Článek
Dlouhá bitva o Avdijivku v ukrajinské Doněcké oblasti minulý týden skončila ruským vítězstvím. Několik dní poté se objevují první svědectví o tom, co vojáci bránící město v posledních dnech či hodinách prožívali. S několika z nich mluvili novináři z britské stanice BBC.
Podle jejich zdrojů ukrajinští vojáci ze základny Zenith v Avdijivce dlouhodobě žádali vedení, aby jim dovolilo se z oblasti stáhnout. Rozkaz ke stažení ze základny přišel až 13. února, celkový odchod z oblasti následoval až 17. února. Pro mnohé už ale bylo pozdě.
Velení armády nyní čelí kritice, že rozkaz vydalo příliš pozdě a nezabránilo tak zbytečným úmrtím vojáků. „Zabili je Rusové, ale velitelé naší armády to umožnili,“ je přesvědčená Inna Pavlovová, matka jednoho z padlých vojáků.
Video ukazuje mrtvé zajatce
Objevily se také důkazy vyvolávající podezření, že se Rusové po dobytí města dopustili válečných zločinů. Podle nich okupanti zavraždili šest ukrajinských vojáků, kteří padli do ruského zajetí. Váleční zajatci přitom podléhají ochraně na základě ženevských konvencí.
Těla mrtvých ukrajinských vojáků jsou vidět na videu, které Rusové zveřejnili na sociální síti Telegram. Na základě těchto záběrů vojáky identifikovali jejich příbuzní.
Následky bitvy o Avdijivku
Avdijivka se nacházela na frontové linii v podstatě už od začátku války na východní Ukrajině v roce 2014. Loni ale boje výrazně zintenzivnily. Rusko tak dobylo další totálně zničené město.
Jedním z mrtvých je podle nich Ivan Žytnyk. Ukrajinský vojenský zdravotník krátce poté, co vojákům přišla zpráva o ústupu, kontaktoval svého švagra Dmitrije. „Řekli nám, abychom se stáhli a probojovali se zpět. Ale za námi jsou Rusové. Nevím, co dělat,“ napsal podle BBC Ivan.
Ivan s devíti dalšími vojáky měli útočit na ruské jednotky, a umožnit tak průchod ostatním. „Byli to ti nejstatečnější,“ řekl Viktor Biljak ze 110. samostatné mechanizované brigády, který se rovněž nacházel na základně Zenith.
Skupinu pak napadlo ruské dělostřelectvo a z deseti mužů se na základnu vrátili pouze tři. Jedním z nich byl i Ivan, který utrpěl těžká zranění a zkolaboval ještě před základnou. Zpátky se dostal jen s pomocí Viktora a dalších tří vojáků.
„Nechte je tam“
Na základně vojáci čekali na evakuaci, která ale nepřišla. Armádní velení jim vzkázalo, že poslat do oblasti evakuační tým je příliš riskantní a budou tedy muset Rusům uniknout sami. „A co ranění?“ ptal se při telefonickém rozhovoru s velením Ivan. „Nechte je tam,“ ozvalo se z druhého konce.
Jakmile vojáci tato slova uslyšeli, všem jim přejel mráz po zádech, popisuje Viktor pro BBC. Bez evakuačního týmu bylo nemožné raněné za tmy dostat do bezpečí. Kdo mohl chodit, musel ze základny odejít sám, odcházelo se v menších skupinách.
„Nepřítel zahájil palbu z minometů, tanků, dělostřelectva, nočních kamikadze dronů – vše najednou,“ vzpomínal Viktor. Ze skupiny, která šla za ním, nikdo nepřežil.
Drony proměnily válku
Zbraň, která na začátku války na Ukrajině prakticky neexistovala, už po druhém roce platí takřka za jeden z jejích symbolů. Ač patří na frontě k tomu nejlevnějšímu, průběh bojů dokážou malé kamikadze drony zásadně měnit.
Vojáci za sebou zanechali šest lidí. Pět bylo raněných a jeden, Mykola Savosik, byl sice v pořádku, ale nechtěl opustit ostatní. Těla těchto mužů se posléze objevila na zmíněném videu.
Podle Viktora Savosik věřil, že je Rusové vezmou do zajetí. Ruská strana s tím údajně souhlasila s tím, že později vyjedná jejich výměnu za zajaté ruské vojáky. Aspoň tak to slyšeli ukrajinští vojáci na základně, když dostali rozkaz se Rusům nebránit.
Ivan ale svému švagru Dmitrijovi po telefonu sdělil, že nevěří tomu, že Rusové nechají raněné naživu.
Ve čtvrtek 15. února krátce před polednem se Ivan s Dmitrijem spojil videohovorem. Uprostřed něj do místnosti vstoupil ruský voják. „Dej pryč tu zbraň,“ řekl voják. „Už jsou tam?“ zeptal se Dmitrij, Ivan tiše odpověděl, že ano.
Hovor pokračoval ještě pár minut. „Viděl jsem muže s vousy. Chtěl jsem po Ivanovi, aby mu dal telefon. Chtěl jsem mu říct, aby je nezabíjel, ale slyšel jsem hlas, jak říká: Vypni ten telefon,“ vzpomínal Dmitrij pro BBC.
