Článek
V době, kdy ukrajinské ozbrojené síly zřejmě dokončují přípravy na několik měsíců ohlášenou protiofenzivu s cílem dobýt zpět území obsazená ruskými vojsky, Rusko hlásí další sérii podezřelých nehod, výbuchů a údajných útoků.
Vybuchuje železnice i ropné sklady
V úterý úřady v Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou ohlásily výbuch nákladního vlaku, při kterém vykolejila lokomotiva s asi 20 vagony. Gubernátor regionu Alexandr Bogomaz v příspěvku na Telegramu přiblížil, že výbušné zařízení explodovalo poblíž železniční stanice ve městě Sněžetskaja vzdáleném asi 60 kilometrů od ukrajinských hranic. Žádné oběti ani zranění hlášeny nebyly.
Jde o druhý podobný incident během dvou dnů. Nákladní vlak kvůli náloži nastražené na trati vykolejil v Brjanské oblasti už v pondělí (psali jsme zde).
Ruská média uvádí, že brjanští sabotéři pravděpodobně dlouho sledovali železnici. Sto metrů od výbuchu vyšetřovatelé našli dva nedopalky cigaret, dvě krabičky cigaret, prázdnou plechovku od piva a balíček instantní polévky. Výbuch zničil asi šest metrů kolejnic a čtyři pražce. V místě výbuchu vznikl kráter hluboký asi 2,5 metru a o průměru 1,5 metru.
Rybar, vlivný a proválečný ruský blogger, zveřejnil na sociální síti Telegram video hořících vagonů a uvedl, že převážely ropné produkty a dřevo. To potvrdil i web Baza, který zveřejnil fotografii s údajným vrakem vlaku.
Pohyb ruských lodí u Nord Streamu
Dokument severských médií poskytl další důkazy o pohybu ruských plavidel poblíž míst explozí plynovodů Nord Stream. Získal je díky odposlechům rádiové komunikace ruských lodí, které sesbíral vysloužilý důstojník britské rozvědky.
Železniční nehody nejsou vše. V Krasnodarském kraji v noci na středu vypukl rozsáhlý požár ve skladu s ropnými produkty kvůli „pádu“ bezpilotního letounu. Zásobník s palivem po zásahu dronem hořel už v sobotu také v krymském Sevastopolu (psali jsme zde).
Brjanský gubernátor v úterý ráno hlásil i ostřelování pohraniční vesnice. Následný požár nikoho nezabil. Tragičtěji podle něj dopadlo nedělní ostřelování, při němž zahynuli čtyři lidé.
A výčet událostí z poslední doby, které v Rusku prezentují jako sabotáže nebo útoky, by mohl pokračovat.
Zatímco ostřelování vesnic ruské úřady svalují přímo na ukrajinskou armádu, aniž by předložily nějaké jasné důkazy, u vykolejení vlaků Kyjev nezmiňují a podobně to někdy bývá i u dronových útoků.
Kyjev vše popírá, ale motiv má
Kyjev už prakticky od počátku ruské invaze volí stejnou taktiku: k výbuchům a obdobným incidentům se nehlásí. Oficiálně tvrdí, že na ruském území neútočí – jako v případě nejaktuálnějšího obvinění ze strany Moskvy, že se Ukrajina pokusila zabít ruského prezidenta Vladimira Putina přímo v Kremlu (více zde).
Kyjev veřejně mluví o ruských sabotérských skupinách (ty se někdy k útokům opravdu hlásí), soupeření uvnitř moskevského vedení nebo třeba o božím trestu. Neveřejně ale v minulosti už ukrajinští představitelé sabotážní akce přímo v Rusku připustili a i uniklé americké tajné dokumenty naznačují, že je přinejmenším plánovali.
A takové akce by z hlediska taktiky také dávaly smysl.
Rusko logicky po celou dobu války využívá oblasti u hranic s Ukrajinou – včetně Brjanské oblasti nebo Krasnodarského kraje – k raketovým, leteckým i dalším útokům na ukrajinské cíle.
Z pohledu Ukrajiny tak můžou být útoky v těchto regionech výhodné, píše americký deník The New York Times (NYT). Ostatně události zmíněné v našem výčtu se většinou týkaly infrastruktury, která je důležitá k zásobování ruských vojáků.
