Ukrajinskému vzdoru pomohou ruské miliardy. Moskva vše „pozorně sleduje“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Má to být setkání sedmi nejmocnějších lídrů světa. Světová média se ale shodují, že na summit skupiny G7 v italské Apulii letos dorazili hlavně státníci v krizi. Evropský server Politico proto dokonce mluví o schůzce „šesti chromých kachen a Giorgie Meloniové“.

Posuďte sami: Francouzský prezident Emmanuel Macron po debaklu v eurovolbách vyhlásil předčasné parlamentní volby, které ho mohou připravit o reálnou moc. Ke stejnému kroku po ještě větší porážce doma vyzývají i německého kancléře Olafa Scholze, jehož úřad to ale vylučuje.

Britský premiér Rishi Sunak ani jeho konzervativci za měsíc takřka s jistotou nepovládnou, protože se čeká, že dostanou volební výprask od labouristů. A jistou budoucnost v Bílém domě nemá vzhledem k listopadovým volbám ani americký prezident Joe Biden.

Domácím problémům a výrazné ztrátě podpory čelí i premiéři Kanady a Japonska Justin Trudeau a Fumio Kišida.

Jedině italská premiérka vyšla z evropských voleb silnější. A moc dobře to ví. Začátkem týdne sama řekla, že má teď nejsilnější vládu v G7 i v Evropské unii (psali jsme zde).

Od setkání v prosluněné Apulii se tak příliš mnoho reálných výsledků neočekává. Důležitou výjimkou je už ohlášená dohoda o miliardách dolarů pro Ukrajinu. Napadená země by měla profitovat z výnosů ze zmrazeného ruského majetku v západních zemích. Seznam Zprávy připravily souhrn odpovědí na nejdůležitější otázky okolo tohoto plánu.

Využití úroků z majetku ruské centrální banky v zemích G7 a v Evropské unii zmrazeného už v počátcích války.

Jeho hodnota se podle agentury AP odhaduje na 300 miliard dolarů. Nejde jen o ruské peníze uložené v západních fondech, ale také o státní dluhopisy v eurech nebo dolarech, majetek i licence.

Americký návrh, který státníci potvrdí, by mohl Ukrajině přinést až 50 miliard dolarů (více než 1,1 bilionu korun). Kyjev by peníze dostal formou úvěru od americké vlády. Půjčka by se pak splácela z výnosů ze zmrazeného majetku, který se většinou nachází ve státech Evropské unie.

Překážkou ještě tento týden zůstávala otázka, kdo ponese riziko, pokud se kontrola nad majetkem znovu vrátí Rusku. V takovém případě by zřejmě musely Američanům úvěr splácet evropské země. Detaily se ale ještě zřejmě budou dolaďovat po summitu G7.

Protože by to bylo mnohem složitější a experti se neshodnou, jestli by nešlo o porušení mezinárodního práva.

Rusko sice momentálně nemůže se svým majetkem nakládat, ale je stále jeho. Pokud by se státy rozhodly ho o něj úplně připravit, musely by přijmout speciální legislativu, kterou by navíc pravděpodobně musely složitě obhajovat u soudů.

Některé evropské země se pak obávají i dopadů na stabilitu eura nebo důvěryhodnosti evropských finančních institucí.

Zabavení majetku by mohlo odradit státní investiční fondy, centrální banky, firmy i soukromé investory ze zemí globálního Jihu od investic do evropských aktiv s obavami, že i oni by o ně mohli v budoucnu přijít, upozornil začátkem roku think tank Carnegie Endowment for International Peace.

Tyto obavy jsou ale podle některých expertů přehnané. „Když byla po začátku války zmrazena ruská aktiva, nezaznamenali jsme téměř žádnou odezvu v podobě rozhodnutí jiných třetích zemí nevyužívat v roce 2022 evropské finanční instituce nebo trhy. A v tomto případě je navíc jasné, že ten, kdo v první řadě porušil mezinárodní právo, je Rusko,“ poznamenal před časem pro Seznam Zprávy Maxmillian Hess z Výzkumného ústavu pro zahraniční politiku ve Filadelfii.

Přesný termín jasný není, protože záleží na konkrétních právních a technických detailech, které je ještě potřeba doladit. Západní představitelé ale mluví o co nejrychlejší pomoci tak, aby Ukrajina dokázala nadále vzdorovat ruské agresi.

Francouzský představitel, se kterým pod podmínkou anonymity mluvila agentura AP, je ale přesvědčený, že detaily by mohly být vyřešené „velmi rychle a v každém případě bude oněch 50 miliard dolarů vyplaceno do konce roku 2024“.

Pro Ukrajinu by plán mohl být zásadní. Podle zdroje agentury Reuters blízkého rozhovorům by měl Kyjevu zajistit dlouhodobé financování bez ohledu na to, kdo bude zrovna v té které zemi G7 u moci. Státníci se zřejmě obávají hlavně návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Mohly by být zásadní pro chod ukrajinské ekonomiky i státu. Země po ruské invazi potřebuje půjčky i na základní provoz, protože válka ochromila tamní hospodářství.

Národně-bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jake Sullivan mluvil také o financování „dalších potřeb, aby Ukrajina získala schopnost nezbytnou k tomu odolat pokračující ruské agresi“.

Spojenci Kyjeva ale už dříve slíbili, že přinutí Moskvu zaplatit za obnovu válkou zdevastované země a že aktiva budou zmrazená, dokud to Rusko opravdu neudělá. Pro představu: Světová banka v únoru odhadla náklady na obnovu Ukrajiny v dalších deseti letech na 486 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun).

Rusko opakovaně dalo najevo, že se bude bránit jakémukoliv pokusu využít zmrazený majetek ve prospěch Ukrajiny. „Budeme právní cestou stíhat každého, kdo se na takových rozhodnutích a jejich realizaci podílí. Rusko bude chránit své zájmy,“ prohlásil v únoru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aktuálně řekl, že Moskva bude summit v Apulii „pozorně sledovat“.

Prezident Vladimir Putin už loni podepsal dekret o zabavení ruských aktiv řady evropských společností, včetně dánského pivovaru Carlsberg či francouzského výrobce jogurtů Danone.

Ačkoliv se dá ze strany Moskvy očekávat odvetná akce, podle již citovaného analytika Hesse by už na ni měly být západní státy připraveny. „Myslím si, že většina západních vlastníků již svá aktiva v Rusku považuje za fakticky bezcenná a počítají s tím, že hrozí jejich zabavení,“ vysvětlil.