Ukrajinci během operace Vivaldi vysadili v ruském týlu roboty. Mediální ticho je přísné

Budou jednou roboti válčit za lidi? Možná je to jen utopická představa, ale šéf ukrajinského Třetího armádního sboru Andrij Bileckyj tvrdí, že už se to děje.

„Jsme první jednotkou na světě, která nasadila roboty do boje v nepřátelském týlu,“ oznámil Bileckyj v dosud jediném prohlášení, které potvrdilo existenci operace Vivaldi.

Italský barokní skladatel by asi byl překvapený, že po něm někdo pojmenoval pozemní ofenzivu. Na ukrajinských sociálních sítích se spekuluje o tom, že akce je rozdělená na čtyři části, podobně jako Vivaldiho nejznámější dílo Čtvero ročních dob.

O detailech operace mnoho známo není, nevyjadřují se k ní velitelé ani politici. Bileckyj minulý týden potvrdil jen to, že ofenziva začala a že se zatím podařilo vytlačit okupanty z několika desítek kilometrů čtverečních.

Podle nepotvrzených informací se Ukrajinci snaží opevnit západní břeh řeky Žerebec. A pokud by čerstvě dobyté území udrželi, Rusům by výrazně zmenšili šance na postup k takzvanému pevnostnímu pásu, tedy souměstí Slovjansku a Kramatorsku, jež se agresor snaží dobýt a splnit tak rozkaz Vladimira Putina ovládnout celou Doněckou oblast.

Během ofenzivy u města Lyman ovšem Ukrajinci naopak po dlouhé době vstoupili do Luhanské oblasti.

Shození pozemních robotů ze vzduchu do nepřátelského týlu je součástí snahy vázat ruské síly. „Určili jsme místa, kam roboty shodit, aby to co nejvíce narušilo ruskou obranu,“ řekl rozhlasové stanici NV Ukrajina důstojník Třetího armádního sboru vystupující pod jménem Andrij.

„V reakci museli okupanti posílit ochranu svých opěrných bodů, takže část sil nemohli nasadit proti naší ofenzivě,“ popsal působení malých bezpilotních vozidel známých pod zkratkou UGV (Unmanned Ground Vehicles).

Operace Vivaldi začala v květnu za mediálního ticha. Důstojníci i vojáci měli přísný zákaz se o čemkoli zmiňovat.

Třetí armádní sbor pak dokonce podle serveru Hromadske požádal některé západní analytiky, kteří používají satelitní snímky a geolokaci, aby nepublikovali žádné mapy na sociálních sítích.

Cílem první fáze bylo odříznout Rusům přístupy ke Svjatohirsku, městu, které má symbolický význam, jelikož v něm stojí třetí největší pravoslavný klášter Ukrajiny.

Dobytí města 1. září oznámil ruský prezident Putin, jen o týden později ale Bileckyj zveřejnil video, kde stojí v centru Svjatohirsku a utahuje si ze šéfa Kremlu, že kolem nevidí žádné ruské vojáky.

Stejně jako Ukrajina se k bojům u Lymanu a řeky Žerebec oficiálně nevyjadřuje ani Rusko, ale někteří prováleční blogeři s odkazem na své zdroje v terénu píší o velkých ztrátách a kritické situaci na ruské straně.

Pro připomenutí: Strategii naprostého informačního ticha použila Ukrajina poprvé ve větší míře na podzim roku 2022. 

Armádě se tehdy podařilo vytvořit zdání, že zaútočí na jihu v Chersonské oblasti, místo toho ale nečekaně udeřila na nepřipravené ruské pozice na severu v Charkovské oblasti.

Podobným způsobem vedení ukrajinské armády zakázalo zveřejňování jakýchkoliv podrobností o plánu osvobodit strategicky významnou Kinburnskou kosu v Černém moři. O výsledku operace se stále mnoho neví, Rusové ale zřejmě část techniky z písčitého výběžku stáhli do vzdálenějších míst.

Běžná už není ani přítomnost novinářů na frontě. „V době většího zapojení dronů do války je mnohem větší riziko zásahu kohokoliv na zemi. Podmínky pro novináře se výrazně zpřísnily a na linii střetu v podstatě už nesmějí,“ řekl autorovi tohoto textu jeden z českých dobrovolníků v ukrajinské armádě.