CNN: Západní představitelé jednají o ukončení války na Ukrajině. Bez Kyjeva

V blízkosti města Doněck se v sobotu ozvalo několik explozí, které byly následkem dopadu raket nebo dělostřeleckých útoků, píše televize CNN. Útoky ukrajinské armády na město jsou vzácné. Město ovládají síly takzvané Doněcké lidové republiky, které na síti Telegram informovaly o dopadu deseti raket typu Grad do čtvrti Kirov. Zraněno bylo podle tohoto zdroje na deset lidí, další účty na sociálních médiích ukázaly hořící auta uvnitř města.

Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Podle agentury Reuters to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Vzhledem k úrovni cen, která se vytvořila v důsledku západní politiky, nepociťujeme žádné rozpočtové ztráty,“ prohlásil Lavrov. „Naopak. Letos výrazně zvýšíme zisky z exportu svých zdrojů energie,“ dodal.

Evropská unie tento týden schválila šestý balík protiruských sankcí, kterými reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu; součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.

Petrohradský koncert klasické hudby s mezinárodně uznávaným dirigentem Vasilijem Sinajskim byl zrušen poté, co dirigent na sociálních sítích čelí urážkám a výhrůžkám Putinových příznivců kvůli odsouzení války na Ukrajině, píše The Guardian.

Na oficiálních stránkách Petrohradské akademické filharmonie se píše, že dnešní koncert je zrušen kvůli „zdravotnímu stavu“ dirigenta. Ruské zpravodajské servery Kommersant a MK poznamenávají, že Sinajskij byl napadán na sociálních sítích poté, co v únoru odsoudil ruskou invazi. Jeho kritici požadovali mimo jiné zrušení koncertu.

Papež František bude v brzké době jednat s představiteli Ukrajiny o možné návštěvě této země, která se stala terčem ruského útoku. Papež to podle agentury Reuters uvedl při dnešním setkání s dětmi ve Vatikánu.

„Můžete přijít na Ukrajinu zachránit všechny děti, které tam teď trpí?“ zeptal se při setkání ukrajinský chlapec. Papež odpověděl, že často myslí na ukrajinské děti a že chce zemi navštívit, musí ale vybrat vhodnou dobu.

„Není snadné učinit rozhodnutí, které by mohlo způsobit více škody než užitku,“ řekl papež. „Příští týden přijmu zástupce ukrajinské vlády, kteří přijdou, abychom si promluvili mimo jiné o mé možné návštěvě. Uvidíme, co se stane,“ dodal.

Rusko a Ukrajina se dnes navzájem obvinily z poničení dřevěného kostela Všech svatých v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že ruská armáda dělostřelecký útok na Svatohorskou lávru, pravoslavný klášter u Svjatohirsku, podnikla záměrně. Před boji se podle něj na místě ukrývalo asi 300 civilistů včetně 60 dětí. Podle Moskvy kostel při ústupu naopak vypálili ukrajinští vojáci.

„Okupanti přesně vědí, který objekt ostřelují,“ napsal Zelenskyj a zdůraznil, že ruská armáda si byla dobře vědoma, že se v klášteře ukrývají civilisté. „Ale ruská armáda klidně klášter ostřeluje, stejně jako zbytek Donbasu a stejně jako jakýkoli jiný objekt, na nějž dosáhne. Je jí jedno, co změní v trosky,“ prohlásil ukrajinský prezident.

„Poprvé byl (kostel) poničen v době sovětské vlády. Pak opraven. A nyní ho vypálila ruská armáda,“ poukázal na pohnutou historii místa Zelenskyj. Zároveň vyzval OSN a její organizaci pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), aby Rusku kvůli jeho neúctě k památkám pozastavily členství.

Rusko by mohlo zaútočit na západní města, pokud by Ukrajina použila raketové systémy dodané USA k útoku na území Ruska. Řekl to bývalý ruský premiér Dmitrij Medveděv, blízký spojenec Vladimira Putina.

„Pokud, nedej Bože, budou tyto zbraně použity proti ruskému území, pak naše ozbrojené síly nebudou mít jinou možnost, než zaútočit na rozhodovací centra,“ prohlásil Medveděv. Varoval také, že situace na Ukrajině může skončit jaderným konfliktem: „Jezdci Apokalypsy jsou již na cestě a veškerá naděje je nyní u Pána Boha Všemohoucího,“ citoval ho list The Times.

