Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajinská armáda zajala dva čínské občany bojující v řadách ruské armády, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na sociální síti X napsal, že u dvojice našla i doklady nebo bankovní karty.
„Máme informace, které naznačují, že v okupačních jednotkách je mnohem více čínských občanů, než jsou tito dva,“ napsal Zelenskyj. Oznámení o dopadení Číňanů doprovodil záběry muže asijského vzezření.
Prezident později před novináři doplnil, že ukrajinská armáda čínské armády zajala poblíž vesnic Tarasivka a Bilohorivka v Doněcké oblasti, píše deník Ukrajinská pravda. Odehrála se tam prý bitva, do které se zapojilo celkem šest čínských vojáků.
Ukrajina teď podle Zelenského prověřuje veškerá fakta. „Dal jsem pokyn Ministerstvu zahraničí Ukrajiny, aby okamžitě kontaktovalo Peking a objasnilo, jak na to Čína hodlá reagovat,“ dodal. Rezort si následně předvolal čínského charge d'affaires.
Podle něj zapojení Číny ukazuje, že ruský prezident Vladimir „Putin hodlá dělat vše, jen ne ukončit válku“. Zelenskyj vyzval k reakci Spojené státy, Evropu i další země.
Čínsko-ruské spojenectví:
Americká vláda v současnosti usiluje o mírová jednání s Ruskem, diplomaté obou zemí se několikrát sešli, ale rozhovory zatím nevedly ke zklidnění bojů. I prezident Donald Trump už dal najevo frustraci z ruského postupu.
„Nejsem šťastný z toho, co se děje. Bombardují jako šílenci,“ komentoval v pondělí sérii ruských útoků na ukrajinská města, včetně pátečního masakru 19 lidí v Kryvém Rihu.
Rusko už do války s Ukrajinou povolalo severokorejské vojáky, kteří mu pomohli potlačit ukrajinskou ofenzivu do Kurské oblasti, ruského regionu, kam Kyjev vnikl loni v srpnu. V posledních měsících Moskva ukrajinské síly z tohoto území z větší části vytlačila.
Na ukrajinské straně oproti tomu bojují dobrovolníci z jiných států. I Rusko v průběhu války rekrutovalo bojovníky například z Indie, Nepálu nebo Kuby, několikrát se objevily zprávy o tom, že je na své území dostalo pod falešným příslibem práce v Rusku.
Čína jako ruský ekonomický spojenec
Čína je pro Rusko klíčovým politickým a hospodářským spojencem. Její obchod s Ruskem od začátku války na Ukrajině výrazně vzrostl a Peking tak Moskvě do značné míry kompenzuje ztráty, které způsobily západní sankce.
Oficiálně se ale v konfliktu tváří nestranně, přestože Rusku prokazatelně poskytuje zboží, které mu v boji pomáhá.
„Čína je hlavním dodavatelem spotřebního zboží do Ruska, nahrazujícím západní značky, a zároveň poskytuje klíčové technologie a komponenty – od navigačního a komunikačního vybavení přes polovodiče a drony až po rušicí zařízení, která se využívají i ve vojenském sektoru,“ popsal pro Seznam Zprávy sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis.
Peking se od začátku války opakovaně nabídl jako zprostředkovatel případného míru, ale jeho snahy k ničemu nevedly.
V souvislosti s Trumpovým úsilím o mír se spekulovalo také o tom, že by se čínské jednotky mohly stát součástí případné mírové mise na Ukrajině, protože jejich přítomnost v zemi by mohla být pro Moskvu stravitelnější než zapojení jednotek ze zemí NATO. Čínské ministerstvo zahraničí ale tuto možnost na konci března odmítlo.
