hlavní obsah

Ukrajinský exprezident Porošenko přišel o pas. Do vazby ale nemusí

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinský opoziční politik Petro Porošenko se svými příznivci v Kyjevě.

aktualizováno •

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko nemusí do vazby. Ve středu o tom po dvoudenním odkladu rozhodl soud v Kyjevě. Prokurátoři žádali pro Porošenka vyšetřovací vazbu kvůli obvinění z vlastizrady.

Článek

Podle obžaloby se exprezident Petro Porošenko provinil tím, že se v roce 2014 dohodl – i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska – na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného proruskými separatisty v oblasti Donbasu.

Porošenko kvůli tomu čelí obvinění z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace.

Bývalá hlava státu tvrdí, že stíhání začalo na politickou objednávku současného prezidenta Volodymyra Zelenského, který ho chce diskreditovat, a že se Zelenskyj vydává cestou svrženého prezidenta Viktora Janukovyče a autoritářů Alexandra Lukašenka a Vladimira Putina.

Prezident Zelenskyj odmítá, že by šlo o „politickou represi“; mluví o nezávislé prokuratuře a soudnictví.

Kyjevský soud měl o tom, jestli vezme Porošenka do vyšetřovací vazby, rozhodnout už v pondělí, kvůli nevolnosti soudce se ale verdikt přesunul na středeční odpoledne. Státní zástupci žádali vazbu s kaucí ve výši miliardy hřiven. Důvodem byly obavy z možného tlaku na svědky, maření vyšetřování a ukrývání důkazů.

Porošenko má teď být k dispozici vyšetřovatelům a musel odevzdat cestovní pas. Už minulý týden kyjevský soud na žádost prokuratury nařídil zabavit veškerý Porošenkův majetek.

V pondělí i ve středu na Porošenka, který na Ukrajinu přicestoval po měsíci stráveném v zahraničí, čekali příznivci. Exprezident Porošenko je v současnosti poslancem a lídrem opoziční strany Evropská solidarita.

Současná Porošenkova „uhelná kauza“ se týká let 2014 a 2015, tedy období bezprostředně po ruské okupaci Krymu a rozpoutání války v Donbasu. Ukrajina tehdy ztratila kontrolu nad významnou částí Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nacházejí doly na antracit, tedy černé uhlí o vysoké výhřevnosti.

Právě na antracitu byla přitom závislá velká část ukrajinského teplárenství a uhelných elektráren. Kyjev se snažil výpadek dodávek uhlí nahradit dovozem hlavně z Jihoafrické republiky.

„Část uhlí, které se dostávalo na Ukrajinu jako uhlí z JAR, ve skutečnosti pravděpodobně pocházela z okupovaného Donbasu. Kromě toho Ukrajina dál nakupovala uhlí i přímo z okupovaného východního území, protože ještě nefungovala obchodní blokáda. Občas se uhlí dostávalo přes frontovou linii díky úplatkům, občas oficiálně a legálně, k čemuž stačil certifikát od Služby bezpečnosti Ukrajiny,“ vysvětlil tento týden Seznam Zprávám podstatu aféry polský novinář Michał Potocki, které o obchodu s donbaským antracitem napsal knihu Černé zlato.

Obvinění Porošenka má spočívat v tom, že jako prezident měl zaručovat bezpečnost země, ale tomu se údajně zpronevěřil tím, že vedl rozhovory s proruským politikem Viktorem Medvedčukem o uhlí. „Tím pádem porušil ústavu. Kdyby byl Porošenko souzený nezávislým soudem, soud by jeho obvinění zrušil, protože tam není ani náznak toho, že by byl Porošenko zrádcem,“ dodává Potocki.

Doporučované