Článek
Kyjev si stěžuje na Polsko, Maďarsko a Slovensko, protože odmítly zrušit zákaz dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Stížnost podal u Světové obchodní organizace (WTO), napsal web Politico.
„Je důležité dokázat, že tyto kroky nejsou právně korektní. A proto zítra zahájíme soudní řízení,“ řekl v neděli náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod Taras Kačka v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Bratislava, Varšava a Budapešť zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny. Embargo mělo vypršet 15. září, trojice zemí ho ale prodloužila.
Kyjev se však obává o klíčový zdroj příjmů, který nabral na důležitosti poté, co Moskva v červenci odstoupila od dohody umožňující export obilí z černomořských přístavů. Vývoz z ukrajinských přístavů se poté takřka zastavil - z Oděsy od poloviny srpna vyplulo pouhých pět lodí, jak informovala agentura Reuters.
Ukrajina na základě dohody s Bruselem z počátku roku nesměla vyvážet obilí, včetně pšenice a kukuřice, do pěti východních zemí EU. Evropská komise (EK) ale minulý pátek rozhodla, že zákaz neprodlouží.
Z Ruska
Ruské vedení dlouhodobě nezveřejňuje počty vlastních obětí ve válce na Ukrajině. Nyní však z ruské vlády vypadlo číslo, které může skutečné množství padlých aspoň přiblížit.
Díky online systému veřejných zakázek se dá udělat přesnější obrázek také o počtu nasazených ruských vojáků.
Polsko, Maďarsko a Slovensko se proti tomuto rozhodnutí vzbouřily a uvedly, že zavedou vlastní zákazy i navzdory rozhodnutí EK. „V našich očích jsou tato opatření Maďarska a Polska vyjádřením naprosté nedůvěry Evropské komisi,“ uvedl Kačka.
Protiprávní jednání
Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj agentuře Reuters řekl, že stížnost Kyjev podá v blízké budoucnosti. To se tak stalo v pondělí.
Už dříve Kyjev rozhodnutí pokračovat v embargu označil za protiprávní. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko ve čtvrtek podle Reuters uvedl, že embargo porušuje podmínky dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Navíc podle něj popírá princip jednotného trhu EU.
Kačka s Nikolenkem souhlasí a v neděli pro Politico dodal, že otevřený odpor Polska, Maďarska a Slovenska vůči Bruselu není jen vnitřní záležitostí EU. „Mohou mezinárodní obchodní partneři věřit, že Brusel skutečně a jednotně mluví za celou EU? Po mnoho let to byla Evropská komise, kdo je obchodním vyjednavačem a institucí zodpovědnou za obchodní politiku celé EU. A na tomto základě jsme byli zvyklí pracovat,“ ptal se Kačka.
Zatímco Slovensko pouze prodloužilo předchozí zákaz EU, Polsko o víkendu uvalilo další omezení, na jeho území se teď nesmí dovážet ani ukrajinská mouka a krmivo. Maďarsko podle Kačky zašlo ještě dál a zakázalo dalších 25 výrobků, včetně několika masných produktů a medu.
Kačka: Polské důvody jsou chybné
Kroky Maďarska jsou podle Kačky většinou symbolické, protože Ukrajina do této země nevyváží mnoho hovězího ani vepřového masa. Polská opatření se ale podle něj dotknou významné části ukrajinského vývozu. „Pokud Varšava od těchto dodatečných zákazů neupustí, byli bychom nuceni přistoupit k odvetným opatřením na další výrobky a zakázali bychom dovoz ovoce a zeleniny z Polska,“ prohlásil.
Kyjev kromě toho obvinil polskou vládu z populismu. Vláda ve Varšavě uvedla, že svým jednáním chce ochránit své zemědělce před náporem ukrajinských výrobků, kvůli kterým se na trhu snižují výkupní ceny.
Kačka na to ale řekl, že toto zdůvodnění je chybné. „Polský zákaz zemědělcům nepomůže, ceny neovlivní, protože ceny jsou globální - to, co dělají, je založeno na veřejném mínění,“ myslí si.
Polsko se totiž nachází uprostřed kampaně před parlamentními volbami, které se budou konat 15. října. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) premiéra Mateusze Morawieckého se tak snaží udržet voliče, které dlouhodobě mezi zemědělci má.
Polská vláda nicméně stanovisko, že hranice ukrajinskému obilí neotevře, zastává dlouhodobě „Bez ohledu na to, jaké bude rozhodnutí bruselských úředníků, naše hranice neotevřeme,“ uvedl minulý týden Morawiecki na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.
Výborný: Ze strany Ukrajiny jsou potřeba jasné záruky
Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se domnívá, že trojice zemí může svůj přístup změnit, pokud získají od Ukrajiny jasné záruky.
Ministr podle ČTK řekl, že přístup Slovenska, Polska a Maďarska „může být do jisté míry upraven na základě skutečně jasné deklarace z ukrajinské strany, že bude fungovat monitoring a kontrola a že budou fungovat licenční smlouvy, které budou kontrolované nejen na ukrajinském území, ale i na území těchto tří zemí“.
„Nemůžeme si jen říkat stanoviska, je potřeba se bavit o tom, co s tím udělat. A součástí musí být i garance ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou dodržována pravidla, která přislíbili,“ řekl Výborný.
