Ukrajina se s hrozivou zimou vyrovnávala. Jenže teď může být všechno jinak

Před letošní zimou se řada pozorovatelů obávala o to, jak bude vypadat život v ostřelované zemi během zimy. V nejhorším případě se očekávalo, že výpadky proudu dosáhnou 20 hodin denně. Objevovala se i varování před katastrofálním selháním ukrajinské energetické sítě.

Velkou část zimního období se ovšem podařilo překonat poměrně dobře, snad i v důsledku klimatických trendů posledních let. Problémy přicházejí až v posledních dnech.

Rusko se od zahájení své kampaně v roce 2022 pravidelně zaměřuje na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a zničilo více než polovinu předválečných kapacit energetické soustavy země. Během roku 2024 svou ofenzivu ještě přiostřilo a také zefektivnilo.

Před invazí v únoru 2022 měla ukrajinská energetická soustava kapacitu 47 GW. V letech 2022-2023 přišla o 21 gigawattů (GW), shrnula situaci ukrajinská analytická organizace DiXi Group. V roce 2024 bylo v důsledku ruských raketových a dronových útoků vyřazeno z provozu přibližně 10 GW výroby energie, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky pro deník Kyiv Independent.

Část škod se podařilo opravit: do provozu před zimou vstoupily zdroje o celkovém výkonu zhruba 3 GW. Říjen proběhl bez plošných výpadků dodávek, pak ale byly ruské útoky obnoveny a navíc se zvýšila poptávka.

Ukrajinské domácnosti se tak dle projektu Energy Map musely v roce 2024 potýkat s výpadky zhruba po dobu dvou tisíc hodin. Nejhorším měsícem byl červenec, kdy elektřina nebyla k dispozici téměř 80 procent času. Ruské údery tehdy poničily zhruba 90 procent kapacity klasických elektráren.

Kvůli kolapsu velké části průmyslu je současná poptávka po elektřině nižší než v minulosti, situace je ovšem stále velmi napjatá. Ukrajina je v současné době schopna vyrábět na domácím trhu pouze 12-13 gigawattů, zimní poptávka v minulých letech činila i 18 GW.

Od poloviny listopadu do ledna podniklo Rusko masivní útoky, jež způsobily „mnohem větší škody a destrukci než v předchozích letech“, uvedlo kyjevské ministerstvo energetiky pro Kyiv Independent. Útoky zahrnovaly pokaždé 70 až 90 střel s plochou dráhou letu nebo balistických střel a 90 až 120 bezpilotních letounů. V listopadu tak byly dle Dixi Group domácnosti bez proudu 25 % času, v prosinci to bylo téměř 40 %.

Ukrajina má obvykle horká léta a chladné zimy, což odpovídá jejímu převážně kontinentálnímu klimatu. Ke každé zimě, včetně například zimy roku 2014, kdy se demonstranti během tzv. revoluce důstojnosti na kyjevském náměstí Nezávislosti zahřívali tancem a skandováním, patří sníh a teploty pod nulou.

Velkou část letošní zimy tomu ovšem bylo jinak. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí 19. ledna ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedlo, že „v důsledku globálního oteplování na Ukrajině (letos) není klimatická zima“.

„Jestliže dříve byla zima obdobím mrazů a sněhu, pak nyní počasí často připomíná pozdní podzim nebo časné jaro,“ napsalo ministerstvo. Ukrajina patří k těm částem planety, kde teplota v posledním desetiletí stoupá poměrně rychle, přičemž hlavním projevem je růst zimních teplot, uvedla v příspěvku meteoroložka Svitlana Krakovská.

Ústřední geofyzikální observatoř vyhlásila rok 2024 v Kyjevě za „nejteplejší v historii“ s prosincovým průměrem nula stupňů Celsia. Upozornila také, že poslední lednový týden se teploty pohybovaly každý den nad nulou, což je pro zemi rekord.

Teplé počasí těžce raněné ukrajinské energetice velmi pomohlo. V lednu tak ukrajinští provozovatelé nemuseli zavést žádné plošné odstávky dodávek elektřiny (tzv. rolling blackout). Tato řízená omezení pro podniky a domácnosti se v průběhu předchozích let opakovaně zaváděla, aby se snížila spotřeba ve špičkách a zabránilo se kolapsu přetížené energetické soustavy země. „Teplé lednové počasí snížilo spotřebu zhruba o 2 GW,“ uvádí Olena Lapenko z organizace DiXi Group, která sleduje ukrajinskou energetiku

Hodiny trvající výpadky elektřiny se hojně využívaly po celé zemi po většinu jara a léta roku 2024 poté, co Rusko bombardovalo elektrárny a přenosové stanice, a během plánovaných oprav jaderných elektráren. Výpadky proudu se sporadicky zaváděly i v průběhu prosince.

Po celý leden díky teplému počasí dodávky elektřiny probíhaly prakticky bez omezení téměř po celé zemi – s výjimkou frontových oblastí, kde je infrastruktura ovšem často cílem ostřelování a dalších útoků.

Je to další příklad role počasí v současném konfliktu. Minulou zimu Evropa přečkala s rekordním množstvím plynu v zásobnících - do značné míry právě díky velmi příznivému a obecně teplému počasí.

V letošní sezóně je situace méně příznivá. Zatímco před rokem začala topná sezona kvůli teplému počasí netradičně až v polovině října, letos to bylo už o měsíc dříve. Rovněž další průběh letošní zimy je o něco chladnější než loni. Cena zemního plynu na evropském trhu je v současnosti zhruba dvakrát vyšší než loni ve stejnou dobu.

