Článek
„Každý tady chápe, že máme problém s počty vojáků,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy veterán a bývalý vojenský lékař Andrij Žolob.
Téměř dva roky vedl zdravotnickou rotu 46. samostatné letecké brigády vzdušných útočných sil ukrajinské armády. Účastnil se akcí u Chersonu, Bachmutu i Soledaru. Před půl rokem musel ze služby odejít, aby se coby jediný syn postaral o nemocnou stárnoucí matku. Dnes stojí v čele lvovského Centra služeb pro bojovníky, které pomáhá veteránům.
„Během války bylo mnoho vojáků zraněno nebo padlo v boji. Rusko jich má stále víc než dost. Abychom byli schopni bránit naši zemi, potřebujeme jich také dostatek, a proto musíme pokračovat v mobilizaci,“ reaguje na debatu, jestli na Ukrajině snížit odvodový věk z 25 na 18 let.
Rozproudila se po tom, co Washington vzkázal, že nedostatek lidských zdrojů ovlivňuje ukrajinskou bojeschopnost palčivěji než nedostatek zbraní. A na Kyjev apeloval, aby se zamyslel nad snížením věku povinných odvodů.
„I s penězi, i s municí musí být v první linii lidé, kteří se vypořádají s ruskou agresí,“ vzkázal americký ministr zahraničí Antony Blinken na konci listopadu.
Zprávy z bojiště
Ukrajinská obrana bez rychlého „žonglování“ s jednotkami neobstojí. Znovu to prokázalo dění v Charkovské oblasti, kde Rusové našli mezeru a Ukrajina ji jen tak tak zacelila.
Výraznému snížení odvodového věku se Kyjev už třetí rok od začátku plnohodnotné ruské invaze vyhýbá. Poměrně ostře se proto vymezil i proti nejnovější výzvě.
„Nedostatek vybavení a výcviku nesmíme kompenzovat mládím vojáků,“ vzkázal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že Ukrajině více než rozsáhlá armáda plná nezkušených teenagerů pomůže zlepšení výcviku a vybavení pro stávající síly.
„Prioritou by mělo být poskytnutí raket a snížení vojenského potenciálu Ruska, nikoliv odvodový věk na Ukrajině,“ dodal.
Přestože se Zelenskyj snažil návrh smést se stolu, otázka snížení odvodového věku zaplnila stránky světových médií a stala se předmětem veřejných debat v napadené zemi.
Podle nezávislé ukrajinské novinářky Kamily Hrabčukové, která spolupracuje s předními ukrajinskými i světovými médii, panují v ukrajinské společnosti ohledně snížení odvodového věku smíšené nálady.
„Na sociálních sítích je vidět, že někteří lidé mají z toho, že budou mladí lidé nuceni jít bojovat, strach. Jiní návrh kvitují. Například někteří vojáci si od toho, že by měli ve své jednotce mladší ročníky, které mají více energie a síly, slibují větší efektivitu,“ vysvětluje.
Rozhovor s ukrajinským sociologem
Mladá generace se naučila přizpůsobovat nové realitě a najít společnou řeč s cizími lidmi, komentuje proměny ukrajinské společnosti za války sociolog z Kyjeva. Invaze podle něj způsobila i to, že jsou dnes Ukrajinci pobožnější.
Připomíná, že už teď je v ukrajinské armádě plno velmi mladých lidí, kteří do ní vstoupili dobrovolně nebo proto, že už před začátkem invaze zahájili vojenské vzdělání.
Druhá zmíněná varianta je případem i jejího nynějšího partnera. „Do války šel hned na začátku plnohodnotné invaze. Bylo mu tehdy dvacet let a zrovna dokončoval studium na vojenské akademii. Okamžitě jej poslali na frontu,“ popisuje novinářka.
Ukrajinské dilema
Po více než dvou a půl letech intenzivních bojů se ukrajinská armáda potýká s nedostatkem lidských zdrojů.
