Ukrajinci nás straší oběšencem, stěžují si strážci Lukašenkových hranic

Pojmenovali ho Valér a naznačili, že jde o ruského vojáka zabitého u Kyjeva, tvrdí zástupce náčelníka běloruské pohraniční stanice Hluškavičy Vladislav Zenkovič. Řeč je o „oběšené“ figuríně oblečené ve vojenské zelené, kterou měli Ukrajinci údajně pověsit u hranice s Běloruskem.

„Vše za účelem jakéhosi zastrašení a psychického nátlaku na vojáky, kteří hlídají státní hranici naší země,“ postěžoval si Zenkovič ve vysílání běloruského režimního kanálu ONT. O věci informovala i ukrajinská média.

Už na začátku ledna si běloruští pohraničníci zoufali, že jim ukrajinští kolegové ukazují urážlivá gesta. Běloruská propaganda to považuje za provokace. Běloruská pohraniční stráž jako odpověď Ukrajincům na hraničních přechodech umístila 12 velkoformátových billboardů.

Je na nich například vzkaz „Pomůžeme Ukrajině najít skutečné okupanty“ s fotografií kyjevského panoramatu a grafikou naznačující, že okupantem jsou Spojené státy.

Na dalším plakátu jsou fotografie ze druhé světové války a nápis „Bělorusko si pamatuje“.

Atrapy na hranicích používá i samo Bělorusko. V reportáži Seznam Zpráv z litevsko-běloruské hranice jsme psali o odstrašujícím prvku, který Bělorusové používají, aby snížili náklady na ostrahu.

Na jedné z věží nedaleko litevské vesnice Purvėnai stojí postava muže v uniformě, nejde však o skutečného pohraničníka, ale o figurínu. „A tak je to už 15 let. Jen trochu přibral,“ smáli se tehdy litevští pohraničníci. Figurína jen čas od času změní oblečení.

Bělorusko od začátku ruské invaze slouží jako základna pro ruská vojska. Z Běloruska směřoval i loňský útok na Kyjev a z běloruských letišť startují i ruské bombardéry a rakety. Tamní diktátor Alexandr Lukašenko také opakovaně ve své rétorice hrozí Ukrajině přímým běloruským zapojením do války.

Ukrajinci od začátku ruské invaze posílili obranu svých hranic s Běloruskem a Ruskem. V některých úsecích vznikla betonová zeď a příkopy. Ukrajinským parlamentem také nedávno prošla novela, která umožňuje vybudovat minové pole u ruských a běloruských hranic. Na dva kilometry šířky se tak rozšíří obranné pásmo, kde bude platit zvláštní režim umožňující vstup a pohyb jen ozbrojeným silám.

Hranice Ukrajiny s Běloruskem se táhne téměř 1100 kilometrů, s Ruskem jde o hranici dlouhou asi dva tisíce kilometrů.

Od Běloruska a Ruska se izoluje i Polsko. V poslední době Polsko výrazně omezilo provoz nákladní dopravy přes společnou hranici s Běloruskem. Kromě stavby 200 kilometrů dlouhé ocelové bariéry, jež má zabraňovat nelegální migraci, Polsko také zabezpečuje hraniční přechody.

Na nich vojsko rozmístilo rozsocháče a betonové protitankové zátarasy. Už v únoru stejná bariéra vznikla na hraničních přechodech s ruskou Kaliningradskou oblastí. Podél té se má stavět i nový plot.

Podle polského ministra obrany Mariusze Błaszczaka jde o součást polské strategie „obrany a odstrašování“.

Nový a zmodernizovaný plot na hranicích s Běloruskem loni vztyčila i Litva. Bariéra má zhruba 550 kilometrů a skládá se z pletiva a žiletkového drátu.

Se stavbou nového plotu loni začalo i Lotyšsko. Bariéru chce vystavět nebo modernizovat na 150 kilometrech hranice s Běloruskem. Oplocení plánuje země i na své hranici s Ruskem.