Bohužel únorové počasí se nezdá být v tomto ohledu tak příznivé. Nad velkou částí Ukrajiny se mají v příštích týdnech teploty pohybovat spíše pod nulou. K 7. únoru tak znovu došlo na první řízené blackouty. A protože předpověď slibuje i do dalších dní nízké teploty, to nejhorší obyvatele Ukrajiny ještě čeká.

Dle analytiků zhruba platí, že s poklesem teploty o jeden stupeň Ukrajina pro pokrytí navýšené spotřeby potřebuje dalších 200 MW výkonu v energetické soustavě.

Ale jak bylo řečeno, země má k dispozici pouze 12-13 GW výkonu a poptávka při nižších teplotách se v posledních letech pohybovala i kolem 18 GW (i s omezenou spotřebou průmyslu). Země tedy nemá dost výkonu, aby se mohla dlouhodobě vyrovnat s nižšími teplotami.

Rusko si je pochopitelně této slabiny vědomo. S nástupem studeného počasí ve větší míře obnovilo údery proti ukrajinské energetice, včetně útoků na místa, kde se na Ukrajině těží zemní plyn. Dá se předpokládat, že realizuje předem připravené plány právě pro chladnější období.

Situace ale mohla být ještě výrazně horší, říká Olena Lapenko: „Kdyby uspěly ruské útoky v listopadu a prosinci, tak bychom měli výpadky trvající 8 až 12 hodin (denně).“ Údery neuspěly podle ní především díky vylepšené ukrajinské protivzdušné obraně a skutečnost, že Ukrajina se naučila rychle odstraňovat a napravovat škody v případech, kdy je to možné.

Ukrajina může část deficitu vyrovnat dovozem elektřiny ze sousedních zemí Evropské unie. Podle stávajících dohod však nemůže dovážet tolik, aby rozdíl v poptávce zcela pokryla. Navíc se „spojky“ se západními zeměmi stávají terčem ruských útoků.

Aby ukrajinská energetická soustava fungovala efektivně a spolehlivě, potřebuje nutně špičkové elektrárny s výkonem 4-4,5 GW – a je jedno, zda budou uhelné, plynové či vodní.

Špičkové elektrárny jsou určeny k tomu, aby zasáhly v době nejvyšší spotřeby a zabránily výpadkům elektřiny. Měly by být schopny rychle zvyšovat nebo snižovat výkon, což tři ukrajinské jaderné elektrárny, jež v současnosti dodávají až 55-60 % energie v zemi, nedokážou.

Taková infrastruktura se ovšem nedá vybudovat přes noc, jde obvykle o proces na dlouhé roky, a tak není jisté, zda vůbec bude k dispozici příští zimu.

Zvláště když tepelné uhelné elektrárny, vodní elektrárny a přenosová soustava kolem nich byly zatím nejčastějším terčem ruských útoků. Osmdesát procent ukrajinských předválečných uhelných elektrárenských kapacit bylo zničeno, i když některé z nich se podařilo opět uvést do provozu.

Ukrajina se za více než dva roky ruských útoků proti energetice poučila. Zlepšila se koordinace protivzdušné obrany chránící energetickou soustavu. Zároveň došlo ke „zpevnění“ či opevnění některých možných či častých terčů úderů.

Opatření se už v některých případech ukázala jako účinná, ale detaily pochopitelně nejsou známy, aby je nemohla využít ruská strana. Je ovšem těžko představitelné, že by se dala aplikovat všude a byla účinná proti všem druhům zbraní.

Kvůli opakovanému bombardování tepelných a vodních elektráren pochází nyní většina zbývající ukrajinské výroby elektřiny z devíti jaderných reaktorů ve třech elektrárnách: Rovenské (čtyři reaktory), Jihoukrajinské (tři reaktory) a Chmelnycké (dva reaktory). Rusko se zdráhá zaútočit na tato zařízení přímo kvůli riziku úniku radioaktivních látek do okolního prostředí.

Rusko však nemusí zaútočit na zbývající tři komplexy jaderných elektráren, aby zasáhlo zásobování elektřinou. Národní rozvodná síť je propojena 103 rozvodnami, ve kterých se dříve „stékala“ elektřina z několika zdrojů (např. jaderných, uhelných, plynových a vodních), nyní ovšem prakticky všechna pochází z jaderných elektráren. Tato nedostatečná diverzita zdrojů oslabuje síť a zvyšuje pravděpodobnost vážných událostí.

Rozvodny jsou důležitou součástí celého systému. Bez nich nemohou jaderné elektrárny nejen zásobovat síť, ale ani mít zaručeny dodávky energie pro vlastní potřebu, jež jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti reaktorů. Ztráta napájení jaderné elektrárny mimo její areál proto představuje vážný problém.

Ukrajinské rozvodny (stejně jako prakticky všechny jiné na světě) jsou přitom poměrně exponovanými a zranitelnými zařízeními, která nejsou stavěna tak, aby odolala leteckým útokům. A tak například útok na čtyři rozvodny z 28. listopadu loňského roku si vynutil dočasné odstavení jednoho ze čtyř reaktorů v komplexu Rivne. Stejná série útoků donutila jaderné elektrárny ve všech třech komplexech preventivně snížit výrobu elektřiny, protože vzniklé škody způsobily nebezpečnou nestabilitu v síti.

Informace: Do článku jsme doplnili vyjádření Oleny Lapenko, které dorazilo po uzávěrce článku.