Článek
„Jak řekl Lenin: ‚V práci jsme kovaní.‘ I já jsem byl orangutan v zoo, ale když jsem začal tvrdě pracovat, koupil jsem si auto, postavil si vilu na Krymu a dokonce si zvýšil IQ. Pracujte stejně tvrdě celý den a budete jako já.“
Takovými slovy začínal jeden z pořadů vysílaných v Rusy okupovaném Chersonu, nad kterým ukrajinské jednotky ztratily kontrolu krátce po začátku ruské invaze. V té době se všechny chersonské televizní a rozhlasové stanice dostaly pod ruskou kontrolu, mobilní a internetové sítě byly omezeny a sociální sítě i ukrajinské zpravodajské weby byly zablokovány.
Vedle vojenské kontroly tak panovala ve městě také silná propaganda, jejíž prvky se pomalu odhalují. Deník The Guardian je ve své reportáži zmapoval.
Kritika USA i shazování ukrajinského odboje
Vysílání propagandistické stanice Tavrija spoléhalo vedle odkazů na Lenina také na zprávy i pořady, všechny s jasně předepsaným scénářem protkaným ruským nacionalismem. Součástí plánu byly například také kritické diskuze o Spojených státech nebo vyprávění o touze zpět získat Aljašku, kterou Rusko USA prodalo v roce 1867.
Propaganda byla nicméně podle deníku zřejmá i v běžné předpovědi počasí, kde moderátor zahrnul „vtip“ o horku, které způsobí ostřelování.
„Dnes je v Chersonu 34 stupňů, beze srážek, posíláme zvláštní pozdravy městu Mykolajivu, kde bude horko.“ Jen od února do října loňského roku bylo v Mykolajivu zasaženo více než dva tisíce obytných budov a zabito 148 civilistů.
Jak funguje ruská propaganda
Proč i po 70 letech Rusko stále opakuje to samé? Každá propaganda je do velké míry založena na velkých příbězích, které jsou vnitřně propojené a dávají dohromady určitý řád. Neustálou aktualizací, rozšiřováním a opakováním těchto velkých příběhů pak propaganda ožívá. V každém příběhu jde o souboj dobra se zlem.
V tomto případě podle Rusů (či dříve Sovětů) zlý Západ útočí na všechno ruské, chce Rusko zničit, protože mu závidí jeho kulturu a lid, a chce je „cancelovat“. Jádro ruského vysvětlení „speciální operace“ na Ukrajině tkví v tom, že Ukrajinci utlačují, šikanují a zabíjejí Rusy, kterým jejich krajané přicházejí na pomoc.
Vysílání připomínalo také zákaz vycházení, který v Chersonu po desáté hodině večerní platil. „Město usíná, mafie se probouzí. Je čas chytit sabotéry,“ pronesl podle listu moderátor s odkazem na ukrajinský odboj.
Tyto úryvky scénáře pocházejí z ručně psaných poznámek nalezených v chersonské centrále ukrajinského národního vysílání Suspilne. Té se mezi loňským březnem a listopadem při obsazení města zmocnila ruská propagandistická stanice Rádio Tavrija.
Ani po stažení ruských sil z Chersonu ukrajinská stanice ve městě nefunguje. Při ústupu Rusové zlikvidovali vysílací věž a původně užívaná budova je nebezpečná kvůli rozsahu ruského ostřelování, které v oblasti přetrvává. Ukrajinští novináři místo toho natáčejí z protiatomového krytu a shánějí finanční prostředky na podporu své práce.
Rádio Tavrija funguje dál, nyní ale z levého břehu Dněpru, kam se Rusové stáhli.
The occupiers damaged a local radio station in Kherson before leaving. But first, they broadcasted their propaganda from the station, of course. At their table, besides dirty cups and Lenin postcards, we found patriotic poems and even a whole notebook with propaganda scripts.🧵 pic.twitter.com/rJ2Q7RYsxU
— Victoria Amelina 🇺🇦 (@vamelina) December 30, 2022
Rusové už neznají své publikum, míní Snyders
Záznamy o propagandě za sebou Rusové zanechali také v knihovně Olesa Hončara, která před loňskou invazí představovala ve městě živé kulturní centrum.
Během okupace Rusové podle zaměstnanců odstranili z regálů knihy o ukrajinské historii nebo Evropské unii. Více o propagandě nicméně vypověděly věci, které sem ruské síly přinesly.
Novinářka kulturního kanálu Suspilne Sofie Cheliaková popsala, že zde zůstaly například letáky propagující vyplácení dávek na děti, které zobrazovaly matky s dětmi v ukrajinských krojích. Přídavky však byly dostupné pouze těm, kteří svým dětem nechali udělit ruské občanství.
Na místě zůstaly také materiály o historii Chersonu, která vyšla v létě jako příprava na zářijové zinscenované „referendum“ o připojení k Rusku, popsal list. Stejné hlasování se odehrálo také v Záporožské, Doněcké i Luhanské oblasti. Ukrajina i západní země označily referenda za nezákonné a jeho výsledky neuznaly.
Analytik k referendům na Ukrajině
Na východní a jižní Ukrajině skončila „referenda“ o připojení k Rusku. Pro hlasy si komisaři chodili až domů, a nejen proto je o výsledku předem rozhodnuto. Co očekávat pak, se Seznam Zprávy zeptaly analytika Pavla Havlíčka.
Dokument propagující anexi ukrajinských oblastí využívá fráze ze sovětské éry, silný ruský etnický nacionalismus i narativ považující ukrajinskou vládu za loutky Západu a nacisty. Ukrajinu označuje za historicky nedělitelnou od Ruské federace.
Ačkoliv jde o materiál zabývající se historií, nezmiňuje se o hladomoru, v jehož důsledku zemřelo v letech 1932-33 hladem asi 3,7 milionu Ukrajinců. Naopak líčí období, kdy Cherson spadal pod Sovětský svaz za jeho „zlatou éru“.
„Celá věc je velmi sovětská. Připomíná mi to referenda ve východním Polsku, západním Bělorusku a západní Ukrajině v roce 1939,“ podotkl podle listu Timothy Snyder, profesor historie na Yaleově univerzitě a jeden z největších světových odborníků na ukrajinské dějiny.
Podle něj jsou nicméně argumenty používané v textu velmi slabé. „Není to práce někoho, kdo by byl příliš zajímavý. A to je samo o sobě zajímavé. Propaganda byla špatná. Rusové už opravdu neznají své publikum,“ vysvětlil.
