Ukrajinská válka může prohloubit bídu Afriky. OSN varuje před násilím

„Potřebujeme pomoc. S těžkostmi vyžijeme na jednom jídle pozdě večer… Žádné jídlo, voda a světlo,“ popsala agentuře AFP svou zoufalou situaci 28letá matka tří dětí Iyesatu Turayová. Žije v sociálně slabé čtvrti Freetownu, metropoli Siery Leone, tedy země, která se ještě úplně nevypořádala s dopady občanské války z let 1991 až 2002 a epidemie eboly.

Rostoucí ceny potravin včetně oleje nebo rýže, ale také paliv a hnojiv, ovlivněné i vzdálenou válkou na Ukrajině ztrpčují život i Edwinu Dapimu na druhé straně kontinentu. Zimbabwan s manželkou a čtyřmi dětmi přežíval s obtížemi už před začátkem konfliktu. „Pořád slýchám, že to je kvůli Ukrajině, ale nevím, co to má společného s námi,“ cituje jeho slova agentura Reuters.

Edwin má v plánu přestěhovat se s rodinou z metropole Harare do vesnice, odkud pochází. „Musím snížit (výdaje za) nájem a školné, protože všechno jde (cenově) nahoru kromě mého platu,“ dodává.

Jejich slovům dávají za pravdu i mezinárodní organizace. OSN varuje, že Afriku čeká „bezprecedentní“ krize. Po koronavirové pandemii a čím dál tím patrnějším důsledkům klimatické změny, tak konflikt na Ukrajině představuje pro kontinent další závažný problém.

„Vidíme snižování růstu HDP na kontinentu,“ řekl v pátek hlavní stratég a ekonom Raymond Gilpin z Rozvojového programu OSN. Varoval dále, že rostoucí inflace představuje riziko zejména pro Jihoafrickou republiku, Sierru Leone a Zimbabwe.

Před dopady ruské invaze na Ukrajinu varuje v rozhovoru pro server Euractiv i ředitelka rozvojového programu OSN Ahunna Eziakonwaová. Rostoucí ceny uvrhnou již tak chudé lidi do ještě větší bídy a rostoucí cena hnojiv pak omezí domácí produkci.

Očekává, že naplno se vše projeví „později v letošním roce nebo až v roce následujícím“. S nedostatkem zemědělských produktů se nicméně již teď některé africké státy potýkají, uvádí server Al-Džazíra.

Válka a sankce uvalené na Rusko pro africké země znamenají především přerušení dodávek pšenice. Některé státy jsou přitom na jejím dovozu z Ukrajiny a Ruska zcela závislé – Egypt až z 90 procent, Keňa z 75 procent a Libye z 43 procent, cituje údaje Organizace pro výživu a zemědělství francouzský týdeník La Tribune.

Jen v roce 2020 africké státy importovaly z Ruska zemědělské produkty v hodnotě čtyř miliard dolarů, z 90 procent šlo právě o pšenici, 6 procent tvořil slunečnicový olej. Obiloviny země vyváží mimo jiné do Súdánu, Nigérie, Tanzánie, Keni nebo Jihoafrické republiky. Právě možnou potravinovou krizi v Africe vyzdvihoval ruský prezident Vladimir Putin při kritice západních sankcí.

Stejný rok Ukrajina exportovala zemědělské produkty do Afriky v hodnotě 2,9 miliardy dolarů. 48 procent představovala pšenice, 31 procent kukuřice. Do Afriky okupovaná země dále vyváží i slunečnicový olej nebo sóju, informuje nezisková mediální platforma The Conversation.

Kriticky se také zvyšují ceny za hnojiva. Jen v Zimbabwe jejich cena vzrostla za poslední rok o 30 procent, uvedla místní farmářská unie. Hnojiva jsou přitom zásadní pro malé farmáře, kteří se již tak potýkají s rekordním suchem.

Výrobce Omnia Holdings, který působí v několika afrických státech, vysvětluje, že vyšší cenu stimulují rostoucí ceny uhličitanu draselného, čpavku, močoviny a dalších důležitých komponentů. Jejich ceny se od ledna 2021 zvýšily o 200 až 400 procent, uvádí Reuters.

Prohlubující se nejen ekonomické problémy může dále vyostřit sociální napětí v Sahelu, střední Africe a Africkém rohu, uvádí dále Gilpin z Rozvojového programu. „Napětí, především v městských částech, u nízkopříjmových komunit, by se mohlo přelít a vést k násilným protestům a nepokojům,“ vysvětluje. Náchylné jsou podle něj státy, které se letos nebo v příštím roce připravují na volby.

Rostoucí ceny za palivo vyvolaly protesty například v metropoli Sierry Leone Freetownu. Demonstranti při nich zablokovali silnice. Reagovali tak na krok tamního regulačního úřadu, který zvýšil zastřešení cen za benzin a diesel o 34 a 40 procent oproti lednu, informuje server France24. Policie proti nim tehdy zasáhla slzným plynem.

„S válkou na Ukrajině nemáme nic společného, ale naši lidé tu trpí,“ prohlásil v polovině dubna tamní prezident Julius Maada Bio.

Odvrátit potravinovou katastrofu přislíbila mimo jiné i Evropská unie. Podle Euractiv plánuje Evropská komise navýšit objem svého fondu pro severní Afriku o 225 milionů eur (asi 5,6 miliardy korun), které by měly snížit nedostatek pšenice a dalších obilovin v regionu.

Eziakonwaová z OSN také varuje před energetickou chudobou nebo naprostou absencí elektřiny v domácnostech nízkopřijmových afrických rodinč.

Kriticky se vyjádřila také k přístupu EU, která od začátku války obrátila v názoru na energetické zdroje. Zatímco před válkou EU apelovala na Afriku, aby se zaměřila na vytváření energie z obnovitelných zdrojů, a zmírnila tak mimo jiné i ekologické dopady, v době, kdy se sedmadvacítka chce vymanit z vlivu ruské ropy a plynu, se jí právě africké státy s nerostným bohatstvím hodí.

Na konci dubna tak například kvůli větší diverzifikaci poskytovatelů plynu prohloubila Itálie spolupráci s Angolou, uvedl server Africa news.

Přesto ředitelka rozvojového programu nepovažuje obrat EU za něco, co by bylo výhodné pro obě strany. „Bude to mít zničující dopad na schopnost Afriky realizovat své ambice v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje, což zpomalí přechod na čistou energii na desetiletí a zvýší dlouhodobou závislost na znečišťujících zdrojích energie,“ dodává Eziakonwaová.