Také Ukrajina zřejmě použila zakázanou kazetovou munici

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

„Začali ostřelovat a padalo to na ulici,“ popsal novinářům deníku New York Times (NYT) Jurij Dorošenko z východoukrajinské vesnice Husarivka moment ze začátku března, kdy poblíž jeho domu dopadla raketa, kterou novináři idenfitikovali jako nosič kazetové munice.

Tento typ zbraně od začátku invaze už několikrát prokazatelně použilo k ostřelování civilisty obydlených oblastí Rusko, což následně odsoudily lidskoprávní organizace i někteří západní političtí lídři. Ve vesnici Husarivka to ale podle zjištění NYT byl jiný příběh.

K ostřelování kazetovou municí tam došlo v době, kdy vesnici kontrolovala ruská armáda, což spolu s výpověďmi svědků a výsledky dalšího vyšetřování reportérů na místě jasně naznačuje, že tentokrát kazetovou munici nepoužilo Rusko, ale Ukrajina.

„Rozhodnutí Ukrajinců poslat na vlastní vesnici kazetovou munici, která má kapacitu nahodile zabíjet nevinné lidi, podtrhuje jejich strategickou kalkulaci – bylo to potřeba udělat ke znovuobsazení jejich země, bez ohledu na následky,“ píše NYT. Deník dodal, že během tohoto konkrétního ostřelování naštěstí žádný civilista nezemřel. Při dalším ostřelování ruské posádky Husarivky (pravděpodobně už konvenční municí) ale zahynuli nejméně dva.

Kazetová munice je název pro zbraň skládající se z nosného kontejneru, který obsahuje mnoho malých výbušnin. Když se tato raketa odpálí z raketometu nebo například letadla, kontejner se ve vzduchu otevře a zasype menšími bombami velký prostor, třeba i o velikosti několika fotbalových hřišť.

Z povahy fungování zbraně tedy vyplývá, že s ní nelze přesně zamířit na daný vojenský cíl a v případě, že jsou v okolí civilisté, kazetová munice je chtě nechtě ohrozí.

Tento typ zbraně sice není zcela zakázán, Úmluva o zákazu kazetové munice, již v roce 2010 stvrdila stovka států, totiž zakazuje její použití jen v rezidenčních oblastech, což zároveň nazývá válečným zločinem. Tuto úmluvu nicméně Ukrajina, stejně jako Rusko nebo USA, nepodepsala.

„Není to překvapující, ale je určitě děsivé dozvědět se, že se objevily důkazy naznačující možné použití kazetové munice Ukrajinou v tomto konfliktu,“ řekla NYT Mary Warehamová, ředitelka advokacie divize zbraní v lidskoprávní organizaci Human Rights Watch, která se mimo jiné zabývá mapováním válečných zločinů po celém světě. „Kazetová munice je nepřijatelná zbraň, která zabíjí a mrzačí civilisty napříč Ukrajinou,“ dodala.

Ukrajinské ministerstvo obrany ani další oslovení představitelé armády výzvu deníku k reakci nevyslyšeli a ponechali zprávu bez komentáře.

Reportéři NYT uvádějí, že při prohlídce okolí domu Jurije Dorošenka našli velké kusy rakety, kterou identifikovali jako nosič kazetové munice. Konkrétně mělo jít o raketu vypálenou raketometem Uragan s ráží 220 mm.

Podle Dorošenka k ostřelování došlo na konci prvního březnového týdne a on sám netušil, kdo vesnici ostřeloval, ale podle výpovědí ostatních obyvatel nejspíš bylo cílem provizorní ruské velitelství, v jehož okolí munice dopadala.

Pod ruskou kontrolou byla už v té době podle NYT celá vesnice, takže ruská armáda neměla žádný důvod ji ostřelovat.

V okolí Dorošenkova domu, který leží jen pár set metrů od dílny, v níž dřív sídlilo ruské velitelství, se podle NYT našly pozůstatky nejméně dvou raket kazetové munice stejného typu. Tyto rakety podle deníku pravděpodobně nesly každá 30 protipěchotních bomb, které se rozsypaly do okolí, kde je asi tucet jednopatrových domů protkaných malými zahrádkami.

Každá taková protipěchotní bomba podle NYT obsahuje výbušninu se silou odpovídající necelým dvěma ručním granátům.

Ničivý potenciál takového ostřelování přiblížil Seznam Zprávám už před časem v článku o ruské tradici používání kazetové munice kapitán František Krejčíř z Fakulty vojenských technologií „Pokud je člověk v krytu nebo uvnitř budovy, nemají výbuchy tak velkou sílu a účinek. Když ale naopak člověk není ukrytý, je pravděpodobné, že ho výbuchy submunice zasáhnou a způsobí mu smrt nebo těžká zranění. Kazetová munice působí na velkém prostoru velkým množstvím tříštivo-trhavé submunice o velikosti ručních granátů,“ řekl.

Dalším typickým znakem kazetové munice je poměrně vysoké množství bomb, které po dopadu na zem nevybuchnou a ohrožují tak lidi v okolí i dlouho poté, co ostřelování skončí. Podle lidskoprávních organizací po dopadu nevybuchne až 20 % této munice.

Ve vesnici Husarivka tyto a další nebezpečné předměty odklízí pyrotechnici. Novináři se nicméně kvůli obavám z výbuchu k munici nemohli příliš přibližovat, a proto prozkoumali jen pozůstatky dvou zmiňovaných raket vystřelených raketometem Uragan.

Podobnou raketu se deníku NYT mimochodem podařilo ověřit 8. dubna na předměstí Charkova. Vypálilo ji ale Rusko a místo protipěchotních bomb nesla miny, které měly předem nastavené různé intervaly výbuchu.

„Hodně se mluví o ruském ostřelování ukrajinských měst – častých barážích artilérie, které zabíjí obyvatele a zbývající přeživší zahání do krytů. Nebezpečí pro civilisty ale představuje i ukrajinská artilérie, která podporuje snahy o zpětné dobytí oblastí Ukrajiny kontrolovaných Ruskem,“ napsal NYT.

Popsané ostřelování vesnice Husarivka je podle NYT zřejmě prvním případem použití kazetové munice Ukrajinou od začátku invaze. Předtím ji ukrajinská armáda podle deníku používala v prvních měsících války proti ruským separatistům v roce 2015.