Článek
„Když jsem s dětmi stála před zamčeným podzemním parkovištěm, celým Kyjevem se ozývaly silné výbuchy,“ vzpomíná Viktoria Lohvyněnková pro německou veřejnoprávní stanici Deutsche Welle.
„Nepustili nás dovnitř. Jeden člověk nám tvrdil, že parkoviště je označené jako kryt omylem a že v něm parkují auta,“ pokračuje. Aby ji pustili dovnitř, musela zavolat policii. „Policisté byli v šoku,“ říká s tím, že teprve když strážci zákona dorazili na místo, byla i s dětmi do krytu vpuštěna.
Viktoria Lohvyněnková tvrdí, že nešlo o ojedinělý případ. „Musela jsem policii volat už pětkrát. Psala jsem i stížnosti. Pokaždé tam byla řada lidí, ale nakonec nás pustili dovnitř,“ líčí. „Když ale volám policii teď, už ani nepřijedou a do parkoviště se nedostaneme.“
Zmíněné podzemní parkoviště je podle Viktorie jediným dostupným krytem v okolí. Sklep v jejím domě nepřichází v úvahu, protože jím prochází plynové potrubí. Dalšími potenciálními úkryty jsou kadeřnictví, zverimexy a kancelář, které jsou ale využívané, tudíž při náletech zamčené.
Úřady viní vlastníky budov
Rusové v minulých týdnech zahájili mohutné ostřelování mnoha částí Ukrajiny. Při útocích využívají i bezpilotní drony, přičemž cílem je převážně civilní infrastruktura.
Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička se ukrajinské protivzdušné obraně nedávno podařilo zneškodnit několik přilétajících raket dřív, než mohly zasáhnout své cíle. Starosta opakovaně vyzýval obyvatele, aby hledali bezpečný úkryt, jakmile zazní sirény.
Šéf městského krizového řízení Oleh Stovolos uvádí, že Kyjev má v současnosti asi 4 500 krytů. V tomto počtu jsou zahrnuty sklepy, stanice metra, podzemní parkoviště, ale i podchody. Všechna tato místa úřady prověřily a vydaly také mapu.
Byť by metropole měla mít dost krytů, lidé tvrdí, že je jim vstup odepírán.
Ukrajina se probudila do rána plného bomb
Jak Rusko ničí Kyjev:
Svědectví z Kyjeva:
Kyjevské úřady jsou si prý problémů vědomy. Roman Tkačuk, kyjevský veřejný správce, říká, že se to týká hlavně budov v soukromém vlastnictví. „Od února pravidelně kontrolujeme úkryty a odstranili jsme zámky. Budeme v tom pokračovat,“ ujistil reportéry DW.
Obyvatelé, kteří se nemohou do krytu dostat, by se podle něj měli obrátit na kontaktní centrum hlavního města.
Těm, kteří v případě bombardování nepustí do krytu lidi, hrozí trestní stíhání. „Už bylo zahájeno několik soudních řízení proti vlastníkům nemovitostí, kteří odmítají dodržovat všechna opatření civilní ochrany – v současnosti je to klasifikováno jako přestupek, i když si myslím, že porušení pravidel civilní ochrany by mělo být trestným činem,“ podotkl Tkačuk.
„Zabouchli nám dveře“
Několik lidí, se kterými DW mluvila, uvedlo, že budovy v soukromém vlastnictví nebyly jediným problémem. Během několika prvních měsíců války sloužily veřejnosti i školní úkryty, což se ale po obnovení výuky změnilo.
Když 10. října začaly na Kyjev dopadat rakety, byla Marina Lypovezká na cestě do práce. „Slyšela jsem, jak pískají. Hned jsem běžela do školy, ostatní mě následovali,“ vzpomíná.
„Dveře školy nám otevřel nějaký muž, ale okamžitě je před námi zabouchl a řekl, že dovnitř mohou pouze lidé s dětmi, takže jsme byli uvězněni venku,“ svěřuje se a dodává, že v jiné nedaleké škole dovnitř pouští i místní.
Tkačuk ale postup hájí s tím, že školní kryty jsou speciálně vybaveny pro studenty a zaměstnance školy. „Jsou tam lavičky, knihy a osobní věci žáků, cizí lidé nesmí dovnitř.“ Místním doporučuje, aby hledali bezpečí jinde. Přesto připouští, že v některých čtvrtích jsou školy jediným dostupným bezpečným místem.
Ukrajinské děti i přes strach chodí do školy
V jedné takové čtvrti žije David Surnadšyjan. Přestože je budova označena jako úkryt, škola dovnitř každého nepustí. „Úkryty byly vybaveny pro školní děti, ale během šesti měsíců předtím jsme také nesměli dovnitř,“ tvrdí muž. „Naše stížnosti zaslané kontaktnímu centru zůstaly bez odpovědi.“
Připomíná, že studenti tráví ve školách jen několik hodin denně a navrhuje, aby lidé ze sousedství měli přístup do budovy, jakmile školáci odejdou. „Jsme zvyklí zůstat doma, když zazvoní siréna, ale mnozí z nás by raději byli v krytu.“
Šéf krizového řízení Oleh Stovolos před pobytem doma při náletech varuje: „Statistiky ukazují, že mnoho lidí mohlo být zachráněno ze sklepů, i když byly jejich budovy zasaženy. Nedávný příklad z Kyjeva ukazuje, že horní čtyři patra byla zcela zničena. Pět lidí zemřelo, všichni byli ve svých bytech.“
