Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dosavadní odhady dostupnosti elektřiny na Ukrajině během zimy pro domácnosti i firmy se pohybují v extrémně širokém měřítku mezi čtyřmi a 20 hodinami denně.
Podle ukrajinského experta na energetiku Andriana Prokipa je dokonce možné, že výpadky budou ještě menší. Problém je ale zejména v tom, že něco takového bude možné jen v případě, že ruská přestávka v masivních útocích, která trvá od konce srpna, neskončí.
Pokud se Rusko rozhodne znovu zaútočit, může ukrajinský energetický systém znovu destabilizovat.
Panují přitom obavy, že poté, co Rusko poškodilo většinu tepelných a vodních elektráren, zaměří své rakety a drony na jaderné elektrárny nebo na rozvodny, které jsou pro jejich provoz nezbytné.
„Vývoj situace je nepředvídatelný hlavně kvůli přetrvávající potřebě naší protivzdušné obrany a hrozbě dalších útoků,“ říká Prokip v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Analýza
Pokud všechno půjde nejlépe, jak může, Ukrajina na tom v zimě může být podobně a možná i o něco lépe než při kritické první válečné zimě 2022/2023. Pokud se ale zaseknou opravy, přibude škod nebo obojí naráz, bude to katastrofa.
Jak je na tom teď Ukrajina s maximální kapacitou výroby elektřiny?
Aktuální data nejsou, můžu to ale zevrubně shrnout.
Během poslední zimy dosáhla maximální poptávka 18 gigawattů, což se i s importy z Evropské unie podařilo jen tak tak pokrýt. Na jaře začaly útoky, které nás připravily zhruba o devět gigawattů kapacit. Teď energetické společnosti pracují na opravách, ale žádná nová data nezveřejňují.
Od posledního velkého ruského útoku 26. srpna jsou data o kapacitách skoro na úrovni utajované informace.
Andrian Prokip
Je ředitelem energetického programu Ukrajinského institutu pro budoucnost, nezávislého think-tanku se sídlem v Kyjevě. Působí také na americkém Kennanově institutu při Wilsonově centru. Věnuje se výzkumu a publikuje odborné články o ukrajinské energetice.
Takže poslední číslo, která máme, je kapacita dosahující nějakých devíti až deseti gigawattů během léta…
Ano. Nejnovější informace jsme dostali v srpnu, kdy bylo řečeno, že očekávaný deficit v zimě jsou čtyři gigawatty. Něco kolem dvou gigawattů z toho má pokrýt import ze zahraničí a zbytek je potřeba doplnit opravami a nově nainstalovanými, zejména menšími plynovými elektrárnami.
Přesný přehled o tom, jak na tom nyní jsme, tedy nemáme. Můžu nicméně říct, že situace se nezdá být zase tak špatná. Myslím si, že touto zimou můžeme projít i dobře, s nízkým množstvím odstávek elektřiny. To by ale nesměly přijít už žádné další rozsáhlejší ruské útoky.
Ještě v létě docházelo k častým výpadkům, ke kterým ale přispívala údržba jaderných elektráren. Jak to s výpadky vypadá teď?
Teď k žádným plošným výpadkům nedochází. Situace je dobrá.
Za předpokladu, že Rusko nepřijde s dalšími vlnami masivních útoků nebo že se jim Ukrajina ubrání, tedy nadcházející zima ještě nemusí být „nejhorší“, jak se o ní mluví, ale klidně podobná nebo ještě o něco lepší než první válečná zima v letech 2022/2023?
Ano, je to tak.
Zároveň ale stačí poměrně málo k tomu, aby byla mnohem horší…
Přesně tak. Vývoj situace je nepředvídatelný hlavně kvůli přetrvávající potřebě naší protivzdušné obrany a hrozbě dalších útoků.
Dá se souhlasit s výrokem prezidenta Volodymyra Zelenského, že zničené jsou už všechny tepelné a téměř všechny vodní elektrárny?
Je to pravda.
Všechny tepelné elektrárny byly zničeny nebo alespoň poškozeny. Většina vodních elektráren jakbysmet. Opravdu na každou tepelnou elektrárnu dopadla alespoň jedna raketa. A to nemluvím o dronech. Poškození bylo často rozsáhlé. Hodně poškozených elektráren pořád nefunguje. Některé se už podařilo opravit, a situace je tak o něco lepší než v létě.
