Rusko se nevzdalo plánu dobýt Kyjev, varuje ukrajinská armáda

Rusko se ještě nevzdalo plánu ovládnout Kyjev a může se pokusit vytvořit na ukrajinském území nový státní útvar a připojit ho k Rusku. Podle serveru Ukrajinska pravda to řekl Oleksij Hromov, zástupce šéfa hlavního operačního oddělení generálního štábu ukrajinské armády. Generální štáb kromě toho ve svém pravidelném večerním hlášení uvedl, že ukrajinské síly pokračují v protiútoku v Charkovské oblasti, kde osvobodily další obec.

„Za další pravděpodobné jednání protivníka považujeme pokusy… o obsazení území střední Ukrajiny, ovládnutí Kyjeva, zinscenování opakovaných voleb do zákonodárných a výkonných orgánů a přivedení k moci proruských sil,“ sdělil Hromov na dnešním brífinku představitelů ukrajinských obraných sil. Podle Hromova se Rusko pokusí také o převzetí kontroly nad územím Oděské a Mykolajivské oblasti a částečně také Záporožské oblasti a vytvoření pozemního mostu s moldavským separatistickým regionem Podněstří.

Velvyslanec v USA John Sullivan se dnes v Moskvě setkal s ruskými činiteli a hovořil s nimi o úzkém okruhu témat týkajících se vzájemných vztahů obou velmocí, řekl dnes novinářům mluvčí americké diplomacie Ned Price. Spojené státy s Ruskem napřímo nejednaly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, Bílý dům v úterý uvedl, že o to není zájem ze strany Moskvy.

„Velvyslanec Sullivan diskutoval o záležitostech ve vzájemných vztazích se svými ruskými protějšky. Ty (diskuse) bývají poměrně úzké. V mnoha případech se obvykle zaměřují na fungování naší ambasády,“ řekl Price.

Vysocí američtí činitelé od začátku invaze nejednali se svými ruskými protějšky, ačkoliv některé evropské země začínají naléhat na to, aby se Washington snažil co nejrychleji zajistit zastavení bojů. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v úterý řekla, že o rozhovory není zájem ze strany Moskvy a že USA nyní považují za nejkonstruktivnější podporovat Ukrajinu při vyjednávání s Ruskem a poskytování zbraní ukrajinské armádě, aby se dokázala bránit proti ruské agresi.

Ukrajina Rusku navrhla výměnu těžce zraněných obránců mariupolských oceláren Azovstal za ruské válečné zajatce. Informovala o tom dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, kterou citovala agentura Reuters.

„Žádné dohody zatím nebylo dosaženo. Jednání pokračuje,“ dodala Vereščuková v příspěvku zveřejněném na internetu.

Ruská vojska se už řadu týdnů snaží dobýt areál Azovstalu a komplex ostřelují. Přestože v sobotu Vereščuková oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti, podle dnešního prohlášení Kyjeva v objektu kromě vojáků, kteří komplex brání, stále zůstává asi stovka civilistů.

Při ostřelování vesnice Solochi v ruské Belgorodské oblasti ukrajinskými silami utrpěl jeden člověk zranění, uvedl podle ruské agentury RIA Novosti oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Jmenovaná vesnice leží nedaleko hranic s Ukrajinou, kde Rusko na konci února rozpoutalo válku.

„Je jeden zraněný, už se mu dostává veškeré potřebné zdravotnické pomoci. Jsou i škody,“ citovala agentura gubernátorovo vyjádření na sociální síti Telegram.

Z ostřelování dvou vesnic v Belgorodské oblasti Gladkov obvinil ukrajinské síly také minulý týden. Tento předchozí útok si podle něj ale nevyžádal oběti na životech ani zranění. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z Ruska také opakovaně přicházely zprávy o požárech či explozích v oblastech poblíž ukrajinských hranic.

Rusko uvalilo sankce na divize společnost Gazprom Germania, v níž ruský státní plynárenský gigant Gazprom ukončil svou účast, i na firmu EuRoPol GAZ SA, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na seznam sankcionovaných subjektů zveřejněný ruskou vládou, který zahrnuje 31 podniků.

Seznam neupřesňuje podobu uvalených sankcí. Dekret ruského prezidenta Vladimira Putina nicméně stanoví, že žádný ruský subjekt nesmí se sankcionovanými podniky uzavírat dohody ani plnit své závazky plynoucí z dohod, které s nimi uzavřel již dříve, napsala agentura Reuters.

