Článek
Válka na Ukrajině si dosud vyžádala desítky tisíc lidských životů a obrovské materiální škody. Ruská invaze se však stala také novým impulsem ke sbližování Ukrajiny s Evropskou unií a NATO.
Už čtyři měsíce po zahájení ruského útoku, v červnu 2022 získala Ukrajina status kandidátské země EU. Tento týden dostala od Evropské komise doporučení k zahájení přístupových jednání.
Zveřejněná hodnotící zpráva sice konstatuje, že Kyjev ještě nesplnil všechny předepsané podmínky, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však Ukrajinu opakovaně pochválila za reformní úsilí. Definitivně se o začátku přístupových jednání rozhodne na jednání lídrů unijních zemí v prosinci.
Kdy by Ukrajina mohla do EU vstoupit? Z Bruselu letos zazněly velmi optimistické předpovědi. Podle odborníka na Evropskou unii Petra Kanioka z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity, kterého Seznam Zprávy oslovily, je však integrace Ukrajiny ještě hodně vzdálená.
Do jaké míry je hodnocení Evropské komise ovlivněno válkou, respektive snahou vyjít Ukrajině vstříc v jejím úsilí o integraci? Měří se Kyjevu stejným metrem jako uchazečům z Balkánu, kteří mají kandidátský status už 10 nebo více let?
Zjevně ne, hodnocení je určitě ovlivněno válečnou situací a má Ukrajinu povzbudit v jejím boji. Zároveň EU využívá rozšiřování jako nástroj své vlivové politiky – kdyby se takto chovala na Balkáně, všechny tamní státy už v EU jsou. Což samozřejmě vzhledem ke vstupním kritériím a celkovým náladám v EU směrem k rozšiřování nedává smysl.
Kdo jsou další kandidáti do EU
- Přístupová jednání nyní probíhají s Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem.
- Kandidátskými zeměmi jsou Bosna a Hercegovina, Moldavsko a Ukrajina. Ve středu 8. listopadu Evropská komise doporučila zahájit se všemi třemi státy přístupová jednání.
- Komise také doporučila udělit status kandidátské země Gruzii, o členství v EU se uchází i Kosovo.
- Rozhovory s Tureckem, které je kandidátskou zemí od roku 1999, uvázly na mrtvém bodě.
Je reálné, že Ukrajina bude začleněna do EU ještě v tomto desetiletí? Narážím na říjnový výrok předsedy Evropské rady Charlese Michela, že Ukrajina by mohla vstoupit do EU do roku 2030.
Pokud bude EU aplikovat standardní kritéria a standardní přístupový proces, není tento cíl reálný. Cesta k plnohodnotnému členství v případě států naší vlny trvala téměř 10 let a to si troufám tvrdit, že výchozí pozice středoevropských zemí a jejich kompatibilita se standardy a hodnotami EU byla mnohem lepší. Upřímně řečeno, vzhledem k dnešnímu konfliktu a jeho zamrzání není jasné, v jakých hranicích by se o vstupu Ukrajiny mělo uvažovat.
Kyjev dostal už v předstihu velkou pochvalu od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která během víkendové návštěvy Ukrajiny mluvila o výtečném pokroku a zdolání milníků v reformách během války. Její předchůdce Jean-Claude Juncker přitom nedávno vykreslil Ukrajinu jako zemi prolezlou korupcí. Jak je na tom Kyjev ve skutečnosti v přijímání standardů EU?
Podle mého názoru žádné rigorózní analýzy dnešní Ukrajiny a stavu její „slučitelnosti“ s EU nejsou, blíže realitě ale bude spíše soud bývalého předsedy Junckera. Politika Ukrajiny má s korupcí problémy dlouhodobě, jedná se o velkou postsovětskou zemi, kde jsou společenské standardy, fungování veřejné a státní správy, vazby mezi ekonomikou a politikou opravdu vzdálené tomu, co známe ze Západu, ale koneckonců, navzdory veškeré kritice, ze států typu Česka.
Jak se přijímá do EU
O členství v EU může požádat jakýkoli evropský stát, který uznává její společné hodnoty a zavazuje se k jejich podpoře. Klíčová jsou takzvaná kodaňská kritéria, k nimž patří stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochrana menšin, fungující tržní hospodářství a schopnost přijmout závazky vyplývající z členství.
Pokud si určitá země přeje přistoupit k Unii, předloží svou žádost Radě EU složené ze zástupců členských států, která požádá o stanovisko Evropskou komisi. Je-li stanovisko komise příznivé, může rada rozhodnout (jednomyslně), že státu bude udělen status kandidátské země. Rada pak na základě doporučení komise - opět jednomyslně - rozhodne, zda by jednání měla být zahájena.
Česko přístupová jednání s Ukrajinou obecně podporuje. Jsme ale připraveni se například uskromnit v čerpání finanční podpory z unijních fondů?
Nehleděl bych tak na ekonomickou rovinu, naší ambicí by mělo být stát se co nejdříve tak vyspělou zemí, že na dotacích nebudeme závislí. Zmínil bych spíše fakt, že logickou konsekvencí případného vstupu Ukrajiny by byl další pokles soudržnosti EU, zvýšení vnitřních konfliktů, změna rozhodovací dynamiky a podle mého soudu snížení akceschopnosti EU fungovat. Tady vidím větší riziko, protože v zájmu Česka je, aby EU byla stabilní a funkční.
Spolu s Ukrajinou nebo možná ještě dříve by mohly do EU vstoupit země západního Balkánu. Je Unie schopná rozšíření za současného nastavení zvládnout? Narážím hlavně na převažující způsob konsensuálního rozhodování.
To je podle mě kvadratura kruhu. EU by chtěla být akceschopnější a ráda by rozhodovala více většinově již nyní – ale i ve 27 státech se na tom nejde domluvit. S příchodem balkánských zemí – a případně Ukrajiny – by se pestrost v EU ještě znásobila. Otázkou je, nakolik by zrychlení rozhodování v takto fragmentované EU – ekonomicky, politicky, hodnotově – fungovalo dlouhodobě a zda by negenerovalo dlouhodobé a problematické menšiny. Myslím si, že ano.