Máme ještě samozřejmě nějaké solární zdroje, ale ty v létě produkují nesrovnatelně větší množství než teď, natožpak v zimě. Větrných zdrojů máme velmi málo, protože 60 % je na okupovaných územích. Dále máme ještě malé kombinované elektrárny vyrábějící elektřinu i teplo.
Hlavním zdrojem jsou teď ale každopádně jaderné elektrárny, které představují – a opět připomínám, že nemáme aktuální přesná data – asi 50 až 60 % kapacit.
Prezident Zelenskyj varoval, že Rusko se plánuje pokusit „odpojit“ ukrajinské jaderné elektrárny. V srpnu zároveň došlo k jejich částečnému odstavení, a to i přesto, že Rusko nezaútočilo přímo na ně. Dokážete vysvětlit, co přesně se stalo?
Stalo se to při zmiňovaných útocích 26. srpna. Byla zasažena infrastruktura pro přenos energie, transformátory a několik elektráren. V elektrické síti při tom došlo ke kolísání frekvence. V takové situaci se samozřejmě energetici snaží kolísání vyrovnat, k čemuž je potřeba optimalizace výroby i spotřeby a v rámci tohoto procesu došlo k tomu, že bezpečnostní systémy odstavily jaderné bloky.
Když se něco takového stane, nemůžete bloky zase zpátky nahodit během hodiny. Trvá to dlouho a vzniká kaskádová reakce.
Během takové situace také hrozí, že se nad jadernými bloky na pár sekund ztratí kontrola, což je samozřejmě velmi nebezpečné. Ukrajina se kvůli tomu obrátila na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (IAEA), jejíž představitelé už navštívili sedm rozvoden, které jsou pro funkčnost jaderných elektráren klíčové. Na financování stálé mise ale nemá dost peněz.
Napadá vás, proč mohly útoky od srpna ustat?
Ony úplně neustaly. K ojedinělým útokům na energetickou infrastrukturu nadále dochází na denní bázi zejména v oblastech poblíž fronty. Je ale pravda, že od srpna jsme neměli žádný masivní útok. Myslím si, že to nějak souvisí s americkými volbami. Možná Rusko s rozhodnutím o další strategii čekalo, až bude vědět, kdo bude příští americký prezident.
Jaderné elektrárny na Ukrajině
- Celkem má Ukrajina 15 reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách postavených v éře SSSR.
- Jaderné reaktory se nacházejí v Záporožské oblasti (Záporožská JE), Rovenské oblasti (Rovenská JE), na severozápadě země stojí Chmelnycká JE a dále níže Jihoukrajinská JE.
- Největší z nich je Záporožská JE, která je současně i největší jadernou elektrárnou v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu byla před válkou pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.
- Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 megawattů, tedy celkem třikrát víc než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží vyráběla před ruským útokem pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačily na proud zhruba pro čtyři miliony domácností.
Myslíte si, že masivní útoky přijdou znovu?
Jestli je hlavním cílem způsobení paniky a psychologický vliv na nás, tak si myslím, že ano. Pokusí se dosáhnout toho, aby došlo k nějakému dalšímu velmi vážnému incidentu. Aby například nešel proud v celé jedné oblasti nebo v hlavním městě alespoň několik dní. To by byl skvělý materiál pro jejich propagandu dovnitř Ruska i na Ukrajinu.
Jak se na zimu připravujete vy sám?
Podobně jako na poslední zimu. Už dříve jsem si pořídil několik lamp na baterie. Teď mám i velkou baterii, která utáhne ledničku, světla, internet a další základní věci alespoň na nějakých osm hodin. Pokud by ale došlo k delším výpadkům, budu mít smůlu.
Kde bydlíte?
V Kyjevě. Bydlím v bytovém domě. V těch je často na elektřině závislá i dodávka vody a výtahy, ale u nás to tak není.
Jsme také napojeni na centrální topení. To například při blackoutech v roce 2022 nefungovalo, ale při plánovaných odstávkách ano. Tentokrát by podle vlády měla být kritická infrastruktura pojištěna záložními dieselovými generátory, takže i topení bude spolehlivější.
