Ukrajině může prohrát válku ochromená ekonomika

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina se brání ruské agresi už bezmála půl roku. Dlouho trvající boje si vybírají svoji daň na hospodářství. Odborníci sdružení v londýnském Centru pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) přišli s varováním, že pokud Kyjev nepodnikne kroky ke stabilizaci ekonomiky, nebude moci válku dostatečně financovat.

„Je čím dál pravděpodobnější, že válka bude zdlouhavá. Taková vyhlídka vyžaduje přehodnocení makroekonomické strategie země,“ zdůraznili autoři v úvodu studie, která byla zveřejněna koncem minulého týdne.

Dlouhodobě neudržitelné je podle ekonomů hlavně současné spoléhání ukrajinské vlády na snižování devizových rezerv a další přechodná opatření.

„Pokud se to nezmění, vyústí tento kurz do vážné hospodářské krize, která ochromí schopnost Ukrajiny udržet své válečné úsilí v delším období,“ uvedla skupina expertů, mimo jiné i renomovaný harvardský profesor Kenneth Rogoff.

Studie připomíná, že válka devastuje hlavně východní, průmyslově vyspělou část Ukrajiny. Ruské rakety zničily všechny velké ropné rafinerie a mnoho závodů.

Podle odhadů Národní banky Ukrajiny více než polovina podniků snížila mzdy, v některých sektorech padly o polovinu. Míra nezaměstnanosti se v červnu odhadovala na 35 procent. Mnoho pracujících mužů muselo narukovat do armády, miliony práceschopných lidí se uchýlily do zahraničí.

Fiskální schodek Ukrajiny se podle ekonomů každý měsíc prohlubuje o pět miliard dolarů, což odpovídá asi 30 procentům měsíčního HDP z předválečného období. Zhruba třetinu vládních výdajů pokrývají příjmy z daní, půjčky a granty od mezinárodních organizací. Další třetinu hradí spojenci Ukrajiny a zbývající třetinu pokrývá tištění peněz ukrajinskou centrální bankou. Národní banka musela v červenci devalvovat hřivnu o 25 procent, aby udržela kurz měny na reálné úrovni. Více než čtvrtina půjček se pravidelně nesplácí.

Aby se ukrajinské hospodářství dostalo na udržitelnou trajektorii, měl by se Kyjev podle odborníků soustředit na čtyři klíčové úkoly.

Za prvé musí vláda mobilizovat více zdrojů, aby zvládla jednak financovat obrovské vojenské výdaje a zároveň udržela fungování základních veřejných služeb. To znamená především vybrat více na daních.

Současná rovná daň z příjmu fyzických osob na úrovni 18 procent by se měla podle studie změnit na progresivní, v úvahu připadá zdanění luxusního zboží a spotřebních daní. Vláda by také měla omezit daňové úlevy a vydávat státní obligace na domácím trhu, ovšem za atraktivnějších podmínek než nyní.

Za druhé se Kyjev musí snažit o zpomalení inflace, která nyní přesahuje 20 procent a podle prognóz může do konce roku zrychlit na 30 procent. Vláda by se měla podle ekonomů přestat spoléhat na tištění peněz a místo toho se zaměřit na úspory.

Kvůli narůstání zahraničního dluhu by Ukrajina měla zpřísnit kontrolu odlivu kapitálu, omezit dovoz a částečně uvolnit směnný kurz národní měny. Podniky ruských vlastníků, na které se vztahují sankce, by měly pokračovat v provozu, ale pod vedením dosazených správců.

Jako poslední úkol odborníci Kyjevu doporučili, aby se místo nepříliš efektivního kontrolování cen soustředil na radikální deregulaci ekonomických aktivit, a pomohl tak hlavně ke snazšímu přemísťování podniků a pracovní síly do západních částí země, které nejsou přímo postižené válkou.

Za „absolutně kritickou“ pak ekonomové označili pomoc ze zahraničí, která by se podle nich měla podstatně zvýšit. „Hospodářská a vojenská pomoc Ukrajině je nejlepší investicí do míru. Vyzýváme globální společenství, aby podporovalo Ukrajinu všemi možnými způsoby,“ uzavírá studie.