Hlavní obsah

„Proruská“ církev se vzepřela vládě. Odmítá opustit kyjevský klášter

Lidé se modlí u kláštera Kyjevskopečerská lávra během shromáždění proti vystěhování mnichů, 29. března 2023.Video: EFE, AP

aktualizováno •

Ukrajinská vláda nařídila tamní pravoslavné církvi, která má historické vazby na moskevský patriarchát, aby opustila Kyjevskopečerskou lávru. Mniši rozhodnutí odmítli a v klášteře navzdory němu zůstávají.

Článek

Klášter Kyjevskopečerská lávra ztělesňuje nejposvátnější místo ukrajinských pravoslavných a po několik staletí je i jejím sídlem. Kontroverzní dění kolem pravoslavných kněží týkající se podpory Ruska by to nicméně mohlo změnit.

Ukrajinští představitelé totiž podezřívají některé z nejvyšších duchovních z udržování styků s církví v Moskvě. To se podle médií stalo důvodem k tomu, aby vláda nařídila vystěhování představitelů jedné z pravoslavných církví z historického kláštera.

Mniši ovšem odmítají posvátné místo opustit a ve středu, kdy měl příkaz vstoupit v platnost, v něm zůstali. Klášter z 11. století je majetkem ukrajinské vlády, která rozhodla s koncem března vypovědět kněžím nájemní smlouvu.

Oficiálně podle ní porušili podmínky tím, že provedli úpravy historického objektu. Představitelé Ukrajinské pravoslavné církve (jak se oficiálně nazývá jedna z církví, která se až do války na Ukrajině i oficiálně hlásila k Moskvě) to popírají a označují tato tvrzení pouze za záminku.

Za vyhoštěním stojí hlubší náboženský konflikt

Představený kláštera metropolita Pavlo oznámil, že mniši komplex neopustí, dokud v tomto sporu nerozhodne soud. Metropolita Klement, tiskový mluvčí církve, uvedl, že pro vyhoštění „neexistují žádné právní důvody“. „Pokud nás k tomu vláda nutí nezákonně, říká se tomu totalita,“ řekl stanici BBC.

Není jasné, co nastane, pokud pravoslavní mniši nařízení neuposlechnou a komplex neopustí. Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko ale slíbil, že úřady nepoužijí sílu.

Proti rozhodnutí vlády u kláštera protestují i někteří z příznivců církve. Lubov Banková z ukrajinské Poltavy demonstruje u lávry už třetím dnem a vyhoštění považuje za politicky motivované. „Vláda se neřídí ústavou. Mniši jsou skuteční andělé. Nechci, aby to úřady dělaly,“ popsala, proč s dalšími lidmi protestuje.

Vyšetřování ukrajinských kněží kvůli pomoci Rusku

Ukrajinská pravoslavná církev byla kdysi dominantní silou v zemi. Nyní ale místní úředníci mají podezření, že někteří kněží mohou spolupracovat s Ruskem.

Současný spor představuje součást širšího náboženského konfliktu odehrávajícího se na pozadí ruské agrese na Ukrajině, poznamenal web Politico. Ukrajinská pravoslavná církev byla až do května loňského roku staletí podřízena moskevskému patriarchátu, než se od něj oficiálně oddělila. Do té doby však představovala podle AP jeden z hlavních zdrojů ruského vlivu na Ukrajině.

Po ruské invazi ale nastal obrat a církev se vůči agresi vymezila. Nešetřila ani kritikou vůči moskevskému patriarchovi Kirillovi, který stojí pevně při ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi a hlasitě vyjadřuje podporu válce na Ukrajině.

Ukrajinské úřady nicméně nadále obviňují některé členy pravoslavné církve ze skryté podpory Moskvy během války. Kyjevskopečerská lávra se tak stala centrem sporu i na konci loňského roku, kdy zde ukrajinská tajná služba SBU provedla razii. Jeden z kněží měl při tamní bohoslužbě vyjádřit podporu Rusku, když v kostele zazněla píseň o „matičce Rusi“ (psali jsme zde).

V únoru SBU vyšetřovala přibližně 60 duchovních moskevského patriarchátu, z nichž mnozí jsou podezřelí ze spolupráce s ruskou okupační armádou v různých regionech. Církev ale odmítá, že by obvinění byla založena na pravdě.

„Jen několik kněží skutečně kolaborovalo. Není správné uplatňovat kolektivní vinu na církev. Kolaboranti byli i v řadách SBU a dalších orgánů. Ale vláda se rozhodla zaútočit na církev,“ poznamenal pro Politico arcibiskup Iona.

K pravoslaví se hlásí asi 60 procent ze 41 milionů Ukrajinců. Patriarcha Kirill a jeho bezmezná loajalita ke Kremlu však změnila jejich postoj k závislosti na moskevské církvi. Po roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, začal patriarcha podporu u věřících na Ukrajině ztrácet.

Mezi nimi pak zesílilo volání po odtržení se od Moskvy, ke kterému došlo později, v roce 2018. Duchovní hlava pravoslavného křesťanství, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, souhlasil se vznikem nezávislé Ukrajinské pravoslavné církve. Mnoho pravoslavných komunit na Ukrajině k ní tak přešlo, připomněla AP.

V zemi tak existují dvě církve s podobným názvem. Donedávna jasně proruská Ukrajinská pravoslavná církev a nezávislá Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu.

Aktualizace: V článku jsme zdůraznili informace o vazbách Ukrajinské pravoslavné církve na Rusko.

Doporučované