Rusové viní Ukrajince z pokusu o atentát na Putina
Ukrajina se podle Moskvy v noci na středu pokusila dronem zaútočit na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu. Ten je podle ruské státní agentury TASS v pořádku.
Ostatně zprávy o incidentech v příhraničních oblastech se objevují od začátku invaze. Teď jich ale, zdá se, přibylo a je otázka, jestli to nemůže souviset i s veřejně dlouho ohlašovanou ukrajinskou protiofenzivou.
Ukrajinská ofenziva se blíží, podle Prigožina už začala
V pondělí ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov ve státní televizi prohlásil, že armáda se „dostává do finiše“ svých příprav a že velitelé rozhodnou, „jak, kde a kdy“ bude protiofenziva provedena.
V úterý ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že „plně zformovalo“ osm brigád čítajících až 40 tisíc vojáků, napsal The Guardian. Ty se mají zúčastnit budoucí protiofenzivy. Ministerstvo ale dodalo, že vojáci budou potřebovat další výcvik, než budou připraveni zapojit se do bojů. Kreml čísla zpochybnil. Jako další informace z války, se dají tyto údaje jen těžko nezávisle ověřit.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že jednotky budou přezbrojeny a že proces instruktáže potrvá další dva až tři týdny. Poté budou nově utvořené útvary pověřeny „příslušnými útočnými operacemi“ po boku ukrajinské armády.
Dvacet tisíc mrtvých ruských vojáků za pět měsíců
Spojené státy přišly s dalšími odhady ruských ztrát na Ukrajině. Za posledních pět měsíců, kdy se bojovalo hlavně o Bachmut, prý padlo na 20 tisíc ruských vojáků. Pokud je to pravda, znamenalo by to větší ztráty než v úvodu války.
Podle webu Politico ale Kyjev tají podrobnosti o jarní protiofenzivě i před svými spojenci, včetně jejího načasování, místa a počtu vojáků. Chce tak zabránit únikům citlivých informací, které by mohly ohrozit jeho pozice na bojišti, a to i ve světle nedávného úniku z Pentagonu.
Lídr ruské Vagnerovy soukromé armády Jevgenij Prigožin ve středu dokonce uvedl, že ukrajinští obránci už přešli do ofenzivy, a podle jeho názoru v nejbližší době začne „aktivní fáze“.
„Domnívám se, že ofenziva ukrajinské armády již začala. Vidíme vysokou aktivitu nepřátelského letectva i v blízkosti fronty. Kdy to začne naostro? Myslím, že v nejbližší době. Možná v nejbližších dnech,“ řekl Prigožin podle serveru Ukrajinska pravda.
Rusko se podle ukrajinských představitelů citovaných americkým deníkem NYT v očekávání útoku snaží pojistit svou situaci v okupovaných oblastech Ukrajiny a zvyšuje tlak na tamní obyvatelstvo. Svou působnost tam údajně posílila ruská kontrarozvědka a okupační úřady také omezily cestování mezi jednotlivými městy a vesnicemi.
Pracovníci ruských bezpečnostních složek podle Kyjeva v přestrojení operují na veřejných místech, aby odhalili členy ukrajinského odboje, kteří můžou páchat sabotáže. Podle ukrajinského vládního Národního centra odporu tito agenti často navazují s místními hovory, které mají odhalit jejich smýšlení.
Kromě toho ruské úřady také přesvědčují obyvatele okupovaných území, aby si zažádali o ruské pasy. Putin dokonce minulý týden schválil dekret, podle kterého by v budoucnu mohli být obyvatelé bez ruských pasů z těchto regionů vysídleni. Na druhou stranu, pokud lidé ruský pas přijmou, riskují, že je Ukrajina bude považovat za kolaboranty.
Kvůli obavám z možných „teroristických útoků“ ostatně Rusko přijímá bezpečnostní opatření i na svém území. Oslavy jednoho z nejdůležitějších státních svátků – Dne vítězství – tak budou na řadě míst omezené, jak podrobněji píšeme v tomto článku.