Ruský Gazprom začátkem dubna oznámil, že se stahuje z Německa a že ukončil účast v německé divizi Gazprom Germania. Rozhodnutí však nezdůvodnil. Německo následně uvedlo, že správcem společnosti Gazprom Germania se stane spolková agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu.

Pokutu 50 tisíc rublů (asi 18 tisíc korun) dostala obyvatelka Petrohradu, která přes reproduktor na okenním parapetě svého bytu pouštěla hlasitou kritiku jednání ruských vojáků na Ukrajině. Záznam vysílala v pondělí, kdy prezident země Vladimir Putin v projevu u příležitosti oslav konce druhé světové války ospravedlňoval ruskou invazi do sousední země. Policista neváhal vylézt na ženin balkon a její vysílání ukončit. Informoval o tom ruský opoziční portál Mediazona.

Na záznamu, který pouštěla Irina Kustovová z Petrohradu, srovnávala žena z Ukrajiny chování ruských vojáků na Ukrajině s tím, čeho se dopouštěli nacisté během druhé světové války. Kustovová pustila také píseň od ruského písničkáře Vladimira Vysockého s názvem Vojáci skupiny Střed, jejíž text hovoří o tom, jak nacističtí vojáci pochodují přes ukrajinskou „spálenou pláň“. Pokutu Kustovová dostala za údajnou diskreditaci ruské armády.

Policistovi, který Kustovovou zatkl, pomohli vylézt na její balkon další pracovník policie a ženina sousedka. Jakmile se policista ocitl na balkoně, začal kopat do dveří oddělujících balkon od bytu. Na Kustovovou křičel: „Otevři!“ Sousedka přitom policistu varovala, ať si dá pozor, protože Kustovová je „obrovská“. Video ze zásahu den nato zveřejnil na twitteru investigativní portál Perm 36,6.

Během soudního zasedání Kustovová přiznala vinu a uvedla, že nevěděla o trestní odpovědnosti za šíření informací „diskreditujících vojáky“. Řekla také, že si chtěla poslechnout armádní písně a nečekala, že na záznamu zazní slova „znevažující důstojnost a čest ruských vojáků“. Tiskové oddělení soudu upřesnilo, že žena „nemá televizor a dění sleduje na internetu“.

Ukrajina bude sto let bojovat s následky nynější války, podobně jako se Německo dosud potýká s následky druhé světové války. Upozornil na to dnes německý kancléř Olaf Scholz. Důsledky války na Ukrajině ovšem podle něj pociťuje celý svět.

„Lidé, kteří žijí v Německu, vědí, že bomby svržené za 2. světové války se objevují ještě dnes a že pokračují bombové poplachy,“ řekl Scholz na tiskové konferenci po setkání s argentinským prezidentem Albertem Fernándezem. „Ukrajina se tak musí připravit na to, že od nynějška bude 100 let bojovat s následky války,“ dodal německý kancléř a zdůraznil, že války mají dlouhodobé následky. Západní země by podle něj měly „spolupracovat na obnově“ Ukrajiny.

Představitelé ukrajinského pluku Azov, který brání Mariupol, věří, že ukrajinská armáda má možnost prolomit blokádu mariupolských oceláren Azovstal a zachránit odtamtud vyčerpané a zraněné obránce. V rozhovoru se stanicí Sky News to řekl představitel pluku Illja Samojlenko. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes naopak zopakovala dřívější tvrzení Kyjeva, že prolomení blokády Mariupolu vojenskými prostředky není v současné době možné.

„Pokud by existovala alespoň jedna příležitost k odblokování města vojenskou cestou, vedení země by ji využilo,“ prohlásila dnes podle webu Suspilne Maljarová. Také prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že osvobození Mariupolu není možné kvůli nedostatku těžkých zbraní.

S tím ale nesouhlasí zpravodajský důstojník pluku Azov Samojlenko. „Většina lidí z vedení země z velké části špatně rozumí situaci. Je to (prolomení blokády) možné vojenskou cestou i politickou cestou,“ citoval Samojlenka ukrajinský web Ukrajinska pravda. Samojlenko přitom nechtěl popsat, jak by měla vojenská operace vypadat, protože by tak mohl údajně vyzradit tajnou informaci. Důstojník je od začátku blokády Mariupolu společně s dalšími obránci přímo v Azovstalu. Hovoří plynně anglicky a pravidelně informuje o tamní situaci. Podle serveru Obozrevatel v bojích přišel o levou ruku a pravé oko.