Kromě intenzivní bitvy o Severodoněck na východě země pokračují ruské útoky na mnoha dalších místech Ukrajiny, uvedly ukrajinské ozbrojené síly.

Ukrajina zaznamenala dělostřelecké ostřelování v osadách v severních oblastech Sumy a Černihiv, zatímco systematická palba na ukrajinské pozice pokračovala v oblasti Charkova na severovýchodě země.

Ve východní Doněcké oblasti došlo na několika místech k útokům minometnými, dělostřeleckými a raketovými granáty a také k náletům na města Soledar a Slovjansk. Dále na jih hlásí Kyjev útoky raketovými granáty v oblasti Záporoží. Armáda také tvrdí, že pokračují boje o kontrolu nad městem Severodoněck.

Jednotky ukrajinských ozbrojených sil utrpěly během bitvy o Severodoněck kritické ztráty, u některých útvarů až 90 procent, uvedlo podle BBC ruské ministerstvo obrany.

Ukrajinské jednotky nyní ustupují směrem k Lysyčansku, městu na druhé straně řeky Siverskyj Doněc. Již dříve ukrajinský regionální gubernátor uvedl, že ukrajinské síly částečně zatlačily ruské jednotky zpět, Rusko ale v jednu chvíli ovládalo až 70 procent města, píše BBC.

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Západ „nesmí ponižovat Rusko“. V rozhovoru pro francouzské noviny, který byl dnes zveřejněn, řekl, že je to důležité, „abychom v den, kdy boje ustanou, mohli diplomatickými prostředky postavit únikovou rampu“. „Jsem přesvědčen, že úlohou Francie je být zprostředkovatelskou mocností,“ řekl.

Jeho slova se ale Kyjevu nelíbila. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru uvedl, že takové výzvy „pouze poníží Francii“ a další, kteří mají stejný názor. Rozhovory by byly „bezpředmětné“, dokud Ukrajina nedostane více zbraní a nebude schopna zatlačit ruské síly zpět, řekl Mychajlo Podoljak.

Ukrajinští pyrotechnici se před začátkem koupací sezony zaměřili na oblíbené jezero ležící nedaleko Kyjeva. Problém s nevybuchlou municí, která zamořuje po bojích ukrajinské území, může podle odborníků trvat léta.

Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že „o Ukrajině bez Ukrajiny“ se nic nerozhodne, podotkla CNN.

Jedním z projednávaných scénářů je návrh, s nímž přišla v květnu Itálie. Předpokládá, že se Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky zaváže k neutralitě vůči NATO a že Kyjev a Moskva budou jednat o budoucnosti ukrajinského poloostrova Krym a oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Podle informací CNN však zatím není jasné, kterou variantu USA považují za vhodnou pro další diskuze. Dva zdroje CNN řekly, že USA ve skutečnosti italský scénář nepodporují.

Mezi západními představiteli zároveň podle informací stanice narůstají obavy, že pokud se Ukrajina a Rusko nevrátí k jednáním, válka se protáhne na dlouhou dobu, možná i na roky. V polovině května Moskva i Kyjev potvrdily, že v diplomatických rozhovorech o ukončení konfliktu nepokračují.

S Moskvou nemá smysl vyjednávat, dokud nebudou ruské síly zatlačeny co nejvíc k ukrajinsko-ruské hranici. V reakci na nedávné prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to dnes uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem tento týden zopakoval, že Rusko nemá být poníženo. V den, kdy boje ustanou, totiž bude třeba „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“, dodal francouzský prezident.

„Dokud nezískáme dostatečné množství zbraní, dokud neposílíme naše pozice, dokud je (Rusy) nezatlačíme zpátky, co nejvíc to bude možné, k ukrajinské hranici, nemá smysl vyjednávat,“ reagoval Podoljak v televizním prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.

Ukrajinské úřady zadržely šéfa dobročinné organizace, jenž podle nich přeprodával humanitární a jinou pomoc, kterou zasílali zahraniční dárci ve víře, že poputuje k ukrajinským silám. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. Podle jeho informací šlo o ředitele nadace Centrum humanitární pomoci Asol z Oděské oblasti.

