Ukrajinci vsází na Trumpa. „V Evropě se často diskutuje dlouho“

Původně slíbil, že válku ukončí za 24 hodin. Teď nově zvolený a už téměř dva týdny úřadující americký prezident Donald Trump tlačí Ukrajinu a Rusko do mírových vyjednávání.

Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi dal jasné ultimátum: co nejdřív zastavit válku na Ukrajině, jinak USA zareagují dalšími sankcemi a cly na ruské zboží.

Trump po své inauguraci prozradil, že bude chtít s Putinem hovořit co nejdřív. Na dialog zjevně netrpělivě čeká i Kreml, podle vyjádření ale zatím z Washingtonu vůbec nic nepřišlo.

Ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nezná detaily Trumpova plánu, nicméně podle vlastních slov je přesvědčený, že Trump válku ukončit skutečně chce. „Je v tom signál silného muže. Nepálí varovné výstřely do vzduchu. Okamžitě posílá přímý vzkaz, jeho taktika se mi líbí,“ řekl o Trumpovi v rozhovoru pro italské noviny Il Foglio.

V ukrajinské prezidentské kanceláři je cítit velká naděje. Jak ale v exkluzivním rozhovoru pro dokumentární sérii Linie přiznal poradce prezidenta Zelenského Mychajlo Podoljak, pokud se Rusko rozhodne ukončit válku, musí to být z pozice prohry.

„Věří, že mohou pokračovat bez následků, a pokud neprohrají, budou se dál tlačit na zisk. Vyjednávání nemohou fungovat, dokud Rusko neucítí skutečné náklady za své činy,“ řekl.

Podle Zelenského pravé ruky se Trump na válku dívá realisticky a pragmaticky - uvědomuje si, že to není jednoduchý konflikt a že neexistuje jednoduché řešení.

„Myslím, že Trump patří mezi politiky, kteří jsou ochotni převzít osobní odpovědnost za svá rozhodnutí, což je v evropské politice často problém. On prostě říká, co udělá, zatímco v Evropě se často diskutuje dlouho, než se něco rozhodne,“ popsal v exkluzivním rozhovoru, který Seznam Zprávy publikují v pondělí.

Donald Trump přišel do Bílého domu v době, kdy ruská válečná ekonomika stojí na pokraji propasti, zatímco pomalé územní zisky na bojišti přicházejí za obrovskou cenu v podobě lidských životů a vojenské techniky.

Mezitím se Ukrajině podařilo obsadit a udržet ruské území v Kurské oblasti a zároveň rozšířit svou kampaň raketových a dronových úderů hluboko na ruském území.

Rusko je tedy v oslabení, nicméně jak pro Seznam Zprávy upozornil americký analytik Sean Monaghan z Centra pro strategická studia, to se může rychle změnit, pokud Trump zásadně změní postoj k americké pomoci Ukrajině.

„Kreml sází na vytrvalost a spoléhá na to, že čas pracuje v jeho prospěch, zejména pokud se v USA sníží podpora Ukrajiny. I přes rostoucí tlak a ekonomické problémy ruské vedení nejeví ochotu k ústupkům, místo toho zdvojnásobuje svou válečnou produkci a mobilizační kapacity,“ vysvětlil Monaghan s tím, že Trump je dlouhodobě znám svou nevyzpytatelností a největší otázkou tedy zůstává, jakou strategii skutečně zvolí.

Ostatně jen před týdnem podepsal exekutivní příkaz pozastavující na 90 dní téměř všechny programy zahraniční pomoci USA, čímž utrpěla i spousta ukrajinských neziskových organizací, jež spoléhaly na finanční pomoc. Mezi nimi například americky financovaná podpůrná linka, která až do minulého týdne pomáhala ukrajinským vojákům, veteránům a jejich rodinám vyrovnávat se s traumaty.

Bezpečnostní expert Mark Galeotti také nastínil, že pokud Spojené státy omezí také vojenskou pomoc Ukrajině, může to zásadně ovlivnit nejen situaci na bojišti, ale také ochotu Evropy nadále udržovat stávající úroveň podpory.

„Bez USA by se evropské země dostaly pod enormní tlak, nejen finanční, ale i politický. Vznikly by spory mezi spojenci, které by mohly oslabit jednotu Západu a Rusko by situace nenávratně využilo,“ řekl.

Vědecký ředitel ruského think-tanku Fjodor Lukjanov nastínil plány Kremlu na nadcházející jednání se Spojenými státy. Rusko podle něj nehodlá učinit žádné územní ústupky na Ukrajině a bude se snažit prezentovat Vladimira Putina jako rovnocenného partnera Donalda Trumpa.

Lukjanov to řekl v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu TASS, který analyzovali pracovníci amerického Institutu pro studium války. Podle těch sice nejde hodnotit, zda má Lukjanov přímé informace o Putinových záměrech, ale jeho vyjádření jsou v souladu s dosavadní rétorikou ruského vedení.

Významný novinář Ilja Ponomarenko pak uvedl, že ukrajinská obranná komunita si o ruských úmyslech nedělá žádné iluze. „Tato válka, která trvá už více než deset let, se pouze nachází v nové fázi, ale Rusko nemá v plánu Ukrajinu opustit, pokud k tomu nebude donuceno ztrátou svých schopností a zdrojů vést další boje,“ vysvětlil v rozhovoru pro Linii, se kterou Seznam Zprávy navázaly mediální spolupráci. Jakékoli představy o mírových jednáních, která by vedla k ruskému stažení výměnou za ukrajinské ústupky, jsou podle něj naivní. „Dřívější dohody, jako byly Minsk I a Minsk II, selhaly, protože Moskva je nikdy nehodlala dodržovat. Jakákoli verze ‚Minsku III‘, která by znamenala územní ztráty pro Ukrajinu, její demilitarizaci nebo zákaz nákupu západních zbraní, by jen poskytla Rusku čas k přezbrojení a přípravě na další agresi,“ dodal novinář.

Ponomarenko také varoval, že ani vstup Ukrajiny do NATO by sám o sobě nebyl všelékem. Historie už podle něj ukázala, že mezinárodní dohody, jako Budapešťské memorandum, nejsou zárukou bezpečnosti. Jedinou cestou k dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny je proto posílení její vlastní obranyschopnosti v podobě vojenských reforem, boje proti korupci a budování silných institucí.

„Jakmile by došlo k jakémukoliv příměří, pro Ukrajinu by to mělo znamenat začátek příprav na další válku, aby se stala natolik silným protivníkem, že by pro Rusko bylo příliš riskantní ji znovu napadnout,“ uzavřel novinář.