Budeme chránit Švédsko a Finsko „všemi nezbytnými prostředky“, hlásí Norsko

Ocelárny Azovstal v ukrajinském Mariupolu opustilo asi deset autobusů s ukrajinskými vojáky, kteří se ukrývali v komplexu obléhaném ruskými silami, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na svědka. Velitel ukrajinského pluku Azov Denys Prokopenko mezitím uvedl, že jeho muži splnili svou misi a že chce udržet podřízené naživu, píše server Ukrajinska pravda.

Prokopenko se o kapitulaci nezmínil, nicméně Reuters vyjádření Azovu vyložil jako náznak, že se obléhání závodu blíží ke konci. Moskva dříve ohlásila evakuaci raněných obránců z Azovstalu, Kyjev se zatím nevyjádřil.

„Obránci Mariupolu splnili své rozkazy, navzdory všem obtížím 82 dní stahovali přesilu nepřítele a umožnili ukrajinské vládě přeskupit síly, vycvičit další personál a získat velké množství zbraní z partnerských zemí,“ uvedl pluk Azov na Twitteru. „V zájmu záchrany životů celá mariupolská posádka plní schválené rozhodnutí vrchního vojenského velení a doufá v podporu ukrajinského lidu,“ dodal v dalším příspěvku.

Ukrajinská pracovní skupina pro ozbrojené síly v pondělí uvedla, že při ruském ostřelování v Doněcké a Luhanské oblasti zahynulo 20 civilistů včetně dítěte, píše agentura Reuters.

Vojenská pracovní skupina v prohlášení na své facebookové stránce uvedla, že ruské síly cílily na 25 míst v regionech, přičemž zasaženo bylo 42 obytných budov a škola. Agentura Reuters nicméně nebyla schopna zprávu nezávisle ověřit.

Ukrajinská jednotka ukrytá pod ocelárnou Azovstal v Mariupolu v pondělí uvedla, že její posádka plní rozkazy k záchraně životů vojáků, což je zjevný náznak toho, že se tamní dlouhé obléhání chýlí ke konci, píše agentura Reuters.

Boje u Azovstalu ve zničeném Mariupolu symbolizovaly ukrajinský odpor během téměř tři měsíce trvající ruské invaze. Většina civilistů, kteří hledali úkryt v rozsáhlé továrně ze sovětské éry, byla evakuována začátkem tohoto měsíce.

„Aby zachránila životy, celá posádka Mariupolu provádí schválené rozhodnutí Nejvyššího vojenského velení a doufá v podporu ukrajinského lidu,“ uvedl pluk Azov v příspěvku na sociální síti. Podle svědků citovaných agenturou Reuters zhruba tucet autobusů s ukrajinskými vojáky ve večerních hodinách opustilo Azovstal.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podporuje vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Řekla to dnes v Brně při debatě, která je součástí doprovodného programu festivalu Divadelní svět Brno. Sama si ani nechce představit, že by Slovensko nebylo součástí NATO nebo Evropské unie. Podle ní je členství v alianci odstrašujícím elementem pro Rusko.

Obě země projevily zájem o vstup do NATO. Turecko ale avizovalo, že rozšíření neschválí kvůli tomu, že obě země podporují organizace, které Turecko považuje za teroristické. Přijetí nových zemí musí schválit ale všichni členové.

Podle Čaputové by absence členství znamenala pro Slovensko sousedící s Ukrajinou, kterou koncem února napadlo Rusko, bezprostřední nebezpečí. „Kdybychom nebyli v Unii a NATO, nechci si to ani představovat. Členství v NATO je odstrašující element pro Rusko,“ řekla Čaputová.

Ukrajinský soud zabavil majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v hodnotě 12,4 miliardy hřiven (téměř deset miliard Kč). Informovala o tom dnes ukrajinská žalobkyně Iryna Venediktová, kterou citovala agentura Reuters.

Na Facebooku Venediktová napsala, že jde o cenné papíry kyperských společností, které byly drženy na Ukrajině. Evropská unie uvalila na Fridmana sankce po ruské invazi na Ukrajinu.

Fridman patří mezi nejbohatší občany Ruska. Pod kontrolou má soukromou investiční firmu LetterOne a je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank.

Turecko neodsouhlasí přijetí Švédska a Finska do NATO, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury AFP.

Právě probíhá jedno z největších cvičení NATO v Pobaltí. Cvičení pojmenované „Ježek“ zahrnuje 10 zemí, včetně Finska a Švédska, od kterých se očekává, že formálně podají žádost o připojení k alianci během několika dní.

Cvičení v Estonsku, která potrvají do 3. června, byla uspořádána ještě před ruskou invazí na Ukrajinu.