Zbraně, které Spojené státy a další zahraniční partneři poskytli Ukrajině, už jsou rozmístěné na frontě, řekla dnes náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, kterou citoval zpravodajský server CNN.

„Kromě střel Javelin a Stinger už se na frontě používají také 155milimetrové americké houfnice,“ dodala Maljarová. „Snažíme se urychlit poskytování pomoci, protože jde o život našich vojáků.“

Vysoký činitel amerického ministerstva obrany v úterý novinářům sdělil, že 89 z 90 houfnic, které Spojené státy Ukrajině přislíbily, už bylo předáno.

Podle Maljarové se dodávky zahraničních zbraní ustálily na rutině navzdory ruským snahám zničit dopravní infrastrukturu. „Už jsme dostali velké množství zbraní. Ale nyní jsme přešli do období pravidelných dodávek zbraní na Ukrajinu,“ uvedla Maljarová.

„Dostáváme podporu od Evropské unie a dalších zemí. To znamená, že vstupujeme do nové fáze války. Rusko se žene do stavu, kdy nebude schopno vyhrát ‚válku o vybavení‘,“ řekla Maljarová. „Než však přijde vítězství, čeká nás několik těžkých týdnů a možná i měsíců,“ dodala.

Papež František dnes po generální audienci krátce promluvil s manželkami dvou ukrajinských vojáků, kteří bojují v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Jednou z nich byla choť velitele ukrajinského pluku Azov Kateryna Prokopenková, uvedl katolický deník L´Avvenire. Ženy hlavu katolické církve informovaly o situaci v Mariupolu.

Ženy s papežem mluvily zhruba pět minut po konci audience, které se zúčastnily stovky lidí. Nejednalo se tak o soukromé setkání, ačkoliv obě ženy, doprovázené známým ruským kritikem Kremlu Pjotrem Verzilovem, dostaly na audienci speciální pozvání, napsal deník Corriere della Sera.

Prokopenková papeže požádala, aby se zasadil o evakuaci vojáků z obléhaného Azovstalu. „On (papež) je naší poslední nadějí,“ řekla Prokopenková. Manželky ukrajinských vojáků odevzdaly pontifikovi několik dopisů, a to včetně listu, ve kterém kyjevský metropolita Onufrij, který je loajální Moskvě, žádá ruského prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil odchod ukrajinských vojáků z mariupolských oceláren.

„Papeže jsme požádaly, aby přijel na Ukrajinu a aby jednal s Putinem,“ uvedla Julija Fedosjuková, manželka dalšího důstojníka pluku Azov. Podle ní jsou ukrajinští vojáci připraveni složit zbraně, pokud budou evakuováni do třetí země, například do Turecka či Švýcarska. Hlava katolické církve ale již dříve uvedla, že zatím cestu na Ukrajinu neplánuje. Nejdříve by chtěla navštívit Moskvu, aby jednala s ruským prezidentem Putinem.

Premiér Petr Fiala (ODS) spolupodepíše vstup Čechů do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, kdy žádost podpořily všechny příslušné úřady. ČTK to sdělil mluvčí vlády Václav Smolka. Hrad dnes informoval, že prezident Miloš Zeman schválil vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 českým občanům. Nutná je kontrasignace předsedou vlády.

Fiala se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolici. Uvedl tehdy, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení. Na Pražský hrad se v té době obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády.

„Pan premiér bude kontrasignovat souhlas prezidenta se vstupem občanů ČR do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, ve kterých byla žádost kladně vyhodnocena všemi třemi příslušnými resorty,“ uvedl dnes Smolka. K žádostem se vyjadřují Ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí.

Ukrajina se chystá soudit prvního ruského vojáka, a to za vraždu neozbrojeného dvaašedesátiletého civilisty v Sumské oblasti. Obvinění předala generální prokuratura soudu, oznámila dnes agentura Unian. Obviněným je jednadvacetiletý voják z elitní 4. gardové tankové Kantemirovské divize, která je posádkou v Moskevské oblasti u ruského hlavního města. V ukrajinských médiích se dříve objevilo pouze křestní jméno obviněného – Vadim.

Bude to první soud s ruským vojákem na Ukrajině. Za porušení zákonů a pravidel války mu hrozí deset až 15 let vězení či doživotí, napsal běloruský server Naša Niva.

