Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spojené státy po mnoha měsících odmítání obrátily a poskytly Ukrajině balistické rakety dlouhého doletu ATACMS. Ukrajina je podle zpráv deníku New York Times a agentury Reuters odvolávajících se na nejmenované zdroje už i poprvé použila.
Zdroje uvedly, že 17. dubna měl Kyjev rakety vypálit na ruskou leteckou základnu na Krymu vzdálenou asi 165 kilometrů od fronty a tento týden je použít ještě k dalšímu úderu na cíl v okupovaném městě Berďansk na pobřeží Azovského moře.
Rakety měly být součástí posledního malého balíčku podpory USA v hodnotě 300 milionů dolarů oznámeného v březnu. Spojené státy nicméně tento týden dokončily schvalovací proces zákona, který vyčleňuje na podporu Ukrajiny 61 miliard dolarů a který má podle dřívějších zpráv rovněž obsahovat rakety ATACMS.
Co je v novém balíku americké pomoci?
Schválení americké pomoci ve výši téměř 61 miliard dolarů je nejlepší zprávou pro Kyjev za hodně dlouhou dobu. Ukrajinci mají velmi rychle dostat zbraně, které jim nejvíc chybí. Úlevu a lepší morálku mohou cítit už teď.
Dva druhy nebezpečí
Od amerických raket s dostřelem 300 kilometrů se očekává, že dají Ukrajině novou možnost útočit na hodnotné ruské cíle hluboko v týlu. V praxi to může znamenat víc zničené ruské techniky, skladů, mostů, železnic a budov sloužících například jako základny pro velitelství nebo odpočívající vojáky.
Taková hrozba pro Rusko není nová, ATACMS mají ale zatím největší dostřel ze všech těžkých raket, které kdy Ukrajina měla k dispozici. A k tomu další důležité přednosti.
Rakety dostřelí až hluboko do Ruska, Ukrajina by je ale měla pálit jen na okupovaná území:
Mapa ukazuje dostřel z ukrajinských měst ležících přímo na frontové linii, nebo poblíž.
Dostřelem i silou jsou americkým raketám nejblíž britské střely Storm Shadow a jejich francouzská verze SCALP, u nichž se uvádí odhadovaný dostřel 250 kilometrů. Stejně daleko jako ATACMS by měly dokázat doletět i ukrajinské protilodní Neptuny (minimálně ve vývoji má být i jejich varianta s dokonce ještě větším dostřelem), ale ty jsou podstatně menší.
Dalekonosnější verze ATACMS váží asi 1300 kilogramů (zhruba stejně jako Storm Shadow a asi o 400 kg víc než Neptun). Může nést jednu velkou bojovou hlavici vhodnou pro likvidaci menších, ale třeba odolnějších cílů (opět podobně jako Storm Shadow). Má ale i variantu, která na 300 kilometrů dopraví 300 malých bomb, které se na místě určení rozptýlí do širého okolí. Jde o takzvanou kazetovou munici, jejíž používání omezuje Úmluva o zákazu kazetové munice, kterou v roce 2010 stvrdilo 100 států. USA, Ukrajina ani Rusko tak ale neučinily.
Takové vlastnosti nových střel v ukrajinské výzbroji by se mohly hodit právě například při útocích na letiště nebo jakékoliv jiné větší cíle, které nemají robustní opevnění či pancíř.
K takovému účelu mimochodem Ukrajina už loni využila i vůbec první rakety ATACMS, které kdy dostala. Tehdy šlo o variantu s menším dostřelem (ačkoliv s nákladem až 950 malých bomb) a Ukrajinci s ní měli zničit několik vrtulníků a další cennou techniku na ruských letištích.
Mimo dostřelu a variability v bojových hlavicích patří mezi přednosti ATACMS i to, že je lze střílet z raketometů HIMARS a M270, které Ukrajina dostala už dřív. Rakety Storm Shadow a SCALP musí Ukrajinci odpalovat ze vzduchu.
ATACMS jsou ale pro vývoj války důležité i čistě proto, že jsou to prostě další rakety dlouhého dostřelu. Připomeňme, že například francouzských SCALP Ukrajinci měli dostat nejprve loni 50 a letos v lednu Paříž slíbila dalších 40. Celkem by jich přitom Francie měla mít k dispozici pouze asi 400. Kolik dal Ukrajině Londýn, se neví, ale sám jich má jen asi 700 až 1000.
Kyiv Post píše, že podle statistik výrobce ATACMS (Lockheed Martin) bylo těchto střel vyrobeno celkem asi 4000 kusů (včetně verzí s menším dostřelem). Z toho asi 1750 Spojené státy prodaly na vývoz a zhruba 600 použily. Aktuální kapacita výroby by měla být „menší než 500 kusů ročně“ a většina z ní by měla putovat do zahraničí v rámci již uzavřených smluv.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan ovšem tuto středu, když novinářům potvrzoval informace anonymních zdrojů, řekl, že prezident Biden dal pokyn, aby Ukrajina dostala „významné množství“ raket ATACMS.
Kolik jich Ukrajina nakonec dostane, nicméně zatím nikde nezaznělo. Dá se očekávat, že USA dodá víc raket než Francie a Velká Británie, ale jisté to zdaleka není.
Rusko bude muset reagovat
V případě, že bude raket hodně, ruské schopnosti podle analytiků neutrpí jen přímým vlivem případných zničených bojových či logistických prvků, ale i nutností přizpůsobit se nové hrozbě.
„Tohle Rusy donutí hodně změnit jejich strategii a taktiku,“ řekl například bývalý důstojník amerického dělostřelectva Dan Rice Business Insideru. Rusko totiž podle něj bude muset volit mezi vyšším rizikem ztrát určitých prostředků a jejich sníženou využitelností v případě, že je přesune do bezpečí mimo dosah raket.
„Rusko bude nuceno rozptýlit vojenské prostředky tak, aby snížilo jejich zranitelnost vůči ATACMS,“ uvedl expert na rakety a jaderné zbraně z Univerzity v Oslu Fabian Hoffman pro Newsweek. Konkrétně to podle něj může oslabit třeba ruskou protivzdušnou obranu, zvýšit tlak na logistiku a například i snížit využitelnost letectva.
Nelze nicméně očekávat, že rakety samy o sobě Ukrajině vyhrají válku. To ostatně připustil i Bílý dům. „V tomto konfliktu není žádná magická hůlka. Jediná zbraň sama všechno nevyřeší,“ řekl Sullivan.