Vladimir Putin řekl, že Rusko nemá žádný problém s Finskem nebo Švédskem, ale vojenská expanze poblíž jeho hranic by vyžadovala reakci.

NATO uvedlo, že cílem cvičení je „posílit připravenost a interoperabilitu“ svých sil. Cvičení v Estonsku se účastní asi 15 000 vojáků, což z něj činí jedno z největších vojenských cvičení konaných v zemi od roku 1991. Cvičení se koná 64 km od nejbližší ruské vojenské základny. Má simulovat útok Ruska na Estonsko.

Přebytek bilance běžného účtu Ruska za první čtyři měsíce letošního roku vystoupil na 95,8 miliardy USD (2,3 bilionu Kč). To je maximum nejméně od roku 1994 a znamená to prudký růst ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy přebytek činil 27,5 miliardy USD. Přispěl k tomu prudký růst cen ropy a zemního plynu a naopak pokles dovozu vlivem sankcí uvalených na Rusko za invazi na Ukrajinu. S odkazem na data ruské centrální banky to dnes uvedla agentura Bloomberg.

Propad dovozu pravděpodobně udrží běžný účet Ruské federace v přebytku i nadále, uvedl analytik Bloomberg Economics Scott Johnson. Další ekonomové však upozorňují, že Evropská unie plánuje omezení na dovoz uhlí a ropy z Ruska, což zasáhne vývoz. Také dovoz do Ruska by se mohl obnovit, protože se najdou noví dodavatelé a nové cesty.

Prezident Volodymyr Zeleskyj poslal děkovné poselství ukrajinským vojákům, kteří vytlačili ruské jednotky z Charkova, druhého největšího ukrajinského města.

Ukrajinské síly v posledních dnech dobývají území v severovýchodních oblastech a vytlačují Rusy z dostřelu města, které trpělo týdny bombardováním, píše BBC.

„227. prapor 127. brigády územní obrany Ukrajiny! Děkuji mnohokrát!“ řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném na Instagramu. „Od všech Ukrajinců, od všech, od sebe i od mé rodiny. Moje vděčnost nezná hranic. Přeji vám všem zdraví a dávejte na sebe pozor. Sláva Ukrajině!“ dodal prezident.

Evropská unie i za současné situace nadále drží strategii digitalizovat Evropu. Posílení kybernetické bezpečnosti Evropy je klíčové, řekla dnes novinářům na konferenci ISSS v Hradci Králové místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Investice do kybernetické bezpečnosti je nutné provést co nejdříve, a to i přesto, že Evropa je na útoky v kyberprostoru lépe připravena než v roce 2014 po ruské anexi ukrajinského Krymu. Nynější konflikt na Ukrajině označila za první digitální válku v dějinách, ve které má Kyjev silnou podporu Evropy.

„Problém (s kybernetickou bezpečností) je všude, měli jsme některé členské státy (EU), kde byly napadeny například nemocnice či bankovní systém. Útoky jsou vedeny velice přesně. V rámci strategie proti kyberútokům děláme velmi precizní analýzu. Musíme vyhodnotit, kde máme slabá místa a posílit bezpečnost, včetně legislativy, která se nyní finalizuje,“ řekla Jourová.

Norsko, Dánsko a Island vydaly společný slib svým „severským sousedům“ a nabídly jim podporu v případě, že by byli napadeni dříve, než budou jejich žádosti o členství NATO zpracovány.

„Spolu s Dánskem a Islandem je Norsko připraveno pomoci svým severským sousedům všemi nezbytnými prostředky, pokud by se stali obětí agrese na svém území, než získají členství v NATO,“ uvedl norský premiér Jonas Gahr Stoere.

V Mariupolu začala podle ruského ministerstva obrany evakuace raněných ukrajinských vojáků z obléhaných oceláren Azovstal, uvádí ruské státní tiskové agentury. Plánem je podle něj přepravit raněné „koridorem“ vedoucím na východ do zdravotnického zařízení ve městě Novoazovsk, které okupují ruské síly. Kyjev informaci o evakuacích podle dostupných informací zatím nekomentoval.

V areálu Azovstalu bylo podle ukrajinských zdrojů o víkendu asi 600 raněných, kteří tam přežívali v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla. Kyjev dnes uvedl, že ocelárny, které jsou poslední baštou ukrajinských obránců v Mariupolu, byly nadále těžce ostřelovány.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to dnes oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyzval ostatní členy vojenské aliance Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, aby byli jednotní. Obvinil také Západ, že ve snaze oslabit Rusko doufá v prodloužení konfliktu na Ukrajině.

Lukašenko na summitu vůdců Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Moskvě řekl, že „pekelným sankcím“ proti jeho zemi a Rusku by se bylo možné vyhnout, kdyby skupina mluvila jednotným hlasem.