Šéf fondu organizoval na Ukrajinu dodávky přileb, neprůstřelných vest a zdravotních a jiných potřeb. Hledal přitom dodavatele ze zemí Evropské unie. Potraviny, oblečení, léky i potřeby pro armádu ovšem zasílali také Ukrajinci. Přestože nadace měla pomoc předávat dál, ředitel podle vyšetřovatelů vše prodával.

Policie muže podle zveřejněného oznámení zadržela ve chvíli, kdy se snažil prodat pomoc ze zahraničí za téměř půl milionu hřiven (asi 391 000 korun). Činnost organizace byla pozastavena.

Ukrajinská dobrovolnická brigáda oznámila smrt čtyř zahraničních vojenských dobrovolníků bojujících proti ruským silám a vzdala hold „jejich statečnosti, památce a odkazu“.

Mezinárodní legie obrany Ukrajiny, oficiální dobrovolnická brigáda, oznámila, že šlo o muže z Německa, Nizozemska, Austrálie a Francie. Neupřesnili, kdy a za jakých okolností k úmrtí došlo. „Ztratili jsme své bratry v boji, ale jejich statečnost, paměť a odkaz nás budou navždy inspirovat,“ uvedla brigáda.

Rusové v dobytém a zničeném Mariupolu, kde zůstalo přes 100 tisíc lidí, otevřeli pobočku banky a nainstalovali jeden funkční bankomat. Na Telegramu o tom informoval poradce starosty města Petro Andrušenko. Banka nepřijímá ukrajinské platební karty

„Mariupol. Nová a jediná fungující pobočka banky s bankomatem. Zlepšení života podle Ruska – ničení civilizace a návrat do středověku. Regres jako garance síly nacistického režimu,“ píše Andrušenko.

Ukrajinská vlajka, která vlála nad ocelárnami Azovstal v Mariupolu, byla předána národnímu muzeu v Kyjevě. Prapor se dostal z oceláren při evakuaci zraněných vojáků a stane se součástí výstavy o rusko-ukrajinské válce. Předávání vlajky se účastnili veteráni i manželky obránců Azovstalu, kteří jsou nyní v ruském zajetí, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.

Ruská armáda u jihoukrajinského přístavu Oděsa sestřelila ukrajinské vojenské letadlo s nákladem zbraní a munici. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ministerstvo dodalo, že ruské rakety rovněž zasáhly výcvikové středisko dělostřelectva v oblasti východoukrajinského města Sumy, kde pracovali zahraniční instruktoři. Kyjev na tyto informace zatím nereagoval a zprávy nebylo možné ověřit z jiných zdrojů.

„Ruské systémy protivzdušné obrany v oblasti Oděsy sestřelily dopravní letoun ukrajinského letectva, který převážel zbraně a střelivo,“ prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Dodal rovněž, že za uplynulý den bylo v několika ukrajinských oblastech zničeno rovněž 17 bezpilotních letounů.

Počet víz dočasné ochrany udělených v Česku uprchlíkům z Ukrajiny dále klesá. V pátek jich bylo vydáno 796, což bylo o 104 méně než před týdnem. Od počátku války dostalo víza 364 091 uprchlíků.

Ukrajinská vojenská rozvědka je podle ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského v kontaktu s obránci Azovstalu. Ukrajinské vojáky, kteří bojovali o Mariupol, drží Rusové v zajetí od 16. května, kdy ocelárny padly. Podle Moskvy jde o 2004 lidí.

Monastyrskyj podrobnosti o podmínkách, ve kterých jsou vojáci drženi, neprozradil, ujistil ale, že „všichni naši hrdinové se vrátí do Kyjeva“.

Rusové na Ukrajině okupují celkem 3620 obcí, oznámil v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj citovaný agenturou Unian.

„Jsou to velká města i malá města. Všechna jsou poničena. Mnoho z nich už není vhodných pro civilizovaný život. Taková je ruská realita,“ řekl Zelenskyj o okupovaných ukrajinských obcích. „Není tam žádné spojení, žádná elektřina, žádná voda,“ dodal s tím, že ruské rakety ničí na Ukrajině i mateřské školy a univerzity.