„Nejtěžší zima už skončila.“ Ukrajina už zase posílá energii do EU

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle nejnovějších čísel poslala Ukrajina do zahraničí za celý duben necelých 90 tisíc megawatthodin elektřiny, přičemž 40 šlo do Moldavska, 30 do Polska a 19 na Slovensko. Tuto energetickou spolupráci umožňuje synchronní připojení Ukrajiny na evropský systém od března 2022.

Tamní společnost Ukrenergo National Power Company znovuzavedení a postupné navyšování vývozu energie zdůvodňovala dostatečnými objemy výroby elektřiny, ke kterým přispěly i jarní povodně.

„Hladina vody je mnohem vyšší než v předchozích letech. Vodní elektrárny společnosti Ukrhydroenergo fungují nepřetržitě a k minimalizaci následků povodní provádějí řízené vypouštění vody, což umožňuje snížit hladinu vody v nádržích Kyjev a Kaniv. Energetický systém si udržuje dostatečný přebytek kapacity,“ citovala ČTK zprávu společnosti zveřejněnou v dubnu na sociální síti Telegram.

Už na začátku měsíce, kdy ministr energetiky Herman Haluščenko podepsal dekret o vývozu elektřiny, měl podle něj tamní energetický systém „fungovat už téměř druhým měsícem bez omezení pro spotřebitele a s přebytky“.

Haluščenko k tomu dodal, že „nejtěžší zima už skončila“ a nyní nastává fáze exportu elektřiny, která pomůže získat finanční prostředky na poničenou energetickou infrastrukturu.

Nadšená prohlášení mohou připomínat situaci z loňského léta, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj prohlašoval, že Ukrajina může svými vývozy významně pomoct Evropské unii s energetickou bezpečností. To ale nebylo a není reálné.

Současné exporty do střední Evropy pochází podle odborníka na elektrické sítě a rozvoj soustav Jiřího Ptáčka z poradenské firmy EGÚ Brno hlavně z válkou méně postižené západní Ukrajiny, která byla vůči Evropě exportní dlouhodobě, přičemž před válkou byly exporty násobně vyšší.

Dosavadní dubnové vývozy jsou ostatně z hlediska spotřeby na celostátní úrovni evropských zemí zanedbatelné. Oněch 90 tisíc megawatthodin, by podle dat o loňské průměrné roční spotřebě od Českého statistického úřadu stačilo velmi zhruba na zásobování energií Pardubického kraje na necelé dva týdny.

Ukrajinští energetici přitom mají i nadále plné ruce práce s opravami škod po dlouhé sérii útoků, jejichž cílem bylo poničit infrastrukturu co možná nejvíc a v kombinaci s tuhou zimou zlomit obyvatelstvo. Že se to Rusku nakonec nepodařilo, neznamená, že infrastruktura funguje bez problémů.

Podle první shrnující zprávy Rozvojového programu OSN (UNDP) a Světové banky se Ukrajina z útoků na energetickou, teplárenskou, vodní a odpadní infrastrukturu bude vzpamatovávat ještě roky. Během měsíců útoků podle zprávy došlo ke snížení kapacity výroby elektřiny o 61 % a škodám v hodnotě deseti miliard amerických dolarů. Z toho 1,2 miliardy je potřeba jen na „urgentní opravy kritické infrastruktury“.

„Škody znamenaly 12 milionů lidí bez elektřiny nebo s omezeným přístupem k ní, poškození, zničení nebo znepřístupnění 22 z 36 elektráren a neopravitelně zničenou značnou část teplárenské infrastruktury ve válkou postižených oblastech,“ shrnuje UNDP „chmurný obrázek“ toho, čemu Ukrajinci poslední rok museli čelit.

Podle UNDP „není pochyb“, že plné zotavení potrvá roky a bude požadovat mezinárodní spolupráci a investice v „bezprecedentním měřítku“.

Útokům navíc není konec. Minulý týden byly po ruském ostřelování hlášeny nové škody na distribuční síti, které vedly k výpadkům v několika oblastech včetně Chmelnycké, Chersonské, Mykolajivské, Charkovské a Doněcké.

Ukrajina také počítá s tím, že se vrátí i systematické a masivní útoky. Ministr Haluščenko prohlásil, že „Rusko se nevzdá svých záměrů a bude pokračovat v útocích na energetickou infrastrukturu“, a to zejména před další topnou sezonou, na což se podle něj Ukrajina už teď připravuje.

Kromě oprav již způsobených škod a posilování protivzdušné obrany chce Ukrajina čelit dalším útokům i skrze decentralizaci výroby elektřiny se zaměřením na zřízení menších elektráren různých druhů na lokální úrovni.

Tím se obloukem vracíme k nereálnosti představy, že by Ukrajina mohla exportovat zásadnější množství elektřiny do okolních států – jak totiž už v loňském rozhovoru na toto téma upozornil Ptáček, nejde zdaleka jen o samotnou výši přebytků ukrajinské produkce.

„Nikdo nechce například zažít situace, kdy by Rusové náhle vyřadili provozovanou velkou ukrajinskou elektrárnu a v Evropě pak najednou citelně chyběla exportovaná ukrajinská energie,“ řekl Ptáček a dodal, že dalším limitem je i kapacita přenosových soustav v propojení z Ukrajiny do Evropy.