„Bez jednotné fronty bude kolektivní Západ vyvíjet tlak na postsovětský prostor,“ řekl Lukašenko v televizním projevu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vedoucím představitelům Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.

Společnost McDonald's zahájila proces prodeje svých podniků v Rusku po třiceti letech provozu. Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu. Už v březnu McDonald's uzavřel svých 850 restaurací v Rusku, a to včetně své provozovny na Puškinově náměstí v Moskvě, která byla otevřena jako první v zemi.

Společnost se sídlem v Chicagu vlastní 84 procent svých podniků v Rusku, zbytek je pronajímán. V rámci odchodu z Ruska společnost očekává, že za prodej svých prodejen inkasuje 1,2 až 1,4 miliardy dolarů (28 až 33 miliard korun).

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil.

Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem Spojených států.

Opravili jsme v titulku a čele zprávy nesprávné „jsou“ na správné „nejsou“. Chybný překlad uvedla agentura Reuters. Za chybu se omlouváme.

Parlamenty v Helsinkách a Stockholmu dnes zahájily diskuse o začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Předpokládá se, že zákonodárné sbory obou zemí, které přehodnocují svou dlouholetou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, podání žádosti o vstup do NATO schválí.

Finští poslanci začali o možném členství země v Severoatlantické alianci diskutovat dnes ráno, přičemž hlasování se očekává nejdříve v úterý, uvedla agentura AFP. Podle posledních zpráv finských médií je minimálně 85 procent z 200 členů Eduskunty připraveno členství podpořit.

Pro vstup do NATO se v minulých dnech vyjádřili finský prezident Sauli Niinistö i premiérka Sanna Marinová. „Jedinou zemí, která ohrožuje evropskou bezpečnost a otevřeně vede útočnou válku, je Rusko,“ prohlásila předsedkyně finské vlády Marinová na úvod dnešní parlamentní debaty. „Naše bezpečnostní prostředí se zásadně změnilo,“ dodala.

V neděli oznámila svou podporu vstupu do NATO také švédská vládnoucí sociálně demokratická strana, která byla dlouho proti. Nyní je tedy ve švédském parlamentu pro vstup do Aliance šest z osmi parlamentních stran a teoreticky by tento historický krok mohlo podpořit 304 z celkových 349 poslanců Riksdagu, napsala agentura AFP.

Debatu ve švédském parlamentu zahájila dnes dopoledne svým projevem premiérka Magdalena Anderssonová. „Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které poskytuje členství v NATO,“ řekla ministerská předsedkyně. „Bohužel nemáme důvod věřit, že směřování (akcí Ruska) se v dohledné budoucnosti změní,“ dodala.

Snahy Německa o dohodu s alternativními dodavateli pokračují a vláda je přesvědčena, že se jí podaří vyřešit logistické problémy do 6 až 7 měsíců, uvedla agentura Bloomberg.

Ruská sabotážní a průzkumná skupina se dnes ráno snažila proniknout do Sumské oblasti na Ukrajině, informovala podle agentury Ukrinform ukrajinská pohraniční stráž. Dodala, že se jí podařilo přinutit ruské vojáky k ústupu zpět za hranici.

Ruští ozbrojenci podle pohraniční stráže zahájili střelbu z minometů, raketometů a kulometů a pod krytím této palby se na ukrajinské území snažila proniknout ruská průzkumná skupina. Pohraniční stráž uvedla, že se „sabotéry“ bojovala a vytlačila je zpátky za hranici.

Ruské jednotky se ze Sumské oblasti stáhly začátkem dubna poté, co Moskva vzdala svůj pokus o dobytí Kyjeva a ovládnutí severovýchodu Ukrajiny. Ukrajinská armáda v noci na dnešek informovala, že jedné z jejích jednotek se podařilo opět dosáhnout ruské hranice v Charkovské oblasti, která leží jihovýchodně od Sumské oblasti.

Ukrajinský generální štáb na Facebooku napsal, že při bojích zemřelo dalších 300 ruských vojáků, čímž se celkový počet padlých na ruské straně dostal na 27 700. Rusko nicméně uvádí výrazně nižší počty, tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

Rusko dnes zase uvedlo, že sestřelilo tři ukrajinské stíhačky, jednu z nich poblíž Hadího ostrova v Černém moři a zbylé dvě v Charkovské a Mykolajivské oblasti. Ministerstvo obrany Ruska rovněž tvrdí, že raketami zasáhlo dvě velitelské pozice ukrajinské armády v Charkovské oblasti a další cíle, jako například sklady zbraní. Podobné útoky ohlásila ruská armáda rovněž v Donbasu, kde se jí údajně podařilo zničit ukrajinské drony.