O tom, jak moc je situace kritická, promluvil i čtyřicátník Juraj, který na začátku ruské invaze vstoupil do ukrajinských ozbrojených složek a nedávno se vrátil z bojů v Kurachove, jednoho z měst, o které se v poslední době intenzivně bojuje v Doněské oblasti, kam Moskva soustředí své dobyvačné snahy.
S reportérkami Seznam Zpráv se před před dvěma týdny setkal v Kyjevě, kam z fronty zamířil za svou rodinou.
Na otázku, kdy se opět vrací na bojiště, odpověděl, že momentálně nemá tušení. Prozradil, že v jeho praporu je v tuto chvíli tak málo mužů, že téměř přišel o bojeschopnost. Než opět vyrazí bojovat, musí nejdřív obnovit své řady.
Reportáž z Ukrajiny
Podniky plné lidí, kteří se navzdory válce snaží dál žít. I tak může vypadat život na Ukrajině. I několikrát denně ho přeruší sirény, jež lidem připomenou, že ruská agrese nezmizela.
Kyjev si je vědom, že pokud chce nadále odolávat ruské agresi, potřebuje nové vojáky. Otázka mobilizace je ovšem v ukrajinské společnosti značně nepopulární a řada těch, kterých se odvody týkají, se jim vyhýbají.
Po tom, co na jaře Kyjev představil upravená mobilizační pravidla a snížil odvodový věk ze 27 na 25, si předsevzal, že během letoška do služby stihne povolat 200 tisíc nových mužů. Mnozí ale mají za to, že ani to nestačí.
Podle veterána Žoloba není debata o tom, že by Ukrajina měla snížit věk povinných odvodů. Vojákům na frontě je podle něj často okolo čtyřiceti let, což není ideální. „Válka je pro mladší lidi,“ říká s tím, že boj vyžaduje spoustu síly a energie.
Hranici osmnácti let, o které mluví Washington, ale označuje za příliš nízkou. „Když mi bylo osmnáct, měl jsem ze všeho strach, teprve jsem se učil, jak s ostatními jednat,“ vzpomíná na roky dospívání muž, který má za sebou bohaté zkušenosti z fronty.
„Mobilizovat příliš mladé muže není dobrý nápad,“ dodává s tím, že si umí představit snížení odvodového věku na dvaadvacet let, kdy už jsou muži vyspělejší a připravenější na krizové situace.
Mnozí mají také strach z toho, že odvody osmnáctníků by mohly ohrozit budoucnost ukrajinského národa.
Demografická krize na Ukrajině
Válka, neurčitý vývoj a rozvrat hospodářství. To jsou podle odborníků hlavní příčiny prohlubující se demografické krize na Ukrajině. Jak se s tím dokáže popasovat, bude záviset zejména na tom, jak dlouhá válka bude.
„Potřebujeme, aby Ukrajina existovala i za 20 nebo 30 let,“ vzkázal bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny a nynější velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. „Tato budoucnost je na nich – na těch, kterým je nyní 18 let. Jsou úplně jinou generací, která tuto zemi zachrání,“ dodal.
Potenciální změna odvodových pravidel by mohla mít také nepříznivý vliv na demografickou situace na Ukrajině, upozorňují experti.
Lidé mladší 30 let jsou součástí nejméně početné ukrajinské generace v novodobé historii země. U mužů nad osmnáct let je také méně pravděpodobné, že už stihli mít potomky, na rozdíl od těch, kterým je nad 25 let.
Demografická situace nebyla na Ukrajině příznivá ani před válkou. Pozvolný pokles obyvatel začal už v 90. letech, kdy země procházela ekonomicko-politickou transformací. Vpád ruských vojsk v únoru 2022 ovšem demografickou krizi výrazně urychlil, vysvětlila nedávno Seznam Zprávám ukrajinská demografka Iryna Kurylová.