Vyšetřování podle generální prokurátorky zjistilo, že po zničení ruské kolony ukrajinskými vojáky 28. února obviněný prchal spolu se čtyřmi dalšími druhy z jednotky. Nejprve z útočných pušek stříleli na soukromý automobil, kterého se zmocnili. Ukradeným autem, kterému dříve sami prostříleli pneumatiky, dojeli do vsi Čupachivka v Sumské oblasti. Cestou uviděli neozbrojeného obyvatele vsi, který šel podél cesty, vedl jízdní kolo a za chůze hovořil do mobilního telefonu.

Jeden z vojáků nařídil obviněnému zabít civilistu, aby neoznámil přítomnost ruských vojáků. Obviněný pak několikrát vystřelil z útočné pušky kalašnikov z okna vozu a dvaašedesátiletého civilistu zasáhl do hlavy. Muž zahynul na místě, jen pár desítek metrů od svého domu.

Voják se k vraždě přiznal ukrajinské tajné službě SBU, napsala ukrajinská média před týdnem.

Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ve Vídni to dnes po setkání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem uvedl generální tajemník organizace António Guterres, informovala agentura DPA. Podle Guterrese okamžik pro mírové rozhovory přijde, nebude to však v nejbližší době.

OSN se v současné době zaměřuje na zajištění celosvětových dodávek potravin, uvedl Guterres. To se však podle něj může podařit pouze tehdy, pokud se navzdory válce podaří na světové trhy umístit ukrajinské zemědělské produkty i ruské potraviny a hnojiva.

„Aby se tak stalo, aktivně pracuji na podpoře příslušných rozhovorů,“ řekl dnes generální tajemník. Kromě toho se OSN se rozhodla zaměřit na jednání o evakuacích civilistů a dodávkách humanitární pomoci na Ukrajinu, dodal Guterres.

Šéf OSN dále uvedl, že válka na Ukrajině podkopává boj proti změně klimatu a odsouvá tuto otázku do pozadí. „Existuje vážné riziko, že změnu klimatu přestaneme brát dostatečně vážně,“ varoval Guterres, který se ve Vídni tento týden zúčastní zasedání šéfů agentur spadajících pod OSN.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce obnovit územní celistvost Ukrajiny dříve, než skončí válka s Ruskem. Podle agentury Reuters to prohlásil během videohovoru se studenty prestižní pařížské školy Sciences Po. Hlava ukrajinského státu dodala, že je stále ochotná vést s Moskvou dialog.

„Jakmile získáme zpět vše, co nám patří, ukončíme to,“ řekl Zelenskyj studentům.

Podle Zelenského se dalo ruské invazi zabránit, kdyby se Ukrajina už dříve stala členem Severoatlantické aliance. „Kdyby byla Ukrajina před válkou součástí NATO, žádná válka by nebyla,“ uvedl ukrajinský prezident.

Prezident Miloš Zeman schválil 103 českým občanům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Na Twitteru to dnes uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal, že rozhodnutí musí spolupodepsat předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Fiala se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolici. Uvedl tehdy, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení. Na Pražský hrad se v té době obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády.

Od začátku války na Ukrajině zemřelo 226 dětí a přes 417 utrpělo zranění, uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová.

Mírová jednání o možném konci války neproběhnou v dohledné době, uvedl generální tajemník OSN António Guterres. „Válka nepotrvá věčně. Pro mírová jednání nastane čas,“ řekl na tiskové konferenci ve Vídni.

Ruskem dosazené vedení Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny plánuje požádat Vladimira Putina o připojení k Rusku. Podle agentury TASS to oznámil zástupce šéfa regionálních úřadů Kirill Stremousov.

Stremousov poukázal na to, že mezinárodní společenství neuznalo referendum na Krymu v roce 2014, které mělo legitimizovat ruskou anexi ukrajinského poloostrova. Ruské vedení Chersonské oblasti proto podporuje připojení regionu dekretem vydaným na základě žádosti separatistů. „Požádáme o přijetí Chersonské oblasti za plnoprávný subjekt Ruské federace,“ uvedl Stremousov.

Ukrajinské úřady dlouhodobě varovaly, že Rusko se pokusí v nově okupovaných oblastech vyhlásit referenda o vytvoření nových „lidových republik“ po vzoru Doněcku a Luhansku. Cherson je jediným regionálním centrem, které Rusové od únorového zahájení invaze obsadili.

Prodej osobních a lehkých užitkových aut v Rusku v dubnu meziročně klesl o 78,5 procenta na 32 706 vozů. Oznámilo to dnes podnikatelské sdružení AEB. Vliv na propad zájmu o nákup aut má zejména vysoká inflace a dopady tvrdých sankcí, které na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu uvalily západní země. Prodej vozů Škoda klesl o 89 procent na 1 104.