Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil kompletní obsazení ruského města Sudža v Kurské oblasti. Město mělo před válkou asi pět tisíc obyvatel, a jde tak o největší ruské sídlo obsazené Ukrajinou od začátku přeshraniční ofenzivy před více než týdnem.
Moskva jeho prohlášení nekomentovala, ale ruští prováleční blogeři, kteří mají často spolehlivé informace o průběhu bojů, ještě předtím zpochybňovali, že by Ukrajina kontrolovala celé město.
Geolokalizované záběry, na něž upozornil americký Institut pro studium války, ale potvrzovaly, že ukrajinské jednotky v okolí města postupují. I ruští blogeři informují o tom, že Ukrajinci operují východně a jižně od Sudži.
Obsazení města Sudža by bylo pro Ukrajinu symbolicky důležité, o čemž se ostatně mluví už od začátku kurské ofenzivy. Význam města Seznam Zprávy podrobněji popisují v otázkách a odpovědích.
Proč je město Sudža důležité?
Už v úvodu ofenzivy se objevovaly zprávy, že ukrajinské síly převzaly kontrolu nad ruskou měřicí stanicí plynu v Sudži. Jde o jediný hraniční přechod, kudy stále proudí ruský plyn do střední a západní Evropy. Další tranzitní trasu, konkrétně v Luhanské oblasti, Ukrajina zablokovala už v květnu 2022, když podle ní okupační jednotky manipulovaly s technickými procesy.
Obsazením širšího okolí stanice, tedy města Sudža, případně dalších vesnic, si tak Ukrajinci vytvářejí širší pásmo okolo tohoto klíčového bodu.
Zemní plyn do Sudži proudí ze západosibiřských plynových polí potrubím na Ukrajinu. Plynovod pak vstupuje do Evropské unie na ukrajinsko-slovenské hranici, poté se větví.
Přes Sudžu procházelo podle ukrajinského webu Suspilne přibližně 42 milionů metrů krychlových plynu denně. Ten se používá k výrobě elektřiny, napájení průmyslových procesů a v některých případech i k vytápění domácností.
Proč ruský plyn stále proudí do Evropy?
Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu podepsaly obě země pětiletou dohodu, podle níž Rusko souhlasilo s tím, že bude do Evropy posílat určité množství plynu přes ukrajinské plynovody. Tato dohoda pořád platí. Ale pouze do letošního roku. Kyjev ji podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka nemá v úmyslu prodloužit nebo nahradit.
Samotné obsazení měřicí stanice nemusí být důvodem pro přerušení dodávek. Ruský plynárenský gigant Gazprom také zatím v dodávkách pokračuje. Šéf poradenské firmy Energy Aspects James Waddell ale pro Reuters varoval, že firma by mohla ukrajinskou ofenzivu využít jako záminku pro snížení toků.
Agentura odhaduje, že v případě zastavení exportu by Rusko mohlo ročně přijít asi o 4,5 miliardy dolarů (přes 100 miliard korun).
Analýza
Ukrajinská armáda se po více než roce znovu pustila do větší útočné akce. S tou poslední, neúspěšnou ofenzivou na jižní frontě má ovšem máloco společného.
Které země jsou přes Sudžu zásobovány?
Plyn tudy putuje zejména do energetických společností v Rakousku, ale také na Slovensku a v Maďarsku, píše agentura AP. Například Slovinsko nebo Chorvatsko, dříve závislé na ruském plynu, už dováží naprosté minimum. Ruských dodávek se zbavilo také Moldavsko, které není součástí Evropské unie, připomněla agentura Reuters.
Jak důležitý tedy pro Evropu zůstává ruský plyn?
Před válkou dodávalo Rusko do Evropy prostřednictvím plynovodů přibližně 40 % zemního plynu. Po vypuknutí války ale většinu dodávek přerušilo s odvoláním na spory ohledně požadavku na platbu v rublech. Evropa považovala ruské odříznutí od dodávek za energetické vydírání a zavázala se k úplnému ukončení dovozu ruského plynu do roku 2027.
Přesto je část Evropy na dodávkách z Ruska stále závislá. Situaci totiž nenapomáhá inflace, která rapidně zamávala s cenami energií. Některé země proto v dodávkách pokračují. Další, jako například Rumunsko a Maďarsko, pak uzavřely dohody o dodávkách s Tureckem, které ale plyn dováží právě z Ruska.
Rakouský plán
Vedle Taylor Swiftové a majetků lídra populistických Svobodných se v Rakousku před volbami mluví i o vládním plánu zbavit se ruského plynu. Prosadili ho Zelení, nelíbí se Svobodným, kteří už se těší na historické vítězství.
Může se Evropa úplně odstřihnout?
Úplné odstřižení od ruského plynu by zatím bylo složité. Armida van Rijová, vedoucí výzkumná pracovnice Královského institutu pro mezinárodní záležitosti v Londýně, pro AP řekla, že „ruský plyn se pere přes Ázerbájdžán a Turecko, aby uspokojil přetrvávající vysokou evropskou poptávku“.
Evropské úsilí o snížení využívání ruského plynu je podle ní zatím „působivé“. Dodala však, že „politická realita je taková, že pro evropské země je nesmírně obtížné plně diverzifikovat své dodávky energie, když se mnohé z nich již potýkají s vysokou inflací a krizí životních nákladů“.
